Evropané by neměli mít z náporu běženců strach a vzpomenout si, že v historii starého kontinentu byl uprchlíkem téměř každý. Ve své zprávě o stavu Unie to zdůraznil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který představil plán na povinné přerozdělení dalších 120 tisíc utečenců. „Pro Evropu je to věc historického odkazu,“ míní Juncker. Schengenský prostor podle něj za působení stávající komise neskončí.
„Jsem prvním předsedou Komise, který byl přímo potvrzen Evropským parlamentem,“ připomněl na začátku projevu Juncker, který od začátku avizoval, že si přeje, aby byla jeho komise více politická. „Jsem politickým předsedou v pozitivním významu tohoto slova. Nemůžeme pokračovat, jako by se nic nedělo,“ zdůraznil předseda EK, který na v Evropském parlamentu vystoupil navzdory úmrtí své matky.
Další snaha o povinné kvóty, které řada států odmítá
Jak se očekávalo, předseda EK navrhl povinné přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků mezi členské země EU. Má jít o osoby, které se nyní nacházejí v Řecku, v Itálii a v Maďarsku. Juncker upřesnil, že dohromady má být takto přerozděleno 160 tisíc osob - redistribuci 40 tisíc žadatelů o azyl totiž navrhla komise už v květnu.
- ČR by podle požadavků měla převzít celkem kolem 4300 uprchlíků, vláda ale povinné kvóty odmítá. Závazné kvóty na přerozdělování uprchlíků odmítají i další východní země EU. Minulý pátek to po setkání v Praze potvrdili i premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.
Od začátku roku přicestovalo do Evropy více než půl milionu lidí – většina z nich uprchla před islamisty ze Sýrie a Libye a před diktaturou v Eritrey. „Pro některé lidi se jedná o děsivá čísla, nicméně neměli bychom z toho mít strach – naopak bychom se měli pustit do akce, která bude soustředěná, odvážná a které se budou účastnit všechny státy EU a její instituce," prohlásil předseda EK.
Juncker připustil, že ani bohatá Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky. Zdůraznil ale, že utečenci zatím tvoří jen zlomek procenta lidí žijících v EU, zatímco například v chudším Libanonu je to čtvrtina.
Podle Junckera je třeba otevřít legální cesty pro migraci do Evropy. Legislativu navrhne EK na počátku příštího roku.
Juncker volá po posílení unijní zahraniční politiky
Šéf EK také zdůraznil, že bez zásahu proti teroru v Sýrii či Libyi uprchlická krize neskončí. Juncker ocenil úsilí Turecka, Libanonu či Jordánska postarat se o běžence. Nutné je ale podle něj do budoucna posílit zahraniční politiku Unie, vyzval i ke zřízení fondu na pomoc africkým zemím.
EK do konce roku navrhne přeměnu agentury Frontex ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice. Vznikne také společný evropský seznam bezpečných zemí, který státům osmadvacítky umožní rychleji řešit žádosti o azyl.
Junckera během projevu několikrát přerušili nespokojení euroskeptici, ale i potlesk. Jeden z europoslanců měl masku Merkelové.
Lidé jsou na EU málokdy hrdí, podotkl Juncker
Podle Junckera se „rozezněly zvony na poplach“. „Nastala hodina, kdy se musíme začít věnovat velkým tématům, se kterými je konfrontována EU," podotkl šéf komise s tím, že Unie v současné době není v dobré situaci. „Je tu určitý nedostatek Evropy v Evropské unii a v EU je málo skutečné Unie,“ poznamenal Juncker. „Málokdy jsme hrdí na náš odkaz, na náš společný projekt,“ dodal. Nutná je podle něj okamžitá změna – začít pracovat společně.
Juncker připomněl, že historie starého kontinentu je poznamenána migračními vlnami. „Miliony lidí utíkali před náboženskou nebo politickou persekucí, před diktaturou, před útiskem. Lidé utíkali z Francie v 17. století, Židé, Romové a jiná etnika pak z Německa ve 30. a 40. letech před nacismem, španělští republikáni do Francie na konci 30. letech minulého století po porážce v občanské válce,“ uvedl šéf komise několik příkladů.
Šéf EK: Evropa slouží jako přístav naděje, buďme na to hrdí
Zmínil mimo jiné také Čechoslováky, kteří hledali azyl v jiných zemích po sovětské invazi v roce 1968. „Neměli bychom zapomenout, jaké to je poskytnout útočiště, patří to mezi základní právo, a to patří mezi hlavní mezinárodní hodnoty,“ upozornil Juncker. Evropa je podle něj „přístavem naděje a stability“ pro uprchlíky. „Měli bychom na to být hrdí, nesmíme se bát,“ poznamenal Juncker.
Další významné body ze zprávy o Unii:
- Juncker je pro uzavření obchodní dohody TTIP s USA. Odmítl, že by bylo možné snížit standardy EU či opustit její principy.
- Šéf EK se vyslovil pro bezvízový styk se zeměmi EU pro občany Ukrajiny.
- EU by se podle Junckera měla snažit o obsáhlou a závaznou klimatickou dohodu. Příští uprchlickou vlnu podle něj mohou spustit i klimatické změny.
- Juncker také zdůraznil, že dohody uzavřené v souvislosti se třetím záchranným balíkem pro zadlužené Řecko musí respektovat také budoucí vlády této země.
- Předseda EK navíc slíbil předložit plán na jednotný systém pojištění vkladů.
