Lhasa - Protesty mnichů narušily první návštěvu zahraničních novinářů v Tibetu. Asi tři desítky mnichů na oficiální tiskové konferenci v chrámovém komplexu Džókang ve Lhase obvinily Čínu z porušování náboženské svobody v Tibetu a z falšování informací o nepokojích. Mniši také hájili tibetského duchovního vůdce dalajlamu, který podle Pekingu za nedávnými protesty stojí. Kláštery v Tibetu jsou stále v obklíčení čínských jednotek. Mniši si stěžují, že jim dochází jídlo, voda a léky. Proti protestujícím asi po 15 minutách zasáhla policie.
Protestující mniši narušili návštěvu zahraničních novinářů v Tibetu
Tiskovou konferenci připravily čínské úřady pro skupinu zahraničních novinářů, která ve středu přijela v doprovodu zástupců čínského ministerstva zahraničí do Lhasy. Mniši si stěžovali na přítomnost čínských vojáků v chrámu. Jednotky údajně obsadily klášter 14. března, v první den násilných nepokojů, a opustily ho až krátce před příjezdem novinářů. Tibeťané také vytýkali čínským úřadům, že do klášterů dosazují členy Komunistické strany Číny na úkor skutečných věřících.
Čínské úřady umožnily zahraničním novinářům navštívit Tibet poprvé od 20. března, kdy byli ze Lhasy vypovězeni poslední dva dopisovatelé západních médií. Peking označil jejich třídenní cestu do tibetské metropole za důkaz toho, že se situace v oblasti stabilizovala.
Čína dává dalajlamovi, který žije v exilu v Indii, vinu za sérii mírových pochodů v hlavním městě Lhase a dalších částech Tibetu, jež přerostly v krvavé protesty a největší protičínské povstání za poslední dvě desetiletí. Demonstrace začaly 10. března ve Lhase u příležitosti povstání proti čínské vládě z roku 1959. Nepokoje tvrdě potlačily čínské bezpečnostní složky. Podle čínských oficiálních údajů zahynulo 22 lidí, tibetské exilové organizace hovoří o nejméně 140 obětech čínské represe. Dalajlama, který z Tibetu uprchl v roce 1959, odmítá obvinění Pekingu, že protesty organizuje.
Jak v telefonátu pro ČT uvedl český etnolog, který si z bezpečnostních důvodů nepřál zveřejnit své jméno, v indické Dharamsále, která je exilovým sídlem tibetského vedení, pokračují protestní akce na podporu Tibetu, včetně řetězové hladovky.
Nepokoje v Tibetu posloužily také jako roznětka kritiky čínských komunistických úřadů před olympijskými hrami v Pekingu. Bojkot zahajovacího ceremoniálu již oznámil polský premiér Donald Tusk. Český premiér Mirek Topolánek dnes v písemném prohlášení ke své případné účasti na olympijských hrách uvedl, že o tom rozhodne vláda na základě věcné analýzy. O dva dny dříve cestu do Pekingu na hry vyloučil český prezident Václav Klaus, přičemž nenaznačil, že by to bylo z politických důvodů.
Tibetští mniši