Rosa Parksová vjela do dějin na sedačce autobusu

Washington - Je to jeden z nejznámějších momentů boje amerických černochů proti rasové segregaci. Drobná, dvaačtyřicetiletá šička v dlouhém kabátě, s kloboukem a brýlemi sedí v autobuse na místě, které je určeno pro občany bílé pleti, a odmítá vstát. Je černoška, jmenuje se Rosa Parksová. Svým tichým vzdorem rozpoutá hnutí, které skončí výrazným zlepšením postavení černochů ve Spojených státech. O vítězství zdravého rozumu nad předsudky pak usiluje až do konce života, který se uzavřel v jejích 92 letech 24. října 2005.

Rosa Louise McCauleyová se narodila 4. února 1913 v alabamském Tuskegee. Pro nemoc v rodině musela přerušit střední školu, ale po svatbě s Raymondem Parksem v roce 1932 ji dokončila. Svůj historický akt odporu si prožila 1. prosince 1955 v místním autobuse č. 2857 na tradiční cestě ze zaměstnání v Montgomery v jižanském státě Alabama.

Legendární moment odporu věrně dokumentuje Knihovna a Muzeum Rosy Parksové, otevřené v listopadu 2000. Uchovává dotyčný autobus a video s rozhovorem, jež předcházel zatčení: „Tak vstanete konečně?“ ptal se řidič autobusu. „Ne,“ odvětila Parksová. „Propáníčka, to vás budu muset nechat zatknout,“ zlobil se řidič. „To klidně udělejte,“ odtušila Parksová.

Dnes zdánlivě nevinný spor nebyl nevinný v konzervativních Spojených státech padesátých let, nota bene na americkém Jihu. Zdejší rozevřené rasové nůžky nepřály prakticky jakémukoli projevu svobodné vůle černochů. Parksová svým vzdorem porušila místní segregační zákony, byla uvězněna a musela zaplatit pokutu 14 dolarů.

„Tenkrát jsem nevstala, protože jsem cítila, že mám právo, aby se mnou zacházeli jako s ostatními cestujícími. Tento způsob chování jsme trpěli už dost dlouho.“

Incident otevřel cestu ke konci segregace

Vcelku nenápadný incident zažehl první masový černošský protest proti místním segregačním zákonům. Černoši začali bojkotovat místní autobusovou dopravu, což vedlo nejen ke krachu místní autobusové společnosti, ale během necelého roku i k rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jehož základě byly segregační zákony v městských autobusech zrušeny. Amerika si v zrcadle prohlédla své bílé oči a konečně zjistila, že jsou tu i černé zorničky.

Vzedmutá vlna černošského hnutí kulminovala v roce 1964 přijetím Zákona o občanských právech, který zakazoval rasovou diskriminaci ve veřejných prostorách a v zaměstnání a garantoval použití federálních sil k vynucení desegregace. Postupně bylo rozdělení zrušeno v několika tisících školách, veřejných zařízeních od bazénů až po restaurace a nakonec došlo i k revizi některých dlouhodobých tradičních diskriminačních praktik na pracovním trhu. Pro černošskou populaci se otevřely dříve nepředstavitelné možnosti ve státní správě, bankách, obchodních domech i v řadách kvalifikovaného dělnictva.

Parksová, „matka hnutí za občanská práva“

Samotná Rosa Parksová přišla po autobusovém incidentu o práci a jinou nemohla sehnat. Pod lavinou výhrůžek a zastrašování se s manželem Raymondem odstěhovala do Detroitu. Tam začala pracovat v úřadu demokratického kongresmana. Ve městě se stala váženou osobou a byla po ní pojmenována ulice a střední škola.

Za svou osobní statečnost získala mnoho prestižních ocenění, její život ale nebyl bez potíží. Její charitativní Institut Parksové, který mimo jiné každoročně vozil studenty po místech klíčových událostí hnutí černochů za občanská práva, odjakživa zápasil s finančními potížemi. Dnes je v dějinách zapsána jako „matka moderního hnutí za občanská práva“ a patří vedle Martina Luthera Kinga mezi nejvýznamnější černošské osobnosti americké historie.

„Přála bych si, aby si mě lidé pamatovali jako člověka, který chtěl být svobodný.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců. Napsala to v pátek agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu v týdnu uvažoval americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu kritizoval německého kancléře Friedricha Merze.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš bude v Arménii o víkendu krátce jednat se Zelenským, píše iDnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš to řekl portálu iDnes.cz, téma jednání ale neupřesnil. Se Zelenským se osobně sejde poprvé po nástupu do čela nynější české vlády. Babiš i další představitelé stran aktuální vládní koalice se k Ukrajině i konkrétně o Zelenském vyjadřovali kriticky. Mluvili i o zrušení muniční iniciativy, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro zemi, která už se pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
před 2 hhodinami

Turecká policie použila proti účastníkům prvomájových protestů slzný plyn

V desítkách zemí celého světa se v pátek uskutečnily prvomájové demonstrace a pochody. Odboráři a aktivisté od Paříže přes Jakartu až po Soul na nich dle AP požadovali mimo jiné vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky nebo mír. V Turecku policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Tamní úřady již dříve zakázaly demonstrace v tento den na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využili k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu dle úřadů zabily šest lidí, další zranily

Dva izraelské útoky na vesnici na jihu Libanonu v pátek zabily šest lidí, včetně dítěte, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda předtím navzdory příměří vyzvala k evakuaci vesnice, informuje agentura AFP. Při izraelských úderech na obec Habbúš dalších osm lidí, včetně dítěte, podle libanonského resortu zdravotnictví utrpělo zranění.
před 4 hhodinami

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů, údery pokračují

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...