Výměna v čele EU – předsednickou zemí se stalo Lotyšsko

Riga/Brusel – Lotyšsko se dnes na šest měsíců stalo předsednickou zemí Evropské unie. Včera skončilo předsednictví italské. Za jeden ze svých hlavních úkolů považuje pobaltská země jednání s Ruskem kvůli ukrajinské krizi. Neméně důležitým tématem je pro Rigu ale i energetická a hospodářská stabilita EU – již v polovině roku má být připraven Evropský fond strategických investic.

Důraz na ukrajinskou krizi klade Lotyšsko mimo jiné i proto, že má samo jakožto někdejší sovětská republika trpké zkušenosti s podřízeností vůči Moskvě. „Vztahy s Ruskem jsou samozřejmě klíčovým prvkem,“ prohlásila Ilze Juhasoneová, lotyšská velvyslankyně pro EU.

Analytici v souvislosti s lotyšským předsednictvím upozorňují na to, že Riga patří k zastáncům tvrdého přístupu vůči Moskvě. Lotyšská vláda nicméně ujistila, že v čele osmadvacítky bude jednat bez předsudků.

„Jedno je jisté, nebudeme protiruským a ani proruským předsednictvím, nebudeme také předsednictvím, které nebere v úvahu názory všech členských států,“ prohlásil lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

Oficiální místa v Kyjevě dávají opakovaně najevo, že do svého pobaltského souseda vkládají velké naděje. „Máme s Lotyšskem velmi těsné kontakty. Hlavně, tato země možná jako nikdo jiný rozumí situaci, v jaké se nyní ocitla Ukrajina,“ poznamenal Jevhen Perebyjnis, mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí.

Dvoumilionové Lotyšsko má velmi silnou ruskou menšinu. Vzhledem ke svému tvrdému protiruskému postoji má teď obavy, jaké reakce se může od silnějšího souseda dočkat. „Mohly by to být kybernetické útoky nebo nějaký další zákaz pro lotyšské produkty vstoupit na ruský trh,“ nastínil zpravodaj lotyšského rozhlasu v Bruselu Artjoms Konohovs. Podobné problémy zažívalo už loni litevské předsednictví. I proto s jejich opakováním Lotyši počítají.

Tématem předsednictví budou i radikální islamisté

Velvyslankyně Juhasoneová dodala, že její země se zabývá i vývojem v Libyi, Sýrii a Iráku nebo problematikou „zahraničních bojovníků“, kteří z unijních zemí odcházejí bojovat za Islámský stát a jejichž návratu se Brusel obává.

Vedle diplomatických bude muset Lotyšsko řešit také otázku unijního hospodářského růstu. Lotyši totiž budou stát u zrodu Evropského fondu strategických investic, který má být hotov do června. Z fondu, jehož zřízení navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (více zde), by měla unijní ekonomika získat 315 miliard eur (8,7 bilionu korun).

První leden 2015 byl významným dnem i pro další pobaltskou republiku – Litvu. Přijala totiž společnou evropskou měnu a stala se 19. členem eurozóny (více zde).

Riga se bude věnovat rovněž problematice digitálního vnitřního trhu, reformám telekomunikací nebo „energetické unii“. Ta by měla zajistit lepší propojení energetických soustav a větší rozmanitost zdrojů. Důvodem je vysoká závislost řady unijních států (včetně Lotyšska) na Rusku.

Za logo svého předsednictví si Lotyši vybrali mlýnský kámen, symbol stálosti a blahobytu. „Lotyšské předsednictví – základní mlýnský kámen, který se otáčí a pohání kolo Evropské unie, řeší problémy a posiluje významnou roli Unie,“ formuloval Rinkévičs kurz příštích šesti měsíců. Po Lotyšsku převezme od července předsednictví Lucembursko.

Logo lotyšského předsednictví
Zdroj: ČT24/eu2015.lv
Vydáno pod