Citlivé nahrávky diplomatů o Ukrajině: Musíme „vyběhnout“ s EU

Brusel/Berlín/Washington - Na internet unikly citlivé nahrávky interní komunikace amerických a unijních diplomatů týkající se situace na Ukrajině. Záznamy jsou nejspíš pravé a pravděpodobně mají za cíl poškodit spolupráci Bruselu a Washingtonu. Spekuluje se, že za jejich zveřejněním na portálu YouTube by mohla být ruská nebo ukrajinská rozvědka. Nezávisle na zveřejnění obsahu rozhovorů dnes končí svou návštěvu Ukrajiny jedna z hlavních aktérek telefonátů - náměstkyně americké diplomacie Victoria Nulandová. Kyjev ujistila, že USA zvažují poskytnutí „podstatné“ finanční pomoci výměnou za provedené politické a ekonomické reformy.

V první nahrávce z konce ledna hovoří náměstkyně ministra zahraničí Spojených států s americkým velvyslancem na Ukrajině o tom, kdo by se mohl stát novým ukrajinským premiérem. Nelichotivě při tom hodnotí přístup svých evropských kolegů. Nulandová se také zmínila, že USA chtějí s pomocí emisara OSN prosadit své představy o budoucí ukrajinské vládě.

Victoria Nulandová, náměstkyně amerického ministra zahraničí:

"Bylo by skvělé to s pomocí OSN slepit a také, však víte…, 'vyběhnout' s EU."

Geoffrey Pyatt, americký velvyslanec na Ukrajině:

„Přesně. Myslím, že musíme něco udělat, abychom to utvrdili. Protože si můžete být jistá, že až to nabere spád, Rusové se to budou snažit v pozadí torpédovat.“ 

Nevybíravá slova amerických diplomatů na adresu Evropské unie, která se objevila ve čtvrtek na internetové videosíti YouTube, jsou jasným důkazem, že obě strany mají na řešení situace na Ukrajině odlišný názor. Na další nahrávce totiž pro změnu vystupují evropští představitelé. Jedním z nich je náměstkyně unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové. I zde je znát určitá rivalita mezi oběma břehy Atlantského oceánu.

Helga Schmidová, náměstkyně ministryně zahraničí EU:

„Američani chodí a vykládají, že jsme příliš slabí, zatímco oni jsou se sankcemi přísnější… Musíme to udělat - zavést sankce, ale musíme to připravit velmi chytře.“

Nulandová na záznamu také řekla, že není vhodné, aby opoziční předák Vitalij Kličko, kterého zkráceně nazývá Kličem, byl v nové vládě. Za naopak vhodnou osobu považuje „Jace“, tedy Arsenije Jaceňuka, dalšího z opozičních vůdců. Nezkrácené příjmení použila Nulandová jen v případě nacionalisty Oleha Ťahnyboka, který je posledním z hlavní trojice opozičních lídrů. Ťahnyboka a jeho „chlápky“ vnímá dle záznamu americká diplomacie za „problém“, na který Janukovyč sází.

USA i EU odmítají skandál komentovat

Americká administrativa se za slovník svých lidí omluvila. „Samozřejmě spolupracujeme neuvěřitelně blízce s Evropskou unií. Náměstkyně Nulandová už kontaktovala své evropské protějšky a samozřejmě se omluvila,“ uvedla mluvčí americké diplomacie Jen Psakiová. Jak Washington, tak Brusel ale více nehodlají skandál komentovat. „EU podporuje ukrajinský lid v nynější krizi a uniklé záznamy údajných telefonních konverzací nekomentujeme,“ sdělila mluvčí Ashtonové Maja Kocijančičová.

Ostrou reakci na nelichotivá slova americké diplomatky Nulandové si však neodpustila německá kancléřka Angela Merkelová, která publikovaný obsah rozhovoru označila za „totálně nepřijatelný“. Její mluvčí Christiane Wirtzová zároveň řekla, že kancléřka bezvýhradně podporuje ukrajinskou politiku eurokomisařky Catherine Ashtonové. „Dělá skvělou práci,“ uvedla Wirtzová.

Americké ministerstvo zahraničí odmítlo nahrávky komentovat, pravost zaznamenaných hovorů ale nepopřelo. Nulandová označila nahrávku za „privátní diplomatickou konverzaci“ a pozastavila se nad vysokou technickou kvalitou odposlechu. „Je to působivě profesionální, zvuková kvalita je výjimečná,“ uvedla. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Psakiová byla v prohlášení otevřenější, když skandál popsala jako důkaz „dalšího úpadku ruské špionáže“.

Cíl nahrávek? Zřejmě poškodit transatlantickou diplomacii

V současné době se spekuluje, že právě ruská nebo ukrajinská rozvědka se mohla na zveřejnění záznamů podílet. Moskvě by citlivé nahrávky mohly posloužit jako přesvědčivý argument, že Brusel a Washington manipulují s děním na Ukrajině. Podle západních diplomatů míří podezření za odposlech hovorů do okolí ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina, kremelského jestřába známého svými ostrými výpady na adresu západních států.

Jeden z Rogozinových poradců Dmitrij Loskutov na Twitteru na záznam telefonních hovorů upozornil. Později ale uvedl, že si záznamu na internetu prostě všiml a odkaz rozeslal. Sám Rogozin minulý týden Ukrajinu navštívil a jednal s místními proruskými oligarchy. Dnes na svém twitterovém účtu napsal, že „zatímco Západ intrikuje a vyvolává skandály, Rusko pomáhá Ukrajincům navázat přerušenou spolupráci, která přinese tisíce pracovních míst“.

Nulandová slíbila Ukrajině pomoc, žádá ale reformy

Nezávisle na zveřejnění obsahu telefonických rozhovorů dnes končí svou návštěvu Ukrajiny jedna z hlavních aktérek - Victoria Nulandová. Na tiskové konferenci v Kyjevě potvrdila, že USA zvažují poskytnutí „podstatné“ finanční pomoci Ukrajině, jedině ale v reakci na provedené politické a ekonomické reformy. „Nikdo Ukrajině žádné peníze nedá, pokud zůstanou reformy na papíře,“ prohlásila.

Nulandová se také vyjádřila ke zveřejnění obsahu soukromé telefonické konverzace o poměrech na Ukrajině, které je podle ní „působivým produktem špionáže“. Náměstkyně americké diplomacie také kritizovala výroky zmocněnce Kremlu pro Ukrajinu Sergeje Glazjeva, který v prohlášení pro tisk vyzval ukrajinskou vládu, aby „pučisty“, které prý vyzbrojuje, cvičí a financuje Washington, potlačila a nejednala s nimi. Nulandová označila Glazjevovy výroky za „čistou fantazii“ a jeho za „talentovaného autora sci-fi“.

Nulandová se v rámci své návštěvy v Kyjevě setkala jak s prezidentem Janukovyčem, tak i s opozičními předáky. Obě strany se snaží přimět k poklidnému vyřešení hluboké vnitrostátní krize. Poukazovala také na nutnost vytvoření „technické vlády“ nebo kabinetu národní jednoty, který by ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem v zemi prosadil reformy a ozdravil strádající ekonomiku. „Prvořadým úkolem je ukončení násilí,“ zdůraznila diplomatka. Janukovyč ji prý ujistil, že je k dialogu s opozicí připraven.

Janukovyč ujistil Radu Evropy, že chce s opozicí dále jednat

Janukovyč dnes ujistil generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjörna Jaglanda, že nadále hodlá jednat s opozicí o vyřešení hlubokého vnitrostátního rozkolu. Schůzka obou politiků se uskutečnila v jihoruském Soči, kde dnes za účasti státních představitelů začínají zimní olympijské hry. Ukrajinský prezident zároveň Jaglandovi poděkoval za pozornost, kterou Rada Evropy Ukrajině věnuje a která by podle něj k vyřešení politického rozkolu mohla pomoci. Generální tajemník Rady Evropy navrhuje vytvořit nezávislou komisi, která by případy násilí během protestů prošetřila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
před 7 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle armády měli přesunout na sever od řeky Zahrani.
04:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení, mezi jiným vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Text přečetl moderátor státní televize. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť, kontejnerová loď severně od Spojených arabských emirátů či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 37 mminutami

Velvyslanec USA při NATO zkritizoval Česko kvůli nízkým výdajům na obranu

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemsko schválilo rozpočet na letošní rok, který nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. V této souvislosti velvyslanec zdůraznil, že všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“.
před 43 mminutami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 2 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivu, útočili i na Záporoží. Ukrajina zasáhla ropný sklad

Při ruském útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zemřela v noci na čtvrtek patnáctiletá dívka, její rodiče utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura AFP. Rusko udeřilo také na město Záporoží a jeho okolí, kde naváděné letecké pumy zranily nejméně třináct lidí, včetně dvou dětí, píše Kyiv Independent.
před 5 hhodinami
Načítání...