Vedení země se snaží zajistit Kim Čong-ilovi stejnou slávu, jaké se v zemi těší jeho otec Kim Ir-sen, který stál v čele KLDR od jejího založení v roce 1948 do své smrti v roce 1994. Jen za zhotovení portrétů obou vůdců utratil Pchjongjang 20 milionů dolarů. KLDR rovněž vynaložila 25 milionů dolarů na zapsání Kimova jména na 3 200 takzvaných „věží věčného života“, které se nacházejí na křižovatkách po celé zemi.
Budování kultu osobnosti způsobilo zbídačelé komunistické zemi značné finanční problémy. Severokorejci pracující v zahraničí jsou vyzýváni, aby každý daroval 150 dolarů na budované pomníky. Země si prý rovněž půjčuje za velmi nevýhodných podmínek peníze především u ruských a asijských bank.
Kim Čong-ilovým nástupcem se stal jeho syn Kim Čong-un. Podle analytiků má budování kultu osobnosti obou Kimů posílit podporu stávajícího mladého vůdce země ze strany veřejnosti.
Severokorejský špion dostal čtyři roky
Ke čtyřem letům vězení byl v Jižní Koreji odsouzen severokorejský špion, který prý mimo jiné chystal útok na nehodného Kim Čong-ilova nejstaršího syna Kim Čong-nama. Rozkaz k provedení útoku dostal špion od severokorejského vedení. Jeho přípravy došly údajně tak daleko, že v roce 2010 najal taxikáře, který měl Kim Čong-nama svým vozidlem srazit. U toho ale plány také skončily.
Špion strávil desetiletí v Číně, kde pátral po severokorejských uprchlících. Letos přišel tento padesátiletý muž do Jižní Koreje, kde se vydával za uprchlíka z KLDR a jako důvod emigrace uvedl chudobu. Později ale přiznal, že je špion. K tajné službě ho prý severokorejské úřady donutily výhrůžkami. Jihokorejský soud uvedl, že vzal v úvahu špionovu spolupráci, považoval ale za nutné udělit mu „přísný trest“ s odhledem na to, do jaké míry mohl Jižní Koreu zkompromitovat. Soud rovněž poukázal na to, že odsouzený „vážně porušoval lidská práva severokorejských uprchlíků“ tím, že usiloval o jejich návrat zpět do vlasti.
Kim Čong-nam byl dlouhou dobu považován za potenciálního budoucího severokorejského vůdce. Po skandálech kolem pokusů o nezákonný vstup do Japonska ale upadl v nemilost. Tvrdil tehdy, že chtěl navštívit tamní Disneyland. Od té doby se Kim Čong-nam na veřejnosti příliš neobjevuje a pobývá v zahraničí, zřejmě v Macau a v Singapuru. V říjnu 2011 prohlásil, že je proti „dynastickému následnictví“.
