Obama prý zvažuje rozmístění raket v Evropě

Washington - Obamova administrativa kvůli ukrajinské krizi přehodnocuje svou politiku vůči Rusku. Podle agentury AP zvažuje mimo jiné rozmístění svých raket v Evropě. Ty by byly schopné v předstihu udeřit proti ruským zbraním. Podle vlády USA porušuje Rusko odzbrojovací dohodu z konce studené války. Moskva se zatím k americkým plánům nevyjádřila, nejprve je chce analyzovat.

Ukrajinská krize možná skutečně odstartovala druhou studenou válku. Jestli už Moskva podezřelé rakety opravdu rozmístila, není ovšem jasné. Podle AP ale Washington chystá protiopatření – mimo jiné naznačuje možnost zlepšení schopnosti amerických jaderných zbraní ničit vojenské cíle na ruském území. Zdrojem zprávy AP jsou podle ruských médií neutajené výňatky ze zprávy generála Martina Dempseyho, dosavadního předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil.  

  • Rusko podle Washingtonu porušuje dohodu o zničení jaderných raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987. Moskva to popírá a naopak tvrdí, že ji porušují Spojené státy budováním protiraketové obrany. 

Podle AP se jeden z poradců šéfa Pentagonu Robert Scher v dubnu zmínil, že protiopatření by znamenala, že „bychom mohli napadnout rakety v Rusku“. Další představitel Pentagonu, Brian McKeon, v prosinci prohlásil, že tato možnost zahrnuje případné rozmístění pozemních střel s plochou dráhou letu v Evropě.   

Na veřejnosti se pro popsání možností vojenské odpovědi používají nejasné termíny jako „kompenzační schopnost úderu“ či „protiopatření“ (výrazem „counterforce“ se v jaderné strategii míní odveta proti vojensky hodnotnému cíli, jako jsou sila mezikontinentálních raket, letiště pro bombardéry s jadernými pumami, přístavy jaderných ponorek či velitelská stanoviště).  

Tank proruských separatistů
Zdroj: ČT24/ISIFA

Rusko by mohlo odpovědět rozmístěním raket Iskander

Rusko na americké plány zatím oficiálně nereagovalo. Kreml uvedl, že je chce nejprve podrobit analýze, informovala rozhlasová stanice Echo Moskvy. Neoficiálně se ale mluví o tom, že by Moskva na hrozbu rozmístění amerických jaderných zbraní i v těch částech Evropy, kde dosud nebyly, odpověděla rozmístěním raket Iskander a střel s plochou drahou letu u západních hranic.

Internetový list Gazeta.ru upozornil, že zatím není jasná reakce evropských spojenců na americké plány, nicméně varoval, že eskalace se dříve či později může vymknout kontrole.

Obama se původně snažil o restart americko-ruských vztahů

„Z politického hlediska se určitě jedná o novinku, zejména v kontextu Obamovy administrativy. Je to ale možná jediná logická odpověď na to, jakým způsobem se v poslední době Rusko chová,“ podotkl politický geograf Michael Romancov. „Současný americký prezident se s Ruskem snažil nastavit nové vztahy, odstranit jaderné zbraně, za což dostal Nobelovu cenu míru,“ připomněl Romancov.  

Tyto plány ale Obamovi nevyšly. „Rusko přestalo být partnerem, se kterým je možné v této situaci normálně jednat. Možná je to pokus, jak přitlačit na pilu, aby Rusko upustilo trošku páry a začalo se vracet k jednacímu stolu,“ míní politolog.

Rozdíly oproti dobám studené války tu ale stále jsou – hlavně co se týká vojenských kapacit. „Nemáme tu ani ideologické soupeření, i když se Putin snaží Rusko prezentovat jako alternativu vůči zkaženému Západu. Jsou také široké ekonomické vztahy. Nicméně to, že je tu krize ve vztazích, která zde nebyla posledních 30 let, to je evidentní fakt,“ dodal Romancov.   

6 minut
Romancov: USA chtějí dostat Rusko k jednacímu stolu
Zdroj: ČT24

Ruská agrese tématem nadcházejícího summitu G7

Šéf americké obrany Ashton Carter se v pátek sejde v Německu s americkými veliteli a diplomaty kvůli vypracování strategie proti ruské vojenské intervenci na Ukrajině. O víkendu se pak koná summit G7, na němž se bude rovněž probírat ruská agrese.  

Americký prezident prý hodlá na summitu vyzvat vedoucí představitele Unie k zachování protiruských sankcí. Sektorové sankce vůči Rusku platí do 31. července, restrikce uvalené na osoby a firmy zatím do září. Rusko bylo ze skupiny G7 prozatím vyloučeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 6 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 17 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 36 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 44 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 45 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 48 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 2 hhodinami
Načítání...