Měsíc od útoku na Charlie Hebdo: Muslimové a Židé cítí strach

Paříž - Před měsícem zaútočili dva islámští radikálové na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo a zabili 12 lidí. Následovaly četné protiteroristické razie. Běžní Francouzi už takové obavy nemají, strach teď zažívají spíš muslimové a Židé. V ulicích Paříže pořád hlídkují tisíce policistů a vojáků. Satirický časopis mezitím tiskne dál a nebere si servítky. Nové vydání četly miliony lidí. K heslu Je suis Charlie (Jsem Charlie) se hlásí lidé po celém světě. Muslimové ale proti publikování karikatur proroka Mohameda dál protestují.

  • Co se stalo? Sedmého ledna 2015 zabili bratři Chérif a Said Kouachiové během útoku na redakci Charlie Hebdo 12 lidí. O den později Amedy Coulibaly zastřelil policistu a 9. ledna pak zabil několik rukojmích v košer obchodu s potravinami. Celkem tak během útoků zahynulo 20 lidí včetně tří útočníků – radikálních islamistů.

Nejvyšší stupeň ohrožení i po měsíci platí ve francouzské metropoli a okolí. V Paříži se ani nesmí točit akční scény. Na bezpečnost dohlíží přes 15 tisíc vojáků a policistů, kteří hlídají hlavně důležité instituce a židovské objekty. Radikální islamista nedávno zaútočil nožem na tři vojáky v Nice. Muži hlídali židovské komunitní centrum – utrpěli lehká zranění. „Je vidět, že bezpečnostní opatření nejsou marná, jsou nezbytně nutná. Objevují se jednotlivci, kteří jsou ochotní pokusit se napodobit tři teroristy ze začátku minulého měsíce,“ konstatoval zpravodaj ČT Petr Zavadil. 

Francois Hollande, francouzský prezident

„Ty události změnily naši zemi. Ještě to neví, ale po velké tragédii prokázala velkou hrdost.“

Francie zahájila po útocích rozsáhlé protiteroristické tažení. Vláda oznámila, že vyčlení 400 milionů eur (11 miliard korun) na bezpečnostní opatření. V souvislosti s atentáty policie zatkla několik lidí podezřelých z možné teroristické činnosti a úřady zatkly přes 50 lidí kvůli opěvování terorismu, z nichž 12 jich bylo odsouzeno. 

  • Počet předplatitelů Charlie Hebdo už přesáhl 200 tisíc. Před atentátem byl přitom počet abonentů asi 10 tisíc.

Před budovou, kde sídlí redakce Charlie Hebdo, jsou i měsíc po útoku stále květiny, kresby a vzkazy. Redakce poslala po útoku do oběhu zvláštní vydání, jež ukazovalo pod nápisem „Vše je odpuštěno“ plačícího proroka Mohameda držícího symbolické poselství „Je suis Charlie“. Tím lidé po celém světě vyjadřovali sounáležitost s oběťmi útoku. Karikatura vyvolala protesty desítek tisíc věřících v muslimském světě. Nyní si zaměstnanci týdeníku dávají pauzu - jsou prý příliš vyčerpaní a smutní, než aby se mohli soustředit na práci. Další číslo se objeví na trhu až 25. února.

Obálka prvního čísla časopisu Charlie Hebdo po krvavých atentátech
Zdroj: ČT24

Život ve Francii se pomalu vrací do normálu 

Francouzi měli po útocích velký strach. Lidé z provincií raději zůstávali doma. „Pokles byl asi dvacetiprocentní, to už ale dávno není pravda. Návštěvnost už je stejná jako dřív. Pokud procházíte ulicemi, tak vidíte, že na běžném životě se nezměnilo prakticky nic,“ konstatoval Zavadil. Větší demonstrace proti terorismu se konala jen v polovině ledna v Paříži, kam dorazily statisíce lidí, od té doby se nic většího nekonalo, popsal situaci Zavadil. 

Vztah Francouzů k muslimům se ale přeci jen ochladil. „Celková atmosféra je trochu narušená. Zvedl se počet útoků na mešity a některá muslimská centra, což se dá vysvětlovat jako odveta za teroristické útoky. Muslimská komunita má větší obavy, než měla dříve, podobně jako komunita židovská,“ podotkl zpravodaj.

Muslimové cítí strach i zlost

„Jsem Arab, jsem Muslim, jsem oběť, jsem Charlie,“ stojí třeba na jednom ze vzkazů, který má připomínat, že ze zabíjení není možné vinit islám. Během 25 dní od útoků úřady zaznamenaly 147 protimuslimských incidentů, což je mnohem větší počet, než za celý loňský rok. „Na jednu stranu cítíme strach, na druhou zlost,“ uvedl Fateh Kimouche, autor oblíbeného blogu Al-Kanz určeného pro muslimské čtenáře. „Jsem Francouz, ale cítím se, jako bych žil na nepřátelském území,“ dodal.

Napadením košer obchodu Coulibaly zvýšil pocit nejistoty také mezi židovskými obyvateli Francie. Prezident François Hollande se již nechal slyšet, že jeho vláda představí ještě v únoru plán pro boj s antisemitismem a rasismem.

Protesty proti karikaturám Mohameda

Naprostá většina francouzských muslimů se nemůže se solidárním heslem Je suis Charlie ztotožnit, vraždu ovšem nepovažuje za přiměřený trest. „Pro muslima je prorok Mohamed důležitější než vlastní rodiče,“ řekl jeden z nich. Noviny v muslimských zemích se vyhnuly otištění nového čísla francouzského časopisu a někde byly potrestány i za to, že poukázaly na kampaň solidarity. V Pákistánu pak vyhlásil bývalý ministr železnic Ghulám Ahmad Bilúr v parlamentu, že by rodinám atentátníků na Charlie Hebdo měla být vyplacena odměna.

Dalšími útoky mezitím hrozí jemenská odnož al-Káidy, která se k útokům v Paříži přihlásila, ale také Islámský stát.

Teroristické útoky v Paříži přehledně

- Dva maskovaní muži s automatickými zbraněmi si 7. ledna v 11:30 SEČ vynutili na přicházející redaktorce zvané Coco vstup do pařížského sídla satirického týdeníku Charlie Hebdo v ulici Rue Nicolas-Appert 10. Na recepci zastřelili údržbáře a zamířili do redakce, kde se 15 lidí účastnilo porady. Tam útočníci, jež se na místě přihlásili k jemenské odnoži teroristické sítě al-Káida, za zvolání Alláh je veliký! postříleli deset osob - devět novinářů, včetně šéfeditora Stéphana Charbonniera (zvaného Charb) a policisty (Charbova bodyguarda).

- Při útěku útočníci, bratři Chérif a Said Kouachiové, kteří se narodili v Paříži alžírským imigrantům, poblíž budovy postřelili a záhy zabili ležícího zraněného policistu, muslima Ahmeda Merabeta, který přispěchal k redakci na pomoc. Poté uprchli. Pomáhal jim třetí muž, jejich 18letý příbuzný, který se 8. ledna ráno přihlásil na policii.

- Čtvrtek 8. ledna pokračovalo pátrání po pachatelích, kteří ten den mimo jiné přepadli benzínovou pumpu u Villers-Cotterets a poté se skrývali v lese poblíž Longpont.

- Mezitím ráno 8. ledna došlo na jižním předměstí Paříže Montrouge k přestřelce mezi městskou policí a mužem afrického původu, radikálním islamistou Amedym Coulibalym (32), který tam zabil policistku Clarissu Jeanovou-Philippeovou (27).

- Coulibaly, který se později ukázal být blízký bratrům Kouachiovým a dříve byl trestaný za ozbrojenou loupež a prodej drog, vtrhl 9. ledna ve 13:00 SEČ do obchodu s košer potravinami v Porte de Vincennes na východě Paříže a postřílel čtyři lidi (židy, včetně dvou vysokoškoláků). Několik osob zajal jako rukojmí, která kolem 17:30 SEČ policie osvobodila a jeho zabila. Další pětici prchajících zákazníků společně s ročním dítětem ukryl prodavač obchodu, maliský muslim Lassana Bathily v chladicí komoře. Muži, který také informoval policii o situaci v obchodě, Francie později udělila v předstihu občanství.

- V pátek 9. ledna asi v 9:30 SEČ vnikli bratři Kouachiové do tiskárny Création Tendance Découverte v průmyslové zóně obce Dammartin-en-Goële, asi 40 kilometrů severovýchodně od Paříže. V tiskárně byl její majitel Michel Catalano a grafik Lilian Lepere (26), jenž se stihl schovat ve skříňce, z níž pak asi osm hodin sms zprávami informoval rodinu a policii. Catalana útočníci asi po hodině propustili. Kolem 17:00 SEČ zasáhlo policejní komando, jež střílející bratry při útěku zabilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29AktualizovánoPrávě teď

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...