Clintonová už na kampaň vybrala přes miliardu korun, překonala i Obamu

Americká prezidentská kandidátka Hillary Clintonová získala během necelých prvních tří měsíců kampaně od dárců 1,1 miliardy korun. Podle jejího týmu 90 procent sumy tvoří příspěvky do sta dolarů. Favoritka demokratů Clintonová už tak získala víc peněz než v minulých volbách její předchůdce a současný šéf Bílého domu Barack Obama.

Clintonová oficiálně zahájila kampaň v dubnu a od té doby se její volební tým snažil po celých Spojených státech vybudovat síť malých přispěvatelů. Kromě samotného financování kampaně měla tato strategie za cíl dát konkurentům najevo, že bývalá první dáma, která je někdy terčem kritiky za údajnou odtrženost od problémů řadových Američanů, má mezi lidmi širokou podporu.

Zisk Clintonové už překonal o 3 miliony dolarů částku, kterou během prvního čtvrtletí své druhé prezidentské kampaně před čtyřmi lety dokázal shromáždit Barack Obama. Clintonová, někdejší Obamova ministryně zahraničí, je podle průzkumů velkou favoritkou a před dalšími třemi dosavadními demokratickými kandidáty má náskok více než deseti procent.

  • Ve čtvrtek přibyla mezi demokraty další přímá konkurence - svou kandidaturu oficiálně oznámil exsenátor za stát Virginie Jim Webb. Kromě Clintonové a Webba se chce o nominaci Demokratické strany ucházet i bývalý guvernér státu Rhode Island Lincoln Chafee, někdejší guvernér Marylandu Martin O'Malley a nezávislý senátor Bernie Sanders

Mezi republikány je ale situace podstatně vyrovnanější - přední příčky ve voličských anketách patří v posledních dnech zvláště nekdejšímu guvernérovi Floridy Jebu Bushovi, miliardáři Donaldu Trumpovi či hispánskému senátorovi Marku Rubiovi.

  • Narodila se 26. října 1947 v Chicagu v rodině republikánského obchodníka. Vystudovala politické vědy na Wellesleyské koleji (1969) a práva na Yaleově univerzitě (1973), kde se potkala se svým budoucím manželem Billem Clintonem. Vzali se v roce 1975; jejich vztah poznamenala v médiích hojně propíraná aféra jejího muže a stážistky Moniky Lewinské.
  • Od roku 1968 je členkou Demokratické strany a jako studentka se angažovala proti válce ve Vietnamu. Po absolvování univerzity pracovala jako právnička, mimo jiné se zapojila do práce výboru Sněmovny reprezentantů, který vyšetřoval aféru Watergate. Po zvolení manžela prezidentem zastávala roli první dámy USA (1993 až 2001). Poté působila jako senátorka za stát New York (2001 až 2009).
  • Na prezidentku už jednou kandidovala. V roce 2008 se jako první žena v historii Spojených států dostala až do finále stranického nominačního souboje, poté se jí ale přestalo dařit a potýkala se s nedostatkem peněz na kampaň. Proto nakonec odstoupila a prezidentem se stal jiný demokratický kandidát – Barack Obama. Ten jí po nástupu do Bílého domu nabídl post ministryně zahraničí. Během svého funkčního období (2009 až 2013) se stala nejvíce zcestovalým šéfem americké diplomacie, navštívila 112 zemí.
  • Několikrát zavítala i do Česka. Například v roce 2010 přijela spolu s Obamou u příležitosti podpisu odzbrojovací smlouvy s Ruskem. V roce 2011 zase společně s manželem Billem Clintonem dorazili na státní pohřeb Václava Havla, se kterým byli přátelé. Koncem roku 2012 pak v Praze podpořila americko-japonskou společnost Westinghouse v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Tendr byl později zrušen.
  • S Billem Clintonem mají dceru Chelsea. Od loňského září je Clintonová i babičkou, její vnučka se jmenuje Charlotte. Kromě toho je autorkou úspěšných memoárů Živoucí historie (Living History, 2003) a Těžká rozhodnutí (Hard Choices, 2014).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lipavský v Dnipru otevřel kancelář českého velvyslanectví

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví na Ukrajině. Česko tak obnovilo diplomatickou přítomnost na východě země, podle Lipavského ji má v Dnipru jako první stát. Ministr dříve během dne jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lukašukem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Washingtonu dorazili první členové Národní gardy

Do Washingtonu dorazili první příslušníci Národní gardy – nasazení osmi set vojáků v metropoli Spojených států nařídil prezident Donald Trump. Ten tvrdí, že sedmisettisícové město nezvládá boj s kriminalitou. Uplynulý rok však patřil dle úřadů k vůbec nejbezpečnějším za poslední tři dekády. Tamní policie je přechodně podřízená federální vládě. Šéf Bílého domu prohlásil, že požádá Kongres, aby prodloužil období třiceti dní, na které je to aktuálně možné učinit.
před 1 hhodinou

Slovinskem rezonuje téma asistované sebevraždy

Slovinští poslanci schválili návrh zákona, který umožňuje ukončení života prostřednictvím asistované sebevraždy, normu ale následně zablokovala tamní horní komora. Na toto téma se nyní ve dvoumilionové katolické zemi naplno rozproudila emocionální veřejná debata.
před 1 hhodinou

Požáry v Evropě mají nejméně pět obětí

Velkou část Evropy nadále sužují vedra, hasiči kvůli nim bojují na mnoha místech s požáry. Během úterý v jejich důsledku zemřelo nejméně pět lidí. Teploty v některých oblastech vystoupaly během dne nad 40 stupňů. Hasiči zasahují ve Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Řecku, Albánii či Černé Hoře.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hranice se nesmějí posouvat násilím, řekl Merz po jednání lídrů EU s Trumpem

Při pátečním jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po virtuálním summitu evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané chtějí, aby byl šéf Bílého domu v Anchorage úspěšný, dodal Merz. Podle Zelenského si Putin přeje okupaci celé Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump se s Putinem setká na odlehlé základně v Anchorage

Prezident USA Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se v pátek setkají na odlehlé základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce. Informuje o tom zpravodajský server Sky News a další média. Jednání se mají týkat mimo jiné ukončení války na Ukrajině, rozpoutané Putinem před více než třemi lety. Rusové uvedli, že lídři mají jednat o všech záležitostech, které se nahromadily ve vzájemných vztazích.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kodak možná nepřežije další rok. Slavná značka zmírá a s ní její město

Před třiceti lety byla společnost Kodak na vrcholu. Vydělávala miliardy dolarů, konkurence ji sledovala jen se závistí. Ale pak během několika roků téměř zaniklo celé odvětví, jemuž celé století dominovala. Tento týden oznámila negativní výhled na nejbližší budoucnost.
před 5 hhodinami

Vznik Státu Palestina neumožníme, vzkázal Saar

Izrael neumožní vznik Státu Palestina, řekl podle izraelských médií americkým novinářům ministr zahraničí Gideon Saar. Podle něj je vznik palestinského státu krokem ke zničení Izraele. V uplynulých týdnech řada zemí oznámila svůj záměr uznat samostatný palestinský stát, čímž chtějí podpořit takzvané dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem – tedy existenci palestinského státu vedle toho židovského.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...