UNESCO: Islámský stát páchá v Nimrúdu válečný zločin

Paříž/Bagdád - Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) označila ničení památek ve starověkém Nimrúdu v dnešním Iráku za válečný zločin. Irácké ministerstvo turistiky a památek ve čtvrtek informovalo, že radikálové z organizace Islámský stát (IS) k likvidaci archeologických skvostů nevyčíslitelné hodnoty používají buldozery.

„Nemůžeme mlčet. Záměrné ničení kulturních památek je válečný zločin. Vyzývám všechny politické i náboženské představitele regionu, aby se proti tomuto novému druhu barbarství postavili,“ sdělila v prohlášení generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová.

Nimrúd, ležící na řece Tigris jižně od severoiráckého Mosulu, se stal sídlem asyrského krále Salmanassara I. ve 13. století před naším letopočtem. Hlavní město říše z něj učinil v 9. století před naším letopočtem král Aššurnasirpal II., za jehož vlády tam vyrostly chrámy a žilo až 100 000 lidí. I když se později stala hlavními městy říše jiná města, Nimrúd, nesoucí jméno biblického Nimroda, si svůj velký význam ponechal až do zániku Asýrie v 7. století před naším letopočtem.

K nejznámějším objektům v Nimrúdu patří okřídlené obří sochy mytologických démonů lamassu majících podobu lvů nebo býků s lidskou hlavou, vousy a rohy. Většinou chránily vchody do paláců a byly umísťovány u bran. Mnohatunové sochy lamassu lze spatřit v Britském nebo Metropolitním muzeu.

Islamisté se snaží některé památky prodat

„Proběhla také zpráva, že některé archeologické nálezy byly nakládány na auta a odváženy do Mosulu. Je zřejmé, že Islámský stát se pokouší o jakési svérázné vykopávky. Předměty, které bude možné zpeněžit, odváží. A čím méně o nich víme, tím vyšší je jejich prodatelnost,“ uvedl Karel Nováček z katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni.

UNESCO: Extremisté brutálním způsobem přepisují historii

George Papagiannis, který měl do roku 2011 v UNESCO na starosti Irák, označil dění v Nimrúdu za hroznou ránu pro zachování tohoto cenného místa. „Tito extremisté se snaží zničit veškeré kulturní dědictví celé oblasti a s čistým štítem pak začít svým brutálním způsobem přepisovat historii,“ řekl. Připomenul, že irácká vláda nedávno navrhla, aby UNESCO zařadilo Nimrúd pro jeho univerzální hodnotu na seznam světového dědictví.

Ihsán Fathí z irácké společnosti architektů řekl, že ztráty jsou nevyčíslitelné. „Je to jedna z nejslavnějších a možná i nejvýznamnějších památek na světě,“ řekl. I když Nimrúd neunikl rabování ani za invaze, která začala v roce 2003, chránila ho svým způsobem jeho odlehlost, takže hlavní památky zůstaly v dobrém stavu. „Necháme-li ty gangy beztrestně řádit, umožníme jim zničit doklady civilizace, zejména mezopotámské. Tyto památky jsou nenahraditelné,“ dodal Fathí a požádal, aby Iráku přišla na pomoc Rada bezpečnosti OSN.

Podobná spoušť zůstává po IS také v Sýrii. Syrský spisovatel Muhammad Rabja Šaár, který nyní žije v Belgii, řekl, že se vrátil do Sýrie, aby se připojil k boji proti vládě prezidenta Bašára Asada. Nakonec ale znovu odjel, protože čelil hrozbám ze strany IS a byl svědkem hrozné destrukce. „Běžte se podívat do Idlibu. Starobylé pahorky byly vyrabovány a zničeny. Den po dni se tam šíří odpor proti těm uchvatitelským muslimům. Přejí si vládnout národu bez paměti, bez historie, bez kultury, bez minulosti a bez budoucnosti,“ řekl Šaár.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...