Kyjev – „Nechci válku, netoužím po odvetě, i přes velké oběti ukrajinského národa,“ prohlašoval Petro Porošenko přesně před rokem, když nastupoval do prezidentského úřadu. Přímo válečný stav na východě Ukrajiny nenastal, o míru se ale zdaleka mluvit nedá. A hlava státu mluví s ročním odstupem také jinak: „Naše armáda musí být připravena na obnovení nepřátelských útoků v Donbasu. Protože je možné, že dojde k invazi na celé hranici s Ruskem.“
„Čokoládový král“ Porošenko vede Ukrajinu přesně rok
Po bouřlivých protestech vystřídal Porošenko v čele země Viktora Janukovyče, který uprchl do Ruska, kde je dodnes. Jeho nástup do funkce provázela hesla, která ho označovala jako realistu a zastánce evropských hodnot. Největší naděje se ale vztahovaly k urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Nicméně příměří, podpořené dvojicí minských dohod z loňského listopadu a letošního února, očekávaný klid Donbasu nepřineslo, přestože počet obětí bojů je ve srovnání s loňským létem menší.
Proruští separatisté navíc odmítli Kyjevem vypsané parlamentní i prezidentské volby a s vlastními vůdci průběžně žádají o pomoc Moskvu, která stále jakékoliv zapojení do bojů na východě Ukrajiny odmítá. „Je nám úplně jasné, že bez zmínky o údajné přítomnosti ruských vojáků by parlamentní poselství bylo jen nudným vysvětlováním nesplněných nadějí a prezentováním fantasmagorií o světlých zítřcích,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Ve výročním projevu Porošenko varoval před ofenzivou separatistů
Na východě země se tak stále nedaří ozbrojený konflikt uklidnit, stejně jako nebylo dosaženo dalšího Porošenkova slibu, a to znovusjednocení Ukrajiny, včetně Ruskem anektovaného Krymu. Také vstup země do Evropské unie a případně do Severoatlantické aliance je stále v nedohlednu. Zatím největším úspěchem je podpis ekonomické části asociační dohody mezi EU a Ukrajinou z 27. června.
GALERIE
videogallery_538783
Ukrajina navíc neustále balancuje na pokraji bankrotu, Mezinárodní měnový fond (MMF) jí předpovídá 9procentní propad HDP a inflace by se mohla vyšplhat až na 46 procent. Dnes je ukrajinský hrubý domácí produkt ve srovnání s dobou po rozpadu SSSR na třetinové úrovni. Bez finanční podpory západu se tak Kyjev neobejde. Výkonná rada MMF v březnu schválila dohodnutý čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu v objemu 17,5 miliardy dolarů. Celkově by Ukrajina měla během příštích čtyř let od mezinárodních věřitelů, k nimž patří také Evropská unie, získat 40 miliard dolarů (téměř bilion korun).
Federalizace ne, decentralizace moci ano
Na domácí scéně navrhl prezident v rámci řešení krize rozsáhlou decentralizaci státní správy a částečným úspěchem bylo vítězství Bloku Petra Porošenka v říjnových parlamentních volbách. Hlava státu je sice proti federalizaci Ukrajiny, jak si přeje Rusko, na druhou stranu je ale pro decentralizaci moci ve prospěch regionů. V rukách ústřední vlády by podle Porošenka mělo zůstat hlavně rozhodování v bezpečnostních, obranných a zahraničních otázkách.
- "Porošenko má dnes podle různých sociologických průzkumů podporu zhruba 20 procent obyvatel, nicméně stále je jedním z nejvlivnějších a nejpopulárnějších politiků v zemi," říká zpravodaj ČT Josef Pazderka.
Porošenko má ale i na domácí politické scéně svého soupeře. Je jím pravicová nacionalistická opozice, která s programem usmíření na východě Ukrajiny nesouhlasí. Vlna protiruských nálad, která doprovázela loňský únorový převrat, vynesla do parlamentu zástupce militantního Pravého sektoru, který ve sněmovně nahradil umírněnější nacionalisty ze západoukrajinské strany Svoboda.
Na druhou stranu vyjadřují Porošenkovi podporu státníci z celého světa. Téměř každý den má ukrajinský prezident schůzku s některým z prezidentů nebo předsedů vlád hlavně západních zemí. Jen v sobotu se v Kyjevě zastavili premiéři Japonska a Kanady. Zemi poskytnou peníze na rekonstrukci vodohospodářského systému a pomoc při výcviku vojenských a policejních instruktorů.
„Čokoládový král“ Petro Porošenko, rodák z jihoukrajinského Bolhradu (narozen 26. září 1965), vystudoval ekonomii a po studiu začal obchodovat s kakaovými boby. V 90. letech ovládl několik cukrářských závodů a čokoládoven a všechny je spojil do holdingu Rošen, který byl největší čokoládovnou na Ukrajině a jednou z největších na světě. Název vznikl z jeho jména – PoROŠENko. K bohatství mu pomohly i jím ovládané automobilové závody, výrobce autobusů nebo lodí a celoplošný televizní Kanál 5, který sehrál klíčovou úlohu při takzvané oranžové revoluci koncem roku 2004.
Za prozápadního prezidenta Viktora Juščenka byl Porošenko šéfem vlivné prezidentské Rady národní bezpečnosti obrany (RNBO), později byl poslancem, šéfem bankovní rady centrální banky a od října 2009 do března 2010 ministrem zahraničí. V roce 2012, tedy za vládnutí sesazeného proruského prezidenta Viktora Janukovyče, byl ministrem hospodářství. Prezidentské funkce se ujal 7. června 2014; v květnových předčasných volbách vyhrál hned v prvním kole. Porošenko je pátou hlavou ukrajinského státu od nabytí nezávislosti země po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.