Loni v prosinci chyběl Dobroslavu Trnkovi ke znovuzvolení do funkce generálního prokurátora jenom hlas. Při tajné volbě ho totiž podpořili i někteří koaliční poslanci. Volba pak odstartovala vládní krizi. Zvolení opozičního kandidáta Trnky by zřejmě vedlo k pádu vlády, premiérka Iveta Radičová už dokonce hrozila demisí.
Při dnešní volbě byli ale zřejmě koaliční poslanci disciplinovaní. Trnku ze všech 150 hlasujících poslanců podpořilo 70 zákonodárců. Nezískal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů, a zvolen tak nebyl. Koalice si díky tomu může pro dnešek oddychnout. A těšit ji může i fakt, že do příštího hlasování prosadila veřejnou volbu.
Telefonát Ladislava Kerekeše
A to i když předtím narazila na rozhodnutí ústavního soudu, který nařídil zopakovat hlasování, protože při prosincovém kole nebyl dodržen způsob tajné volby. Někteří vládní poslanci si totiž fotografovali hlasovací lístky nebo hlasovali po dvou, aby je kolegové nepodezírali z podpory Trnky.
Koalici se ale dnes při hlasování podařilo prolomit veto prezidenta a znovu schválila zákon zaručující veřejnou volbu generálního prokurátora a dalších funkcionářů volených parlamentem.
Postava Dobroslava Trnky je pro nynější vládu kontroverzní, jeho sedmileté působení v čele slovenské justice je totiž spojeno s řadou kauz. Během svého působení učinil řadu sporných rozhodnutí, například zastavil trestní stíhání několika osob podezřelých ze závažné hospodářské kriminality. Nejednoznačně si počínal ohledně kauz financování politických stran - bývalého vládního Směru Roberta Fica, ale i současné vládní SDKÚ.
Generální prokurátor
Generální prokurátor stojí v čele slovenské prokuratury. Jmenuje ho a odvolává prezident na návrh Národní rady. Prokurátor je volen na sedmileté funkční období. Jeden člověk může v tomto úřadu působit nejvíce dvě po sobě jdoucí funkční období. Prokurátorovi musí být minimálně 40 let. Prokurátor řídí a kontroluje činnost všech slovenských prokuratur.
