Citlivé nahrávky diplomatů o Ukrajině: Musíme „vyběhnout“ s EU

Brusel/Berlín/Washington - Na internet unikly citlivé nahrávky interní komunikace amerických a unijních diplomatů týkající se situace na Ukrajině. Záznamy jsou nejspíš pravé a pravděpodobně mají za cíl poškodit spolupráci Bruselu a Washingtonu. Spekuluje se, že za jejich zveřejněním na portálu YouTube by mohla být ruská nebo ukrajinská rozvědka. Nezávisle na zveřejnění obsahu rozhovorů dnes končí svou návštěvu Ukrajiny jedna z hlavních aktérek telefonátů - náměstkyně americké diplomacie Victoria Nulandová. Kyjev ujistila, že USA zvažují poskytnutí „podstatné“ finanční pomoci výměnou za provedené politické a ekonomické reformy.

V první nahrávce z konce ledna hovoří náměstkyně ministra zahraničí Spojených států s americkým velvyslancem na Ukrajině o tom, kdo by se mohl stát novým ukrajinským premiérem. Nelichotivě při tom hodnotí přístup svých evropských kolegů. Nulandová se také zmínila, že USA chtějí s pomocí emisara OSN prosadit své představy o budoucí ukrajinské vládě.

Victoria Nulandová, náměstkyně amerického ministra zahraničí:

"Bylo by skvělé to s pomocí OSN slepit a také, však víte…, 'vyběhnout' s EU."

Geoffrey Pyatt, americký velvyslanec na Ukrajině:

„Přesně. Myslím, že musíme něco udělat, abychom to utvrdili. Protože si můžete být jistá, že až to nabere spád, Rusové se to budou snažit v pozadí torpédovat.“ 

Nevybíravá slova amerických diplomatů na adresu Evropské unie, která se objevila ve čtvrtek na internetové videosíti YouTube, jsou jasným důkazem, že obě strany mají na řešení situace na Ukrajině odlišný názor. Na další nahrávce totiž pro změnu vystupují evropští představitelé. Jedním z nich je náměstkyně unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové. I zde je znát určitá rivalita mezi oběma břehy Atlantského oceánu.

Helga Schmidová, náměstkyně ministryně zahraničí EU:

„Američani chodí a vykládají, že jsme příliš slabí, zatímco oni jsou se sankcemi přísnější… Musíme to udělat - zavést sankce, ale musíme to připravit velmi chytře.“

Nulandová na záznamu také řekla, že není vhodné, aby opoziční předák Vitalij Kličko, kterého zkráceně nazývá Kličem, byl v nové vládě. Za naopak vhodnou osobu považuje „Jace“, tedy Arsenije Jaceňuka, dalšího z opozičních vůdců. Nezkrácené příjmení použila Nulandová jen v případě nacionalisty Oleha Ťahnyboka, který je posledním z hlavní trojice opozičních lídrů. Ťahnyboka a jeho „chlápky“ vnímá dle záznamu americká diplomacie za „problém“, na který Janukovyč sází.

USA i EU odmítají skandál komentovat

Americká administrativa se za slovník svých lidí omluvila. „Samozřejmě spolupracujeme neuvěřitelně blízce s Evropskou unií. Náměstkyně Nulandová už kontaktovala své evropské protějšky a samozřejmě se omluvila,“ uvedla mluvčí americké diplomacie Jen Psakiová. Jak Washington, tak Brusel ale více nehodlají skandál komentovat. „EU podporuje ukrajinský lid v nynější krizi a uniklé záznamy údajných telefonních konverzací nekomentujeme,“ sdělila mluvčí Ashtonové Maja Kocijančičová.

Ostrou reakci na nelichotivá slova americké diplomatky Nulandové si však neodpustila německá kancléřka Angela Merkelová, která publikovaný obsah rozhovoru označila za „totálně nepřijatelný“. Její mluvčí Christiane Wirtzová zároveň řekla, že kancléřka bezvýhradně podporuje ukrajinskou politiku eurokomisařky Catherine Ashtonové. „Dělá skvělou práci,“ uvedla Wirtzová.

Americké ministerstvo zahraničí odmítlo nahrávky komentovat, pravost zaznamenaných hovorů ale nepopřelo. Nulandová označila nahrávku za „privátní diplomatickou konverzaci“ a pozastavila se nad vysokou technickou kvalitou odposlechu. „Je to působivě profesionální, zvuková kvalita je výjimečná,“ uvedla. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Psakiová byla v prohlášení otevřenější, když skandál popsala jako důkaz „dalšího úpadku ruské špionáže“.

Cíl nahrávek? Zřejmě poškodit transatlantickou diplomacii

V současné době se spekuluje, že právě ruská nebo ukrajinská rozvědka se mohla na zveřejnění záznamů podílet. Moskvě by citlivé nahrávky mohly posloužit jako přesvědčivý argument, že Brusel a Washington manipulují s děním na Ukrajině. Podle západních diplomatů míří podezření za odposlech hovorů do okolí ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina, kremelského jestřába známého svými ostrými výpady na adresu západních států.

Jeden z Rogozinových poradců Dmitrij Loskutov na Twitteru na záznam telefonních hovorů upozornil. Později ale uvedl, že si záznamu na internetu prostě všiml a odkaz rozeslal. Sám Rogozin minulý týden Ukrajinu navštívil a jednal s místními proruskými oligarchy. Dnes na svém twitterovém účtu napsal, že „zatímco Západ intrikuje a vyvolává skandály, Rusko pomáhá Ukrajincům navázat přerušenou spolupráci, která přinese tisíce pracovních míst“.

Nulandová slíbila Ukrajině pomoc, žádá ale reformy

Nezávisle na zveřejnění obsahu telefonických rozhovorů dnes končí svou návštěvu Ukrajiny jedna z hlavních aktérek - Victoria Nulandová. Na tiskové konferenci v Kyjevě potvrdila, že USA zvažují poskytnutí „podstatné“ finanční pomoci Ukrajině, jedině ale v reakci na provedené politické a ekonomické reformy. „Nikdo Ukrajině žádné peníze nedá, pokud zůstanou reformy na papíře,“ prohlásila.

Nulandová se také vyjádřila ke zveřejnění obsahu soukromé telefonické konverzace o poměrech na Ukrajině, které je podle ní „působivým produktem špionáže“. Náměstkyně americké diplomacie také kritizovala výroky zmocněnce Kremlu pro Ukrajinu Sergeje Glazjeva, který v prohlášení pro tisk vyzval ukrajinskou vládu, aby „pučisty“, které prý vyzbrojuje, cvičí a financuje Washington, potlačila a nejednala s nimi. Nulandová označila Glazjevovy výroky za „čistou fantazii“ a jeho za „talentovaného autora sci-fi“.

Nulandová se v rámci své návštěvy v Kyjevě setkala jak s prezidentem Janukovyčem, tak i s opozičními předáky. Obě strany se snaží přimět k poklidnému vyřešení hluboké vnitrostátní krize. Poukazovala také na nutnost vytvoření „technické vlády“ nebo kabinetu národní jednoty, který by ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem v zemi prosadil reformy a ozdravil strádající ekonomiku. „Prvořadým úkolem je ukončení násilí,“ zdůraznila diplomatka. Janukovyč ji prý ujistil, že je k dialogu s opozicí připraven.

Janukovyč ujistil Radu Evropy, že chce s opozicí dále jednat

Janukovyč dnes ujistil generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjörna Jaglanda, že nadále hodlá jednat s opozicí o vyřešení hlubokého vnitrostátního rozkolu. Schůzka obou politiků se uskutečnila v jihoruském Soči, kde dnes za účasti státních představitelů začínají zimní olympijské hry. Ukrajinský prezident zároveň Jaglandovi poděkoval za pozornost, kterou Rada Evropy Ukrajině věnuje a která by podle něj k vyřešení politického rozkolu mohla pomoci. Generální tajemník Rady Evropy navrhuje vytvořit nezávislou komisi, která by případy násilí během protestů prošetřila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 9 mminutami

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně osm lidí

Osm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho tři děti. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění třicet lidí. Ukrajina znovu zasáhla sklady ruského prodejce Wildberries.
02:42Aktualizovánopřed 15 mminutami

Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl Tusk

Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina.
07:17Aktualizovánopřed 23 mminutami

Při amerických útocích zemřeli v Íránu tři členové rodiny, uvedla íránská média

Při amerických útocích zemřeli v noci na čtvrtek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, píše Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Armáda USA podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Teherán o den dříve pokusil zaútočit na vojenské základny USA na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko ve čtvrtek už zneškodnilo pět střel vyslaných z Íránu. Kuvajt oznámil, že íránský útok, který v zemi zasáhl čínskou firmu, zabil člověka.
03:07Aktualizovánopřed 32 mminutami

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMoskva vydala zatykač na zakladatele Telegramu Durova

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.
před 13 hhodinami

Trump hrozí Teheránu odvetou za útoky na americké základny v Jordánsku

Armáda USA zlikvidovala balistické střely, které ve středu nad ránem vypálil Írán na základny Spojených států na Blízkém východě, uvedlo americké oblastní velitelství CENTCOM. Později informovalo o tom, že USA a Saúdská Arábie podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení, a zabily dvacet lidí. Írán také dle agentury Tasním oznámil, že zasáhl a přiměl k zastavení tři ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Americký prezident Donald Trump následně pohrozil Teheránu odvetou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.