Evropská vesmírná sonda Rosetta objevila na kometě Churyumov-Gerasimenko molekuly kyslíku. Nečekaný objev podle studie vědců bernské univerzity zveřejněné v časopise Nature zpochybní některé dosavadní teorie o vzniku vesmíru.
Loni v listopadu vypustila sonda Rosetta po desetileté pouti vesmírem na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko průzkumného robota Philae. Jeho úkolem bylo poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy lety.
Molekulární kyslík (O2) na kometě Churyumov-Gerasimenko musí být podle vědeckého týmu bernské univerzity velmi starý. Pocházet by mohl už z dob vzniku komety, a tedy i z dob vzniku sluneční soustavy před miliardami let.
Vědci vysoké množství kyslíku na kometě zjistili na základě analýzy plynů unikajících z tělesa při tání způsobeném přibližováním vlasatice ke Slunci. Molekulární kyslík se ukázal být po vodě, oxidu uhelnatém a oxidu uhličitém k překvapení vědců čtvrtým nejčastějším plynem v atmosféře komety.
V minulosti vědci molekulární kyslík objevili například na měsících Jupiteru a Saturnu. Jeho přítomnost na kometách však dosud vylučovali.
Rosetta už dříve přišla při svých měřeních na vesmírném tělese na přítomnost atomů kyslíku, které vznikají štěpením vodní páry ultrafialovým zářením. Zatímco v zemské atmosféře atomární kyslík velmi rychle reaguje s jinými prvky, v atmosféře komety Churyumov-Gerasimenko je podle vědců poměrně stabilní.
„Nikdy bychom si nepomysleli, že kyslík může ‚přežít‘ miliardy let, aniž by se spojil s jinými prvky,“ uvedla Kathrin Altweggová z bernského vědeckého týmu. Pravděpodobné podle ní je, že kyslík ještě před vznikem sluneční soustavy zamrzl v jádru komety.
Důsledky by mohl mít nový objev také na pátrání po mimozemském životě. Případ komety Churyumov-Gerasimenko totiž podle Altweggové dokazuje, že přítomnost molekulárního kyslíku není automaticky důkazem přítomnosti života.
