Ruští federální vyšetřovatelé zatkli ředitelku knihovny ukrajinské literatury v Moskvě. Během prohlídky zařízení údajně zabavili „množství protiruských tiskovin“. Ruský list Komsomolskaja pravda napsal, že se knihovna vedená Natalijí Šarinovou ukázala jako „hnízdo ukrajinských nacionalistů“.
„Ředitelka byla zadržena na 48 hodin. Mezitím má soud rozhodnout o uvalení vazby,“ uvedla ruská agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný policejní zdroj. Oficiálně ale úřady tuto informaci nepotvrdily.
Ruští vyšetřovatelé podle ukrajinské agentury Unian také zatkli spolupředsedu spolku Ukrajinců v Rusku, ale po několika hodinách jej propustili. Před knihovnou postávali policisté v maskách a nedovolovali nikomu vstoupit do budovy. „Knihovna je uzavřena, protože jsme tu my,“ prohlásil policejní kapitán, který odmítl uvést své jméno.
Chtěli nám sem knížky podstrčit, tvrdí pracovníci knihovny
Později pracovníci knihovny tvrdili, že se policisté pokoušeli do knihovny podstrčit nacionalistickou literaturu, podobně jako prý učinili i v roce 2011. „Jsou to staré metody. Není vyloučeno, že podstrčili stejné knížky jako před lety,“ uvedl jeden z knihovníků.
Šarinová ještě před zatčením řekla zpravodaji Unian, že policisté prohledali i její byt, kde zabavili několik knih věnovaných hladomoru na Ukrajině v 30. letech minulého století, kdy byla součástí Sovětského svazu, jakož i diplomy s poděkováním od ukrajinských prezidentů Viktora Juščenka a Viktora Janukovyče.
Přímo v knihovně podle ní policisté nic zakázaného nenašli, avšak ve zvláštním, veřejnosti nepřístupném fondu zabavili knihy o kontroverzním vůdci ukrajinských nacionalistů Stepanu Banderovi a jeho přívržencích, které však podle ředitelky nefigurují na ruském seznamu zakázané extremistické literatury.
Naopak Komsomolskaja pravda tvrdí, že nacionalistické knihy, noviny a časopisy byly v knihovně volně přístupné a že sama státní knihovna, formálně spravovaná moskevskou radnicí, se fakticky od svého vzniku v roce 2006 stala „Domem kultury ukrajinských nacionalistů“.
