Berlín - Evropský vesmírný modul Philae se dnes oddělil od mateřské sondy Rosetta a úspěšně přistál na povrchu 510 milionů kilometrů vzdálené komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Oznámilo to řídící středisko Evropské vesmírné agentury (ESA) v německém Darmstadtu. Jde o milník v dějinách letů do kosmu, protože na některé z komet přistálo vůbec první těleso vyrobené lidmi. Šlo o završení vesmírného putování Rosetty, která k objektu letěla 10 let a zatím ho mohla zkoumat jen zdálky. Vědci si od projektu slibují, že se dozvědí víc o vzniku sluneční soustavy před zhruba 4,6 miliardami let. Komety totiž údajně obsahují převážně nezměněný materiál z té doby.
Průzkumný modul přistál na půl miliardy kilometrů vzdálené kometě
Zpráva o přistání přišla krátce po 17:00 našeho času, tedy zhruba půl hodiny poté, co modul na poměrně prašný a pórovitý povrch vesmírného tělesa skutečně dosednul. Právě tak dlouho totiž trvala cesta signálu od komety k Zemi. V řídícím středisku v Darmstadtu v tu chvíli propukli všichni zúčastnění v jásot a ředitel ESA Jean-Jacques Dordain to v emotivní řeči krátce poté označil za „obrovský krok vpřed“ v prozkoumávání vesmíru.
Přistání sondy Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko
Minilaboratoř Philae má měřit magnetické pole, pořizovat snímky nebo odebrat vzorky z povrchu i pod povrchem. Zjištění, z čeho je kometa složena, by mohlo astronomům pomoci při poznávání podmínek, které v dávných dobách v této části vesmíru panovaly. Poznatky by rovněž mohly přispět k vyřešení záhady, jak se na Zemi dostala voda - zda na ní byla hned od počátku formování planety, nebo zda ji dopravily právě komety, které se se Zemí srazily.
Ředitel ESA Jean-Jacques Dordain:
"Jsme první, kteří to udělali, a tak to už zůstane navždy.
Ředitel letu Andrea Accomazzo:
„Jsme na kometě, jsme velmi šťastní.“
Vědecký poradce mise Mark McCaughrean:
„Můžeme doufat, že průzkumem něčeho v obrovském detailu vyřešíme záhadu všeho ostatního.“
Italský premiér Matteo Renzi:
„Jsme hrdí na to, že italská technologie pomáhala misi Rosetty po celou dobu až po přistání.“
Problémy s tryskami by misi ohrozit neměly - stav sondy se prověřuje
Philae se pohybuje zhruba pěší rychlostí, proto potřebovala na zdolání zbývajících 22,5 kilometru od sondy k povrchu vesmírného tělesa přibližně sedm hodin. Přistání proběhlo bez problémů i přesto, že před odpoutáním modulu od mateřské sondy vědci zjistili závadu na tryskách, které měly pomoci udržet zařízení na povrchu komety. Předpoklady expertů, kteří se domnívali, že by k dosednutí Philae měly stačit kotvící harpuny, se tak nakonec vyplnily. Podle řídícího týmu je sonda v pořádku a komunikuje.
Problém ale zjistili experti i u kotvících harpun, které mají společně s ledovcovými vrtáky stabilizovat sondu na kometě. Šéf oddělení družicových operací ESA Paolo Ferri upozornil, že se nyní stav sondy prověřuje. Jak upřesnil ředitel České kosmické agentury Jan Kolář, nyní je třeba zjistit, zda je modul na povrchu komety pevně zakotven, či zda přistání bylo tak měkké, že na povrchu jen lehce sedí.
GALERIE
videogallery_484959
„Nikdy dříve se nikdo nepokoušel přistát na tak malém objektu, takže všechno je pro nás nové. Kritickou částí je přesný let. Potřebujeme extrémně přesnou navigaci. Nejvíc vzrušující moment je samozřejmě přistání,“ prohlásil ještě před přistáním stokilového modulu Paolo Ferri. Sondy řídí ze Země experti v kosmických centrech v německých městech Darmstadt a Kolín nad Rýnem.
Místo přistání na kometě dostalo své jméno – Agilkia. Stejně jako Rosetta a Philae se vztahuje k Egyptu. Jde o ostrov na Nilu, na který byl z nedalekého ostrova Philae přestěhován komplex starověkých egyptských staveb, včetně chrámu zasvěceného bohyni Esetě. Přesun byl nutný kvůli zaplavení Philae Nilem po vybudování Asuánské přehrady.
GALERIE
Radost v řídícím centru ESA po přistání sondy na kometě zdroj: ČTK/ABACA
GALERIE
Modul Philae se blíží ke kometě zdroj: ISIFA
Philae čeká řada úkolů
Vědci neskrývají nadšení, zároveň jsou ale nervózní – od projektu si hodně slibují. Komety jsou pozůstatkem formování naší sluneční soustavy před 4,6 miliardy let. Experti by se tak o jejím vzniku mohli víc dozvědět.
Modul je schopný zkoumat povrch komety a vlastnosti materiálů, ze kterých se skládá. „Je zde mnoho otázek, které věda ohledně komet má. Například: z čeho jsou tvořeny? Jaký druh vody na nich je? Je to ta samá, která se nalézá na zemi? Pochází voda z komet? Pochází život na zemi právě z nich? Doufáme, že najdeme odpovědi a nové otázky, na které budeme hledat odpověď,“ konstatoval Ferri.
Sonda Rosetta zkoumá objekt od srpna. Od té doby poslala řadu fotek a zjistila jednu zajímavou věc - kometa nevoní. Výsledky měření ukázaly, že jde o zápach vajec, koňské močůvky a formaldehydu.
Sondu Rosetta s přistávacím zařízením vynesla do vesmíru 2. března 2004 raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
Kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko objevili 11. září 1969 v Alma-Atě Klim Čurjumov a Svetlana Gerasimenková. Kometa svým tvarem mnohým připomíná kachnu: tvoří ji totiž dvě části spojené „krkem“. Od Země je vzdálena na stovky milionů kilometrů a Slunce oběhne jednou za šest let a 203 dnů.
Výběr prvenství při dobývání vesmíru nepilotovanými tělesy
- 4. října 1957 - Sovětský svaz vyslal do vesmíru první družici Sputnik 1, o měsíc později byl vypuštěn Sputnik 2 se psem Lajkou na palubě.
- 12. září 1959 - Sovětská sonda Luna 2 dosáhla povrchu Měsíce, o měsíc později Luna 3 pořídila fotografie jeho odvrácené strany.
- 3. února 1966 - Sovětská sonda Luna 9 jako první lidská sonda měkce přistála na Měsíci.
- 1. března 1966 - Sovětská sonda Veněra 6 se stala prvním objektem, který vytvořil člověk a který zasáhl jinou planetu - Venuši.
- 17. listopadu 1970 - Sovětské vesmírné vozítko Lunochod 1 se stalo historicky prvním vozidlem, které se lidem podařilo umístit na některém vesmírném tělese. Na Měsíc ho dopravila sovětská sonda Luna 17.
- 5. prosince 1970 - Sovětská sonda Veněra 7 měkce dosedla na Venuši. Bylo to první úspěšné přistání na jiné planetě.
- 2. prosince 1971 - Sovětská sonda Mars 3, která byla vypuštěna 28. května 1971, jako první přistála na Marsu.
- 3. prosince 1973 - Kosmická sonda Pioneer 10 (vypuštěná 3. března 1972) se stala první sondou letící kolem Jupitera. Sonda na palubě nese vzkaz pro mimozemské civilizace - destičku s obrázkem muže a ženy a polohou Země v galaxii.
- 8. prosince 1995 - Americká sonda Galileo, kterou USA vypustily 18. října 1989, se napojila na oběžnou dráhu největší planety sluneční soustavy - Jupiteru.
- 4. července 1997 - Americká sonda Mars Pathfinder dosedla na Mars. V přistávacím modulu se nacházelo vozítko Sojourner, které zkoumalo okolí místa přistání a odeslalo řadu informací.
- 12. února 2001 - Americká sonda Shoemaker přistála na asteroidu Eros. Eros se stal prvním asteroidem v historii, na který dosedlo zařízení vyrobené člověkem.
- 1. července 2004 - Americko-evropská družice Cassini-Huygens zakotvila na oběžné dráze Saturnu; 14. ledna 2005 sonda Huygens Cassini-Huygens úspěšně přistála na Titanu, měsíci Saturnu.
- 2. ledna 2004 - Americká sonda Stardust vstoupila do světlého závoje prachu a plynu, táhnoucího se za kometou Wild 2. V lednu 2006 dosedla schránka sondy se vzorky na Zemi a bylo to vůbec poprvé, co se na Zemi dostaly vzorky z komety.
- 19. listopadu 2005 - Japonská sonda Hajabusa poprvé přistála na planetce Itokawa a později odebrala vzorky; 13. června 2010 sonda přistála v Austrálii a stala se prvním vesmírným přístrojem, který přistál na asteroidu a vrátil se zpět na Zemi.
- 12. září 2013 - Americká sonda Voyager 1, kterou USA vypustily v roce 1977, opustila sluneční soustavu, a stala se tak prvním objektem vyrobeným na Zemi, který se dostal do mezihvězdného prostoru. Sonda se stala nejvzdálenějším lidmi stvořeným objektem ve vesmíru již v roce 1998, kdy předstihla Pioneer 10.
- 12. listopadu 2014 - Evropský vesmírný modul Philae úspěšně přistál na povrchu 510 milionů kilometrů vzdálené komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Přistání modulu na kometě završilo desetileté vesmírné putování mateřské sondy Rosetta.
(ČTK)
Oddělení modulu od sondy a jeho následné přistání na kometě bylo k vidění ZDE.