Do doby, než se najde vhodný dárce pro transplantaci, pomáhají srdci nemocného pacienta různé přístroje. Jedním z nich je velice drahá pumpa. „Ta cena je okolo jednoho milionu korun, cena jedné té komůrky,“ říká Jaroslav Havlík z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.
Každý organismus se ale nedokáže optimálně vyrovnat se stejnými parametry pumpy. Problémem je hlavně neměnný objem krve vytlačené při jednom stahu. „Při implantaci pumpy, která má jeden tepový objem, může dojít u malých pacientů k vytvoření hypertenze a u těch velkých pacientů k vytvoření hypotenze neboli nízkého tlaku, který je nedostatečný,“ vysvětluje David Macků z katedry kybernetiky ČVUT.
Reportáž Vladimíra Kořena
Potíže s univerzálností pomohl studentův software zkoumat
To ale může vést k nebezpečnému krvácení nebo naopak k odumírání tkání. „V podstatě se dá říct, že každá mechanická srdeční podpora by měla být ušitá pacientovi na míru,“ dodává Macků. Filip Ježek se rozhodl vytvořit počítačový program, který spočítá, co se vlastně v organismu odehrává.
Student ČVUT Filip Ježek
„Ten můj model dokáže nasimulovat základní oběh, nejjednodušší u člověka. Jednoduchou metodou na počítači si můžu toho člověka měnit, můžu si měnit jeho srdeční podporu.“
Software, který student vytvořil, se dá využít nejen pro podobné pumpy, ale dokonce i pro celá umělá srdce. Komerční vývoj a schvalování podobných přístrojů je velmi drahé. I v tom je program přínosný. Mechanické pumpy v Česku zachránily život několika desítkám lidí, v celém světě jde o desetitisíce.
