První oběť nového zákona – americká nadace má v Rusku utrum

Moskva – Na nový ruský zákon o „nežádoucích organizacích“ doplatila první zahraniční společnost. Jde o americkou nadaci na podporu demokracie (National Endowment for Democracy - NED), kterou financuje přímo Kongres USA.

Nadace se prostřednictvím podřízených ruských firem a spolků snažila zpochybnit legitimitu výsledků ruských voleb nebo zdiskreditovat službu v ruské armádě, tvrdí ruská generální prokuratura.

Na tyto cíle prý nadace v uplynulých dvou letech vynaložila více než pět milionů dolarů (přes 120 milionů korun). „Ohledně celkového zaměření nadace dospěla prokuratura k závěru, že ohrožuje základy ústavního zřízení Ruské federace, obranyschopnosti a bezpečnosti státu,“ píše se v prohlášení.   

Rozhodnutí prokuratury o zařazení NED do seznamu nežádoucích organizací podle listu Vedomosti znamená, že nadace nebude smět v Rusku uskutečňovat převody peněz či disponovat majetkem. Zakázáno má rovněž vytvářet v zemi své pobočky.     

Horní komora parlamentu jednomyslně podpořila zákon o „nežádoucích organizacích“ na počátku července. Legislativa dává úřadům pravomoc bez rozhodnutí soudu zakázat působení zahraničních spolků v Rusku.  

  • Nežádoucí organizace mohou být postiženy pokutami, jejich funkcionáři mohou být odesláni k nuceným pracím nebo až na šest let do vězení. 
  • Do kategorie nežádoucích se mohou dostat prakticky jakákoli domácí či mezinárodní hnutí, která podle prokuratury ohrožují ruský ústavní pořádek nebo bezpečnost státu. 
  • Do seznamu oficiálně zařazuje nepohodlná hnutí ruské ministerstvo spravedlnosti. Své slovo má ale i ministerstvo zahraničí a kontrarozvědka FSB. 

Zákon má podle Moskvy pomoci ochránit Rusko před „nejmocnějším útokem na jeho národní zájmy, hodnoty a instituce“ a „vlasteneckou jednotu“ za poslední čtvrtstoletí. „Měkká agrese“ je prý vedena právě prostřednictvím nevládních organizací.  

Ruští senátoři také navrhli zakázat tucet „protiruských“ spolků, například Freedom House anebo nadaci amerického milionáře George Sorose, která ovšem ukončila působení v Rusku už před 12 lety.  

Ruský parlament
Zdroj: Sergei Chirikov/ISIFA/EPA

Jen další krok k potlačení disentu, tvrdí ruská opozice

Podle ruských opozičních aktivistů je cílem nového zákona „odstřihnout“ ruské nevládní skupiny od jejich zahraničních partnerů. Zákon dává státu nové nástroje postihu po nechvalně známém zákoně o „zahraničních agentech“ z roku 2012. Ten požaduje od nevládních organizací působících v ruské politice a přijímajících západní granty, aby se registrovaly jako zahraniční agenti.     

Na protest proti označení „zahraniční agent“ v úterý ukončila svou činnost známá ruská humanitární organizace Výbor proti mučení. Její šéf Igor Kaljapin oznámil, že část jeho výboru přestane zahraniční granty přijímat a přejmenuje se na Výbor pro prevenci mučení. Zbytek podle Kaljapina „přejde do ilegality“.

Rusko začalo bránit nevládním a neziskovým organizacím v kontaktech se zahraničím od roku 2012, kdy se svého třetího mandátu v čele státu ujal Vladimir Putin. Moskva tvrdí, že západní státy se snaží destabilizovat politický systém a zpochybnit tradiční hodnoty ruské společnosti založené na centralizované státní moci, mohutné armádě a pravoslavné víře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 2 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...