Bratislava - Úřadující slovenský prezident Ivan Gašparovič obhájil na další pětileté období křeslo hlavy státu. V sobotním druhém kole voleb ho podpořilo 55,53 procenta voličů, opoziční kandidátka Iveta Radičová dostala 44,47 procenta hlasů. Vyplývá to z neoficiálních výsledků, které zveřejnil na svých webových stránkách Slovenský statistický úřad. Gašparovič se už před sečtením všech hlasů prohlásil za vítěze a Radičová uznala porážku. Osmašedesátiletý Gašparovič tak jako první v novodobých slovenských dějinách obhájil svůj úřad na dalších pět let, druhé funkční období mu začne 15. června.
Volební účast ve druhém, rozhodujícím kole voleb činila 51,67 procenta. V prvním kole před dvěma týdny přišlo hlasovat zhruba 43 procent z více než čtyř milionů oprávněných voličů.
Volby jako potvrzení síly Ficova Směru
Ivan Gašparovič kandidoval za vládní strany Směr-SD premiéra Roberta Fica a Slovenskou národní stranu Jána Sloty a jeho vítězství je úspěch právě pro premiéra Fica. Druhé kolo voleb ukázalo, že ani nejoblíbenější opoziční politička Iveta Radičová nedokázala mobilizovat dostatek voličů, aby porazila politika s podporou vládních stran. Potvrdila se tak dlouhodobá dominance Směru-SD, který v průzkumech veřejného mínění výrazně vede před opozičními stranami.
Třiapadesátiletá Radičová měla podporu tří opozičních stran: Slovenské demokratické a křesťanské unie-Demokratické strany, Křesťanskodemokratického hnutí a Strany maďarské koalice. Po vyhlášení výsledků uznala porážku, zároveň ale zdůraznila, že podporu tolika občanů vnímá jako „závazek, výzvu, jako nový začátek“. Doplnila, že nevylučuje, že bude opět kandidovat v prezidentských volbách za pět let, pokud bude mít podporu občanů.
Opozice kritizuje maďarskou kartu
Slovenská národní strana i Směr a sám prezident voliče mobilizovali i vyvoláváním nálad namířených proti maďarské menšině. Jedním z hesel voleb, která používala SNS, bylo, že prezidenta by neměla zvolit „bohatá Bratislava“ a slovenští Maďaři - právě ti dali v prvním kole voleb nejvíc hlasů Radičové. Analýza dostupných údajů z výsledků druhého kola ukazuje, že tato taktika přitáhla k volebním urnám voliče ve větším počtu na obou stranách, více hlasů však podle všeho přinesla úřadujícímu prezidentovi.
Užívání tzv. maďarské karty opakovaně kritizovaly strany opozice. Nejsilnější opoziční strana Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKÚ-DS) Mikuláše Dzurindy vyjádřila z výsledků zklamání, za neúspěch opozice je ale nepovažuje. „Nemyslím si, že ta soutěž byla férová, naopak si myslím, že některé rány pod pás si lidé kolem pana Gašparoviče nebo z vládních stran mohli odpustit. Trochu tu soutěž poškodili,“ poznamenal Dzurinda.
Hned po sečtení hlasů směřovaly otázky na lídra strany Mikoláše Dzurindu, zda je připravený uvolnit prostor mnohem oblíbenější Radičové. „Pokud by se něco takového stalo, v následujícím duelu do parlamentních voleb konaných v příštím roce by se mohli střetnout Iveta Radičová jako představitelka nejsilnější opoziční strany a Robert Fico jako lídr nejsilnější vládnoucí strany,“ uvedla zpravodajka ČT Olga Baková. Ani Radičová ani Dzurinda se však o budoucnosti vedení strany dnes nechtěli bavit.
Slováci v přímých volbách vybírali prezidenta potřetí. Poprvé v roce 1999 vyhrál Rudolf Schuster, o pět let později uspěl Gašparovič. Vůbec první hlavu státu v historii samostatného Slovenska Michala Kováče volil v roce 1993 ještě parlament.
