Bájné město Inků, Machu Picchu, stojí na strmých stráních ve výšce dvou a půl tisíce metrů. V roce 2002 přišli japonští vědci s děsivou zprávou - hora se podle nich začala nebezpečně hýbat a památka brzy zanikne. Na místo se ihned sjeli přední specialisté na sesuvy. Mezi odborníky nechyběli ani čeští zástupci. „Problém byl v tom, že oni tehdy měřili pouze nejsvrchnější povrch půdy. Podle našich zkušeností tohle opravdu bezprostředně neovlivní a neohrozí památku na Machu Picchu,“ tvrdí přírodovědec Vít Vilímek.
Dlouhodobá měření na skalních výchozech žádné významnější změny neprokázala. Památka ohrožená není, ale místní obyvatelé v okolí ano. V období dešťů jsou tu časté bahnotoky, což je podle Jana Klimeše z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd kombinace sesuvu půdy a povodně. Důvodů, proč je okolí tajemného města Inků tak nebezpečné, je podle Víta Vilímka víc. „Máme tam strmé stráně a období sucha a vlhka. Když tam naprší velké množství srážek, je pak oblast tektonicky živá,“ vysvětluje. Češi navrhli místním úřadům alarmový systém, který obyvatele upozorní, že se blíží pohroma.
Specialisté na sesuvy už připravují další peruánskou výpravu. Vyrazit chtějí na začátku července. „Zaměříme se na měření pohybů, které pravidelně kontrolujeme a přeměřujeme,“ nastiňuje Klimeš. Vědci chtějí také prověřit vliv požárů na tvorbu sesuvů. Místa, kde oheň zničil vegetaci, nejspíš budou k pohybům krajiny mnohem náchylnější.
