Columbia – Guvernérka Jižní Karolíny podepsala zákon, která zakazuje vyvěšovat konfederační vlajku na budově zákonodárného sboru. Předloha už včera prošla místním Senátem a dnes ji po 13hodinové bouřlivé debatě podpořila i Sněmovna reprezentantů. Spor o vlajku propukl po červnovém teroristického útoku v Charlestonu, kde střelec zabil devět černochů. Fotografoval se právě s historickou bojovou zástavou Konfederace, považovanou některými za rasistický symbol spojený s někdejší otrokářskou érou.
Prohra republikánů: Zákon zakazující konfederační vlajku prošel
Podle Chaney Adamsové, mluvčí guvernérky, bude vlajka spuštěna během ceremonie plánované na deset hodin místního času (16:00 SELČ). Poté bude přemístěna do historické expozice vojenského muzea v hlavním městě Jižní Karolíny Columbia. O guvernérce Haleyové je známo, že patří ke stoupencům zákazu vyvěšování vlajky.
Debata ve sněmovně reprezentantů se protáhla na 13 hodin a republikánští poslanci se v dlouhé debatě snažili zdržet přijetí zákona. Podle nich je vlajka součástí amerických dějin a „rasisté“ ji zneužili. Poslanec Mike Pitts například řekl, že vlajka je připomínkou boje, který vedli farmáři proti Unii za ochranu svých pozemkových práv, a nikoli na podporu otrokářského systému. Další republikán Chris Corley navrhl nahradit konfederační vlajku bílým praporem označujícím kapitulaci. „Možná to uspokojí všechny,“ řekl.
Spor o konfederační vlajku končí jejím zákazem (zdroj: ČT24)
Jeho republikánská kolegyně Jenny Horneová však připomněla, že mezi oběťmi masakru v Charlestonu byl také senátor Clementa Pinckney a že by se odstranění vlajky nemělo oddalovat. „Pro vdovu po Pinckneym a pro jeho děti by to byla urážka a na tom se nechci podílet,“ řekla Horneyová k tlaku republikánů na zachování vlajky.
Sporný prapor symbolizující otrokářské jižanské státy z dob americké občanské války v letech 1861–1865 vznikl ve Virginii. Řada voličů na jihu USA prapor stále považuje za součást historického dědictví. Často vlaje před soukromými domy nebo podél dálnic.