Atény – Část Řeků se před blížícími parlamentními volbami obává budoucnosti, další naopak vidí světlo v radikálně levicové straně SYRIZA – favoritovi voleb, který plánuje zrušit úsporná opatření a vyjednat nové podmínky splácení řeckého dluhu. Právě důsledky úsporných opatření tvrdě pociťuje naprostá většina Řeků. Práci nemá každý čtvrtý, nezaměstnaná je navíc polovina mladých. Těm, kdo práci mají, klesly mzdy, a zavedeny byly rovněž nové daně. Rozzlobení Řekové tak strávili poslední roky s transparenty v ulicích. Brojí proti Unii i proti konzervativní řecké vládě. Brusel má teď obavy z vítězství levice, které není odchod Řecka z eurozóny úplně cizí.
Reakce na úspory: Demonstrace, útoky a příklon k levici
Před čtyřmi lety v květnu to vypadalo, že se Řecko bankrotu nevyhne. O finanční pomoc požádala vláda EU a Mezinárodní měnový fond. Dva záchranné programy v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun) dostaly Atény z nejhoršího. Výměnou ale musel kabinet zavést masivní výdajové škrty. Klesly důchody i mzdy a zvyšovaly se daně.
Nové daně, hlavně ta z nemovitosti, přitom značně zasáhly střední třídu. V současné době přesahuje míra nezaměstnanosti v zemi 25 procent. Polovina mladých mezi 25 a 30 lety nemá práci. Spolu se stagnací trhu to v Řecích vyvolává dojem, že finanční podpora nezabrala a měly by se vyzkoušet alternativy. Z problémů viní hlavně konzervativní vládu premiéra Antonise Samarase a Brusel. „Tvrdili nám, že když klesnou mzdy, získá ekonomika zpátky svou konkurenceschopnost a vrátí se zpátky růst. Ale nic z toho tu nevidíme,“ říká dvaadvacetiletý Kostas Avramidis z města Drama. Namísto toho jsou v okolí zrušené továrny a výkladní skříně s roletami zamčenými na visací zámky.
Soňa Dorňáková Stamu, spolupracovnice ČT k očekávání Řeků
"SYRIZA slibuje, že zruší daň z nemovitosti, kterou zavedli konzervativci. Ta je neúnosná pro velkou část Řeků. Slibuje, že zruší daň z příjmu do 12 tisíc eur ročně, což je pro sociálně slabé, a také zvýšení minimální mzdy. Část Řeků se ale obává, že SYRIZA nebude mít na to, aby nějak financovala stát, a že bude třeba vybírat z vkladů obyčejných Řeků. Situace je tak nejistá – jedna část Řeků se obává budoucnosti, další vidí světlo v levicové straně."
Práci nemá polovina lidí ve městě. „Vítejte v městě beznaděje!“ vykřikl kdosi v davu, když do města přijel v rámci předvolební kampaně lídr strany SYRIZA Alexis Tsipras. V dalším řeckém městě Komotini dříve fungovaly stovky továren, dnes jich je deset. „Může se to zdát neuvěřitelné, ale pět let let jsem pracoval, aniž bych dostal zaplaceno,“ řekl jeden z bývalých zaměstnanců továrny na stavební materiály. „Bydlím v domě bez topení.“
V zemi se už roky opakují masivní demonstrace a stávky. Poměrně časté jsou rovněž menší bombové nebo žhářské útoky. Jejich počet se zvýšil zejména po zavedení nepopulárních opatření.
Proč musejí Řekové předčasně volit nové poslance?
Předčasné volby čekají Řeky poté, co parlament nedokázal v prosinci zvolit nástupce prezidenta Karolose Papuliase. Jediný kandidát, bývalý ministr zahraničí Stavros Dimas, nezískal potřebných 180 hlasů z celkových 300. Řecká ústava nařizuje, že po třech neúspěšných kolech volby prezidenta musí být parlament do deseti dnů rozpuštěn. Předčasné volby se pak musí konat během následujících 30 dní.
Volby v číslech
- K volbám bude 25. ledna pozváno 9,8 milionu oprávněných voličů. Tři miliony tvoří voliči nad 65 let, kteří jsou v důchodu a tvrdě pocítili prudké snížení svým příjmů v důsledku úsporných opatření. Právě starší voliči přitom v minulých volbách dávali přednost tradičním silám, mezi něž patří vládní konzervativci.
- Největším volebním obvodem jsou aténská předměstí (B' Athinon), kde mají oprávnění volit více než 1,4 milionu voličů. Atény, Soluň a další velká města se stala v předchozích volbách baštou nejsilnější opoziční strany SYRIZA, která se tak zároveň opírá o mladší voliče.
Volební systém
Jednokomorový řecký parlament má 300 členů. Používá se kombinace většinového a poměrného volebního systému. Volí se ve 48 multi-mandátových a 8 jedno-mandátových volebních obvodech. Tímto systémem je zvoleno 288 poslanců, zbylých 12 míst je obsazeno skrze celostátní kandidátku. Mandát získají kandidáti s podílem nejvíce hlasů v celé zemi. Vítězná strana dostane bonusových padesát mandátů, k získání většiny ale potřebuje 151 křesel. Uzavírací klauzule pro vstup do parlamentu je stanovena na tři procenta hlasů na celonárodní kandidátce.
SYRIZA asi vyhraje, bude ale muset najít koaličního partnera
Před blížícími se nedělními volbami stále posiluje levicová SYRIZA, ukazují průzkumy. Podle agentury Metron Analysis by nyní porazila konzervativní Novou demokracii o 5,3 procenta. Některé další agentury ale už v předchozích dnech hovořily o více než šestiprocentním vedení SYRIZY. „I kdyby SYRIZA dostala 35 procent hlasů, tak nemůže vládnout sama, i když je to jejím cílem,“ podotkla Dorňáková Stamu. Šéf strany včera skutečně vyzval voliče, aby jí zajistili většinu a umožnili tak jednobarevnou vládu.
V Řecku platí zákon, podle něhož čím více stran zůstane mimo parlament, tím menší procento stačí vítězné straně k vládnutí, SYRIZA by ale potřebovala 36 procent," upozornila spolupracovnice ČT s tím, že do parlamentu by se mohlo dostat až sedm stran.
SYRIZA tak bude muset najít koaličního partnera. Podle BBC přichází v úvahu několik menších stran. Zájem by mohla mít třeba socialistická strana PASOK, kterou by podle průzkumů volilo čtyři až pět procent lidí. PASOK by ale potřeboval ujistit, že šéf SYRIZY dokončí jednání o záchranných programech s EU a MMF. Dalším kandidátem je Hnutí demokratických socialistů bývalého vůdce PASOKu a expremiéra George Papandreou. V úvahu přichází také středová strana Řecka (To Potami). Tu založil v polovině roku 2014 novinář Stavros Theodorakis. Stejnou ideologií sdílí se SYRIZou středopravá strana Nezávislí Řekové, která vznikla před třemi lety oddělením od Nové demokracie, a stejně jako SYRIZA odmítá úsporná opatření.
Naopak Komunistická strana Řecka zřejmě do koalice přizvána nebude, a to ani přesto, že dlouhodobě odmítá utahování opasků i euro. Hlavním protivníkem SYRIZY zůstává pravicová Nová demokracie končícího premiéra Samarase.
Hlavní téma předvolební kampaně? Případný odchod Řecka z eurozóny
Už před minulými volbami do parlamentu v roce 2012 se Evropa obávala, že by země mohla opustit eurozónu, případně i samotnou Unii. Vznikl dokonce pojem „Grexit“. Lídr strany SYRIZA, pravděpodobného vítěze voleb, ale už mění svou útočnou rétoriku vůči EU. Alexis Tsipras hovoří o vyrovnaném rozpočtu, chce ovšem nadále skoncovat s úspornými opatřeními a vyjednat nové podmínky splátek. Konzervativní vláda považuje tyto sliby za nereálné. Pokud vyhraje levice, hrozí podle kabinetu odchod země z eurozóny. Premiér varoval voliče před tímto vývojem a stále bojuje o hlasy středových voličů a voličů krajně pravicového Zlatého úsvitu.
EU i Německo věří, že se Atény jednotné měny nevzdají
Evropská komise si připravila různé scénáře pro povolební Řecko. Věří ale, že odchod Atén z eurozóny je nepravděpodobný. Nedávno to uvedl komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Německá kancléřka spekulace o tom, že by se země vzdala jednotné měny, odmítá. Německá vláda podle ní vždy usilovala o to, aby Řecko zůstalo v eurozóně. K nejisté budoucnosti země se vyjádřil rovněž francouzský prezident. O případném vystoupení Řecka z eurozóny mohou rozhodnout jen sami obyvatelé této země, upozornil Francois Hollande s tím, že jihoevropské země už zaplatily vysokou cenu za možnost dále platit jednotnou evropskou měnou.
Co je pravděpodobný vítěz voleb zač?
SYRIZA (Koalice radikální levice) sama sebe definuje jako stranu demokratické a radikální levice. Původně byla v roce 2004 založena jako koalice levicových politických stran. Zahrnuje v sobě mnoho odlišných ideologických proudů – původně spojovala skupiny od nezávislých politiků, zelených až po maoisty. Vyslovuje se pro spolupráci a koordinované akce levicových sil a sociálních hnutí v celoevropském měřítku. V roce 2012 se stala druhou největší stranou v řeckém parlamentu a hlavní opoziční stranou.
Za cíl si klade ukončit úsporná opatření Řecka například tím, že:
- poskytne zdarma elektřinu těm, kteří byli od dodávek odříznuti
- dětem bude zdarma poskytovat stravenky
- lékařskou péči budou mít zajištěnu i nepojištění
- bezdomovci dostanou přístřeší – pro zřízení ubytování by se měly využít státem vlastněné budovy
- zvýší minimální mzdu na 750 euro měsíčně ze současných 500 eur
- zruší daň z příjmů do 12 tisíc euro ročně
