Západoněmecká ambasáda - přestupní stanice pro uprchlíky z NDR

Praha - Německé velvyslanectví v Praze během podzimu 1989 zaplnili uprchlíci ze socialistické NDR. Vše začalo přelézáním plotů a skončilo odjezdem tisíců lidí do vysněného cíle – na Západ. Zahrada západoněmecké ambasády se proměnila ve stanové městečko, kde tisíce východních Němců doufalo, že se nakonec dostanou pryč z Honeckerova vězení. Tehdejší československé vedení si se situací nevědělo rady a až na výjimečné případy také překvapivě proti východoněmeckým emigrantům nezasáhlo. Utečenci k sobě tenkrát přitáhli pozornost celého světa a byli jedním z impulsů k pádu komunismu ve střední Evropě. Zlom přišel 30. září, kdy tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher oznámil, že brzy všichni budou moci odjet speciálními vlaky přes území NDR do západního Německa.

Na ambasádě se dodnes vzpomíná, kolik lidí z okolí přicházelo uprchlíky povzbudit a přinést jídlo a pití. Západoněmeckou ambasádu v Praze jako přestupní stanici pro útěk na Západ si tehdejší východní Němci zvolili záměrně. Po dohodě mezi NDR a Československem jim byl totiž znemožněn útěk přes Maďarsko, což do té doby několik týdnů fungovalo. Československo se tak stalo poslední zemí, do které mohli východní Němci vycestovat bez zvláštního povolení.

Východním Němcům pomohl až spolkový ministr zahraničí Genscher

Stanové městečko v zahradě ambasády již nebylo schopno zvládnout nápor východních Němců, kteří se rozhodli přes Prahu utéct. Situaci vyřešil až příjezd tehdejšího spolkového ministra zahraničí Genscher. Právě on 30. září 1989 uprchlíky seznámil s dohodou obou německých zemí, podle níž mají být tito občané z NDR vypovězeni a přepraveni přes východoněmecké území do západního Německa. Po složitých diplomatických vyjednáváních představitelů východního Německa, Spolkové republiky Německo a Československa umožnil režim NDR těmto unaveným lidem 1. října 1989 vycestování 5 zvláštními vlaky do SRN. 

„Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil bezmála pětitisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Druhá část věty už ale tehdy zanikla v nadšeném potlesku a jásotu Němců těšících se na svobodu. 

Fakt, že se Genscherovi podařilo s východoněmeckými úřady vyjednat odjezd uprchlíků z Prahy na západ, podle mnohých způsobilo kolaps východoněmeckého režimu a pád berlínské zdi.


Další hromadný přechod začal být organizován 4. října odpoledne. Přistavenými autobusy východoněmecké státní bezpečnosti přicestovali azylanti na nádraží v Libni, kde následoval odsun vlaky, které jely přes východoněmecké území.

Počátek listopadu znamenal otevření hranic

Omezení bezvízového a bezpasového cestování do Československa ve snaze zastavit útěky bylo zrušeno až 1. listopadu. Obnovení možnosti cestovat do ČSSR na platný osobní průkaz vedlo pak k dalšímu exodu. Již po třech dnech bylo v Praze na 3 500 občanů NDR. Situace vedla až k rozhodnutí otevřít 3. listopadu západoněmecko-československé hranice. Během týdne je překročilo až 60 tisíc východních Němců.

  • Východní Němci v roce 1989 v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Východní Němci v roce 1989 v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24