Brusel - Počet trestných činů spojených s rasismem v Česku v posledních letech klesá. Zhruba třetina Romů však uvádí, že byla terčem útoku či napadení. Vyplývá to ze zprávy agentury Evropské unie (EU) pro základní práva, kterou dnes v Evropském parlamentu představil její šéf Morten Kjaerum. Agentura porovnává počet trestných činů s rasistickým pozadím od roku 2000 do roku 2008. V Česku jich na začátku desetiletí policisté zaznamenali celkem 364, přičemž vrchol přišel o dva roky později, kdy se počet trestných činů vyšplhal až na 473.
Tehdy například čtveřice skinheadů brutálně napadla romského studenta Marka Poláka, kterého zachránila až projíždějící policejní hlídka. Polák v mediálně sledovaném případu vysoudil o pět let později odškodnění 100 000 korun, jeden z útočníků skončil za mřížemi a jeho tři komplicové dostali podmíněné tresty, protože byli mladiství. Od té doby nicméně počet rasisticky motivovaných trestných činů v Česku klesá. V roce 2008 jich policisté evidují 217, což je proti vrcholu úbytek o více než polovinu. Srovnatelně velké evropské státy přitom zaznamenaly opačný trend. V Belgii, kde rovněž žije zhruba 10 milionů obyvatel, evidují například 1 147 takových trestných činů v roce 2008. Osm let předtím jich přitom bylo 757.
Čeští Romové jsou prý nejohroženější v EU
Vzestup zaznamenalo v posledních letech i Slovensko. V roce 2000 kriminalisté evidují pouhých 36 rasisticky motivovaných trestných činů a o osm let později 213. Počet oficiálně registrovaných napadení však nemusí nutně odrážet jejich skutečný stav. Plných 32 procent Romů žijících v Česku totiž podle unijní agentury vypovědělo, že bylo terčem napadení, útoku či hrozeb, které měly rasistické pozadí. To z českých Romů podle zprávy dělá jednu z nejohroženějších menšin v Evropě. Podobně často se podle vlastního sdělení setkávají s rasistickým násilím jen somálští přistěhovalci ve Finsku (32 procent) a Dánsku (31 procent) a Afričané na Maltě (29 procent).
