Astana - Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev popáté obhájil úřad hlavy státu. Získal skoro 98 procent hlasů. Mezinárodní pozorovatelé ale hlasování v zemi neuznávají jako spravedlivé a svobodné. Podle nich se Nazarbajev drží u moci na základě nedemokratických zákonů a pomocí potírání opozice.
Do klání o post budoucí hlavy státu se původně přihlásilo sedmadvacet zájemců, většina z nich ale souboj s Nazarbajevem buď sama vzdala, nebo neprošla tvrdými úředními testy. Hlavním z nich byla zkouška z kazaštiny jako státního jazyka, jehož znalost není v mnohonárodním státě samozřejmostí.
Opozice tak nakonec do volebního souboje nevyslala žádného svého kandidáta. O zbytek hlasů se podělili dva další uchazeči o prezidentský post - komunistický kandidát Turgun Syzdykov a odborářský předák Abilgazi Kusainov ale byli považováni za stoupence čtyřiasedmdesátiletého Nazarbajeva.
Volební účast dosáhla podle nedělních údajů 95,1 procenta.
Kazašské prezidentské volby mezinárodní pozorovatelé nikdy neuznali jako svobodné a spravedlivé. V předchozích volbách v dubnu 2011 získal Nazarbajev zhruba 96 procent hlasů.
Řada západních investorů si pochvaluje stabilitu
Autoritářský prezident vládne středoasijské republice nepřetržitě už od konce roku 1991. Mnozí západní investoři považují Nazarbajevovo znovuzvolení za záruku budoucí stability, která se opírá i o pečlivě udržovaný náboženský smír a výrazný růst životní úrovně řadových Kazachů.
Kazachstán má dobré vztahy se sousedními velmocemi Ruskem a Čínou, ale
také se Spojenými státy a s Evropskou unií. Zemi navštívil loni v listopadu i český prezident Miloš Zeman spolu se zástupci českých firem, kterým se podařilo uzavřít smlouvy za zhruba 450 milionů dolarů. Zeman v této souvislosti hovořil o „hospodářském zázraku“.
Podle mluvčí české pobočky Amnesty International Martiny Pařízkové má ale země problém s dodržováním lidských práv. „Kazachstán společně s dalšími středoasijskými republikami se potýká s velkými problémy, zejména co se týká mučení. Lidé jsou ve vazbě nuceni k přiznání k trestným činům, je s nimi velmi špatně zacházeno. To je podle posledních výzkumů Amnesty nejpalčivější problém,“ poukázala. V zemi je také omezena svoboda shromažďování a dochází k zatýkání opozičních představitelů.
