AP: Americká vláda tajila, že v Katyni vraždili Sověti

Washington – Spojené státy zveřejňují archivní dokumenty o katyňském masakru. Sovětská tajná policie v roce 1940 povraždila v katyňském lese přes 22 tisíc polských důstojníků, úředníků, intelektuálů a duchovních. Sovětský svaz přitom dlouho tvrdil, že Poláky zmasakrovali Němci. Nově zveřejněné dokumenty v USA poukazují na to, že Američané o masakru věděli, zřejmě ale tehdejší americká vláda vědomě zatajila sovětskou vinu. Píše o tom agentura AP, která má nově zveřejněné dokumenty k dispozici.

Američtí váleční zajatci informovali tajnými zakódovanými zprávami Washington o sovětském zvěrstvu u Katyně. Váleční zajatci Donald Stewart a John Van Vliet, kterým v roce 1943 Němci ukázali masové hroby u Katyně, informovali zakódovanými zprávami americkou vládu. Ta ale na tyto zprávy nijak nezareagovala.

Zajatci viděli na vlastní oči v katyňském lese mrtvoly zavražděných Poláků, stadium rozkladu těl přitom nasvědčovalo tomu, že Němci oblast obsadili až poté, co byly oběti zavražděny. Vrahy tedy nemohli být nacisté, jak tvrdili Sověti.

Nově zveřejněné dokumenty z amerických archivů tak naznačují, že americká vláda pomohla zakrýt sovětskou vinu na masakru. Prezident Franklin Delano Roosevelt si zřejmě nechtěl rozhněvat Stalina, který byl v druhé světové válce hlavním spojencem Američanů v boji proti Němcům a Japoncům, a proto raději pravdu o katyňském masakru zamlčel.

Oběť z Katyně
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma v rozhovoru pro ČT24 poznamenal: „Americká politika se během války tvářila, že věří sovětskému vysvětlování, že vinní jsou Němci.“ Spojené státy si tak nechtěly rozházet spojenectví, které jim pomohlo vyhrát válku.

V 50. letech sice americký Kongres zřídil zvláštní výbor, který měl katyňský masakr prošetřit – ten v roce 1952 došel k závěru, že o vině Sovětů není pochyb, i tak se ale dál Bílý dům veřejně k událostem z roku 1940 nevyjadřoval. Vinu oficiálně uznal až v 90. letech.

Nově zveřejněné spisy, fotografie a mapy pocházejí z amerických archivů ministerstev zahraničí a obrany, armády, kanceláří prezidentů Franklina Delana Roosevelta, Harryho Trumana a Dwighta Eisenhowera, tajných služeb a rovněž z Norimberského procesu a diplomatických zastupitelstev USA v Moskvě a ve Varšavě.   

Poláci odhalení dokumentů, jejichž větší část byla již dříve známá, vítají. Náměstek polského ministra zahraničí Boguslaw Winid doufá, že tento krok povzbudí další země, aby odtajnily dokumenty týkající se katyňského masakru.

Katyňský masakr je nejbolavější kapitolou rusko-polských vztahů. Sovětský svaz dlouhá desetiletí popíral, že by v Katyni vraždili tajní policisté z NKVD, a naopak vinil z masakru nacisty. Jenže, jak se dnes ví, pravda o masakru v Katyni skutečně byla jinde. Před dvěma lety vinu na straně SSSR uznala i ruská duma. I tak je ale Katyň dál v Rusku jakýmsi tabu. Polsko několikrát žádalo, aby Moskva odtajnila veškeré materiály, které by tragédii osvětlily, Rusko ale dlouho otálelo. 

Ruské úřady sice před dvěma lety zveřejnily část dokumentů, které dlouhá léta ležely v archivech pod značkou tajné, jenže jde většinou o materiály, jež již zveřejnila polská strana. Ty klíčové materiály dál leží v ruských archivech, které jsou nedobytné, a ruské úřady nejsou moc ochotné je zpřístupnit. „Záleží to na rozhodování ruských úřadů a já se obávám, že je to spíš politická záležitost a moc velkou ochotu bych na straně Ruska nečekal,“ poznamenal k tomu Tůma.

Masakr v Katyni

Sověti zajali po rozdělení Polska mezi SSSR a Německo v září 1939 na východě země skoro 22 tisíc polských důstojníků, úředníků, intelektuálů a duchovních. O jejich osudu rozhodl v březnu roku 1940 Josif Stalin, když nařídil systematické vyhlazení této polské elity.

Rozkaz provedla sovětská tajná policie NKVD. V katyňském lese zabila 22 tisíc zajatých Poláků, jednoho po druhém střelou do hlavy. Sovětský svaz z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo. K pravdě se Moskva přihlásila až ústy Michaila Gorbačova v roce 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europoslanci podpořili lepší ochranu práv cestujících v EU

Europoslanci v konečném hlasování podpořili lepší prosazování práv cestujících v Evropské unii. Cílem je zlepšit jejich ochranu a informace, které dostanou v případě, že dojde k narušení jejich cesty. Aktualizovaná pravidla musí ještě formálně schválit Rada EU.
před 20 mminutami

Po katastrofě Deepwater Horizon zmizela ze dna Mexického zálivu za pět let víc než půlka života

Když vědci prozkoumali, jak se změnilo množství živočichů v Mexickém zálivu po roce 2010, zjistili, že během pětiletého období, které analyzovali, došlo k masivnímu úbytku tvorů většiny druhů.
před 48 mminutami

Drony zabily v oblasti Abyei mezi Súdánem a Jižním Súdánem desítky lidí, píše Reuters

Nejméně 73 lidí zabily v pondělí drony na tržišti v oblasti Abyei mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Agentuře Reuters to řekl místní dočasný ministr informací Yohana Akol Ngor, podle něhož za útokem stála súdánská armáda. Tvrzení ale podle agentury ničím nedoložil. Region Abyei si nárokují Súdán i Jižní Súdán. Násilí v Súdánu a jeho dopady na civilisty kritizoval generální tajemník OSN António Guterres.
07:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Noční zákaz vycházení zajistil ve Francii klid, prohlásil Lecornu

Noční zákaz vycházení, který po několika dnech násilných demonstrací francouzské úřady vyhlásily v částech Paříže i v jiných městech, pomohl v noci na úterý zajistit klid, prohlásil dle agentury Reuters francouzský premiér Sébastien Lecornu. Francie v uplynulých dnech zažila velké demonstrace, které na některých místech provázelo násilí a rabování. Policie zadržela přes 2500 lidí. Bezpečnostní složky zároveň zatkly muže, který je podezřelý z podpálení historické radnice v Limoges.
08:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Indonésii potřebuje kvůli lesním požárům zachránit stále více orangutanů

V džunglích indonéského Bornea přijímá rehabilitační centrum stále více orangutanů. Lesy, které jsou domovem těchto kriticky ohrožených zvířat, totiž zachvátily nejhorší lesní požáry v zemi za posledních deset let, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Trump řekl, že chování Ruska k Ukrajině je v pořádku. V den, kdy Moskva opět zabíjela civilisty

Chování Ruska vůči Ukrajině je v pořádku, prohlásil dle médií americký prezident Donald Trump v pondělí v komentáři k případnému setkání lídrů USA, Ruska a Číny. To by se podle něj ovšem nekonalo kvůli Ukrajině. „Upřímně řečeno, Rusko se vůči Ukrajině chová v pořádku. Moc toho nedělá,“ pronesl doslova Trump ve stejný den, kdy ruský útok v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti. Předchozí noc Moskva zaútočila na Kyjev a důležitá energetická zařízení po celé zemi. Trump se však k ničemu z toho nevyjádřil, poznamenal portál The Kyiv Independent.
před 3 hhodinami

Alberta zůstane v Kanadě, ukazuje po referendu prognóza CBC

Voliči v kanadské provincii Alberta odmítli návrh na zahájení procesu směřujícího k nezávislosti, vyplývá z odhadů veřejnoprávní stanice CBC. Pokud se tyto výsledky potvrdí, tak se bude jednat o vítězství pro premiéra Marka Carneyho, který stojí v čele země v době obchodní války Kanady se Spojenými státy.
před 4 hhodinami

VideoŠpanělsko zrychluje azylová řízení v Ceutě, dle kritiků deportuje i lidi s nárokem na ochranu

Čtyřicet dní zbývá do předčasných voleb ve Španělsku. Rozhodnout je může imigrační krize v Ceutě. Ve španělské exklávě na severu Afriky stále zůstávají tisíce migrantů a dosluhující vláda čelí tlaku nejen od vlastního obyvatelstva, ale i ze strany EU. Kabinet zahájil zrychlená azylová řízení a tvrdí, že jde převážně o ekonomické uprchlíky. S tím nesouhlasí advokáti a neziskové organizace.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.