Havana Washingtonu: Zmírněte embargo a vraťte nám Gauntánamo

San José – Kubánský prezident Raúl Castro na kongresu iberoamerických států vyzval svůj americký protějšek, aby se silou úřadu zasadil o zmírnění hospodářského embarga proti Kubě. Američany rovněž vyzval k tomu, aby vrátili námořní základnu Guantánamo, již Washington drží od začátku 20. století.

„Hospodářské, obchodní a finanční embargo, které způsobilo obrovské škody lidem a ekonomice a které představuje porušení mezinárodního práva, musí skončit,“ zdůraznil Castro v projevu na vrcholné schůzce v kostarické metropoli San José. Podotkl přitom, že si je vědom toho, že úplné ukončení embarga „bude dlouhá a těžká cesta“.

Castrovo prohlášení přichází poté, co Obama v polovině loňského prosince oznámil zahájení nové kapitoly v americko-kubánských vztazích. Zdůvodnil to tím, že dosavadní konfrontační politika nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky, navíc je podle něj překonaná. Zároveň sdělil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě velvyslanectví.

Klíč drží Kongres

K dílčí liberalizaci poměrů potom Washington nakročil už v polovině měsíce. Američané budou napříště moci na Kubě používat kreditní karty a k návštěvě Kuby nebudou potřebovat zvláštní povolení.  Americké firmy budou smět na ostrov vyvážet mobilní telefony či programové vybavení a nabízet na ostrově internetové služby. Padesátiletá hospodářská blokáda ale zůstává zachovaná.

O zrušení embarga navíc nemůže rozhodnout prezident, ale změnou příslušných zákonů poslanci amerického Kongresu – a zde drží většinu Obamovi rivalové z řad republikánů. „To, že poskytnete víc internetu, neznamená, že Kubánci budou mít přístup ke všemu, co chtějí. Oni sami zcela kontrolují svůj konec jakéhokoliv našeho angažmá,“ prohlásil republikánský senátor Marco Rubio.

Vztahy mezi Washingtonem a Havanou zmrazil nástup kubánských komunistů k moci v roce 1959 umocněný neúspěšným americkým pokusem o invazi v zátoce Sviní (1961) a následnou karibskou krizí o dva roky později, při níž SSSR na Kubě rozmístil rakety středního doletu.

Castro: Vraťte nám Guantánamo

„Navázání diplomatických vztahů je začátkem procesu normalizace dvoustranných vztahů,“ potvrzuje nyní Castro, zároveň ale dodává, že „nebude možné, dokud bude existovat blokáda, dokud nevrátí území ilegálně okupované na námořní základně Guantánamo. Jestliže tyto problémy nebudou vyřešeny, diplomatické sblížení mezi Kubou a Spojenými státy nebude mít smysl.“

Základnu v zátoce Guantuánamo na jihovýchodě Kuby drží Spojené státy od roku 1903, kdy s Kubou uzavřely dohodu o pronájmu, opětovně potvrzenou ve třicátých letech. Castrova Kuba smlouvu jednostranně vypověděla v roce 1976. Od začátku milénia na základně funguje americká věznice pro osoby podezřelé z terorismu.

2 minuty
Reportáž: Castro žádá Obamu o zmírnění embarga
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...