Měsíc od útoku na Charlie Hebdo: Muslimové a Židé cítí strach

• ČT24

7. 2. 20157. 2. 2015|Zdroj: ČT24

Měsíc od útoku na Charlie Hebdo

Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Remy de la Mauviniere

Paříž - Před měsícem zaútočili dva islámští radikálové na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo a zabili 12 lidí. Následovaly četné protiteroristické razie. Běžní Francouzi už takové obavy nemají, strach teď zažívají spíš muslimové a Židé. V ulicích Paříže pořád hlídkují tisíce policistů a vojáků. Satirický časopis mezitím tiskne dál a nebere si servítky. Nové vydání četly miliony lidí. K heslu Je suis Charlie (Jsem Charlie) se hlásí lidé po celém světě. Muslimové ale proti publikování karikatur proroka Mohameda dál protestují.

• Co se stalo? Sedmého ledna 2015 zabili bratři Chérif a Said Kouachiové během útoku na redakci Charlie Hebdo 12 lidí. O den později Amedy Coulibaly zastřelil policistu a 9. ledna pak zabil několik rukojmích v košer obchodu s potravinami. Celkem tak během útoků zahynulo 20 lidí včetně tří útočníků – radikálních islamistů.

Nejvyšší stupeň ohrožení i po měsíci platí ve francouzské metropoli a okolí. V Paříži se ani nesmí točit akční scény. Na bezpečnost dohlíží přes 15 tisíc vojáků a policistů, kteří hlídají hlavně důležité instituce a židovské objekty. Radikální islamista nedávno zaútočil nožem na tři vojáky v Nice. Muži hlídali židovské komunitní centrum – utrpěli lehká zranění. „Je vidět, že bezpečnostní opatření nejsou marná, jsou nezbytně nutná. Objevují se jednotlivci, kteří jsou ochotní pokusit se napodobit tři teroristy ze začátku minulého měsíce,“ konstatoval zpravodaj ČT Petr Zavadil. 

Francois Hollande, francouzský prezident

„Ty události změnily naši zemi. Ještě to neví, ale po velké tragédii prokázala velkou hrdost.“

Francie zahájila po útocích rozsáhlé protiteroristické tažení. Vláda oznámila, že vyčlení 400 milionů eur (11 miliard korun) na bezpečnostní opatření. V souvislosti s atentáty policie zatkla několik lidí podezřelých z možné teroristické činnosti a úřady zatkly přes 50 lidí kvůli opěvování terorismu, z nichž 12 jich bylo odsouzeno. 

• Počet předplatitelů Charlie Hebdo už přesáhl 200 tisíc. Před atentátem byl přitom počet abonentů asi 10 tisíc.

Před budovou, kde sídlí redakce Charlie Hebdo, jsou i měsíc po útoku stále květiny, kresby a vzkazy. Redakce poslala po útoku do oběhu zvláštní vydání, jež ukazovalo pod nápisem „Vše je odpuštěno“ plačícího proroka Mohameda držícího symbolické poselství „Je suis Charlie“. Tím lidé po celém světě vyjadřovali sounáležitost s oběťmi útoku. Karikatura vyvolala protesty desítek tisíc věřících v muslimském světě. Nyní si zaměstnanci týdeníku dávají pauzu - jsou prý příliš vyčerpaní a smutní, než aby se mohli soustředit na práci. Další číslo se objeví na trhu až 25. února.

Obálka prvního čísla časopisu Charlie Hebdo po krvavých atentátech

Zdroj: ČT24

Život ve Francii se pomalu vrací do normálu 

Francouzi měli po útocích velký strach. Lidé z provincií raději zůstávali doma. „Pokles byl asi dvacetiprocentní, to už ale dávno není pravda. Návštěvnost už je stejná jako dřív. Pokud procházíte ulicemi, tak vidíte, že na běžném životě se nezměnilo prakticky nic,“ konstatoval Zavadil. Větší demonstrace proti terorismu se konala jen v polovině ledna v Paříži, kam dorazily statisíce lidí, od té doby se nic většího nekonalo, popsal situaci Zavadil. 

Vztah Francouzů k muslimům se ale přeci jen ochladil. „Celková atmosféra je trochu narušená. Zvedl se počet útoků na mešity a některá muslimská centra, což se dá vysvětlovat jako odveta za teroristické útoky. Muslimská komunita má větší obavy, než měla dříve, podobně jako komunita židovská,“ podotkl zpravodaj.

Muslimové cítí strach i zlost

„Jsem Arab, jsem Muslim, jsem oběť, jsem Charlie,“ stojí třeba na jednom ze vzkazů, který má připomínat, že ze zabíjení není možné vinit islám. Během 25 dní od útoků úřady zaznamenaly 147 protimuslimských incidentů, což je mnohem větší počet, než za celý loňský rok. „Na jednu stranu cítíme strach, na druhou zlost,“ uvedl Fateh Kimouche, autor oblíbeného blogu Al-Kanz určeného pro muslimské čtenáře. „Jsem Francouz, ale cítím se, jako bych žil na nepřátelském území,“ dodal.

Napadením košer obchodu Coulibaly zvýšil pocit nejistoty také mezi židovskými obyvateli Francie. Prezident François Hollande se již nechal slyšet, že jeho vláda představí ještě v únoru plán pro boj s antisemitismem a rasismem.

Protesty proti karikaturám Mohameda

Naprostá většina francouzských muslimů se nemůže se solidárním heslem Je suis Charlie ztotožnit, vraždu ovšem nepovažuje za přiměřený trest. „Pro muslima je prorok Mohamed důležitější než vlastní rodiče,“ řekl jeden z nich. Noviny v muslimských zemích se vyhnuly otištění nového čísla francouzského časopisu a někde byly potrestány i za to, že poukázaly na kampaň solidarity. V Pákistánu pak vyhlásil bývalý ministr železnic Ghulám Ahmad Bilúr v parlamentu, že by rodinám atentátníků na Charlie Hebdo měla být vyplacena odměna.

Dalšími útoky mezitím hrozí jemenská odnož al-Káidy, která se k útokům v Paříži přihlásila, ale také Islámský stát.

Teroristické útoky v Paříži přehledně

- Dva maskovaní muži s automatickými zbraněmi si 7. ledna v 11:30 SEČ vynutili na přicházející redaktorce zvané Coco vstup do pařížského sídla satirického týdeníku Charlie Hebdo v ulici Rue Nicolas-Appert 10. Na recepci zastřelili údržbáře a zamířili do redakce, kde se 15 lidí účastnilo porady. Tam útočníci, jež se na místě přihlásili k jemenské odnoži teroristické sítě al-Káida, za zvolání Alláh je veliký! postříleli deset osob - devět novinářů, včetně šéfeditora Stéphana Charbonniera (zvaného Charb) a policisty (Charbova bodyguarda).

- Při útěku útočníci, bratři Chérif a Said Kouachiové, kteří se narodili v Paříži alžírským imigrantům, poblíž budovy postřelili a záhy zabili ležícího zraněného policistu, muslima Ahmeda Merabeta, který přispěchal k redakci na pomoc. Poté uprchli. Pomáhal jim třetí muž, jejich 18letý příbuzný, který se 8. ledna ráno přihlásil na policii.

- Čtvrtek 8. ledna pokračovalo pátrání po pachatelích, kteří ten den mimo jiné přepadli benzínovou pumpu u Villers-Cotterets a poté se skrývali v lese poblíž Longpont.

- Mezitím ráno 8. ledna došlo na jižním předměstí Paříže Montrouge k přestřelce mezi městskou policí a mužem afrického původu, radikálním islamistou Amedym Coulibalym (32), který tam zabil policistku Clarissu Jeanovou-Philippeovou (27).

- Coulibaly, který se později ukázal být blízký bratrům Kouachiovým a dříve byl trestaný za ozbrojenou loupež a prodej drog, vtrhl 9. ledna ve 13:00 SEČ do obchodu s košer potravinami v Porte de Vincennes na východě Paříže a postřílel čtyři lidi (židy, včetně dvou vysokoškoláků). Několik osob zajal jako rukojmí, která kolem 17:30 SEČ policie osvobodila a jeho zabila. Další pětici prchajících zákazníků společně s ročním dítětem ukryl prodavač obchodu, maliský muslim Lassana Bathily v chladicí komoře. Muži, který také informoval policii o situaci v obchodě, Francie později udělila v předstihu občanství.

- V pátek 9. ledna asi v 9:30 SEČ vnikli bratři Kouachiové do tiskárny Création Tendance Découverte v průmyslové zóně obce Dammartin-en-Goële, asi 40 kilometrů severovýchodně od Paříže. V tiskárně byl její majitel Michel Catalano a grafik Lilian Lepere (26), jenž se stihl schovat ve skříňce, z níž pak asi osm hodin sms zprávami informoval rodinu a policii. Catalana útočníci asi po hodině propustili. Kolem 17:00 SEČ zasáhlo policejní komando, jež střílející bratry při útěku zabilo.