Brusel/Sevastopol - Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk označil rozhodnutí krymského autonomního parlamentu o odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku za nelegální. Vyhlášení referenda podle něj nemá žádný právní základ. Podle amerického prezidenta by referendum porušovalo mezinárodní právo a odporovalo ukrajinské ústavě. „Žádáme Rusko, aby nepodporovalo nelegitimní, takzvanou krymskou vládu,“ prohlásil Jaceňuk po jednání s lídry EU v Bruselu. Pokud dojde na další intervenci, je prý ukrajinská armáda připravena odpovědět a chránit svoji zemi.
Jaceňuk a Obama: Odtržení Krymu od Ukrajiny je nelegální
Krymský autonomní parlament dnes schválil rozhodnutí o vstupu poloostrova do Ruské federace. Součástí parlamentní rezoluce bylo i vyhlášení krymského referenda na 16. března. Občané by měli rozhodnout o zachování dosavadního autonomního statusu, nebo o připojení k Rusku. Přestože se má referendum uskutečnit až za deset dní, Krym je podle tamního vicepremiéra součástí Ruska už nyní a ruská armáda jediná legitimní moc na poloostrově. Naopak ukrajinské síly prý Krym okupují.
Připojení Krymu by znamenalo porušení Budapešťského memoranda
Podle prozatímního premiéra ale Ukrajina musí zůstat celistvou zemí. Krym podle něj byl, je a bude součástí Ukrajiny. O nedělitelnosti Ukrajiny hovořila i prozatímní hlava státu. Turčynov označil chystané referendum za zločin a frašku, kterou spáchali ruští vojáci.
Podle odborníka na mezinárodní právo Vladimíra Balaše poloostrov zůstává, alespoň formálně, součástí Ukrajiny. „Vnitrostátní úprava začleňování cizích území a států do vlastního státu je hra s ohněm. Kdyby se takto chovali všichni, celé mezinárodní společenství se rozpadne a začne další válka. Může to vést k izolaci Ruska a k jeho znedůvěryhodnění – nevím, jestli Krym stojí za to. Pro Rusko je to dost drahá avantýra,“ poznamenal právník v souvislosti s ruským zákonem o včlenění území do Ruské federace.
Mezinárodní právo podle Balaše není všemocné a systém, který byl nastaven po druhé světové válce, je překonaný. „Rusko by připojením Krymu porušilo svůj závazek, který dalo v Budapešťském memorandu v roce 1994. Za to, že se Ukrajina vzdá svého jaderného arzenálu, se tehdy zavázalo, že nebude vznášet žádné územní nároky,“ sdělil ČT.
ČT24.cz o ukrajinsko-ruské krizi:
- KRYM: Odtržení od Ukrajiny má okamžitou platnost
- JACEŇUK: Ukrajina je připravena podepsat asociační dohodu
- UKRAJINA: Jih a východ země se bouří proti Kyjevu
- UKRAJINA: Podle uniklých odposlechů mohla snajpry na Majdan poslat opozice
- ČR: K vyhrocení situace na Ukrajině přispěly EU a USA, míní Klaus
- USA: Ruské manévry připomínají nacismus 30. let, tvrdí Clintonová
- EKONOMIKA: Unie zmrazila Janukovyčovi majetek
- FOTOGALERIE: Bojovníci z Majdanu v českých nemocnicích
GALERIE
videogallery_424857
Kyjev dál prosazuje mírové řešení
Zatím se i přes všechny provokace kyjevská vláda zdržela užití vojenských sil. „Jinak bychom přistoupili na pravidla hry, kterou zinscenovalo Rusko,“ prohlásil Jaceňuk s tím, že Kyjev chce situaci řešit mírovou cestou. „V případě další eskalace a vojenského zásahu zahraničních sil na území Ukrajiny je ukrajinská vláda připravena bránit svou zemi,“ podotkl.
Podle Jaceňuka jde o krizi pro celou Ukrajinu. Mít na svém území ruské vojáky a tanky v 21. století považuje za nepřijatelné. Zřejmě bude třeba revidovat celý systém mezinárodní bezpečnosti. „Hovoříme o válce mezi dvěma zeměmi, které byly v minulosti spřátelené,“ upozornil prozatímní premiér s tím, že v Kyjevě nepůsobí proruská vláda, nýbrž proukrajinská.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu:
„Žádáme ruskou vládu o stažení svých vojsk na základny. Žádáme Rusko, aby nepodporovalo nelegitimní tzv. krymskou vládu a aby zahájila jednání s Ukrajinou o mírovém řešení celé krize. Prosím tedy, aby armáda respektovala své mezinárodní závazky, aby se nevměšovala do vnitřních záležitostí Ukrajiny, neohrožovala nezávislost Ukrajiny ani její územní celistvost a aby přispěla k ukončení této krize.“
Vyjádření amerického prezidenta Baracka Obamy
„Navrhované referendum o budoucnosti Krymu by znamenalo porušení ukrajinské ústavy a mezinárodního práva. Jakákoli diskuse o budoucnosti Ukrajiny musí zahrnovat legitimní ukrajinskou vládu.“
Tataři hodlají referendum bojkotovat
Medžlis krymských Tatarů (neoficiální sbor zástupců tatarské menšiny) už vyzval k bojkotu chystaného referenda. Listu Ukrajinska pravda to oznámil šéf medžlisu Refat Čubarov. V podmínkách absolutního právního zmatku a v situaci, kdy ulice krymských měst jsou plné vojska, nelze podle Čubarova referendum provést, aniž by to vedlo k další destabilizaci situace.
Krymští Tataři tvoří asi 12 procent obyvatel víc než dvoumilionového Krymu. Nyní vyzvali mezinárodní společenství, aby povolalo na Krym „bezpečnostní kontingent OSN“. Výzvu krymští Tataři adresovali kromě OSN i Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, parlamentům a vládám zemí Evropské unie a Radě Evropy.
Tataři chtějí na Krymu mír
Krymský vicepremiér Tatarům slíbil, že se jim po připojení poloostrova k Rusku dostane maximální autonomie. Dostanou údajně právo podílet se na exekutivním rozhodování na všech stupních. Nové krymské vedení jim zajistí potřebné finanční dotace. Prostředníkem v jednání povstalecké krymské správy s tatarskou komunitou se podle Těmirgalijeva stal šéf ruského Tatarstánu Rustam Minnichanov, který na Krymu v minulých dnech jednal ve snaze pacifikovat odpor krymských Tatarů.
Krymští Tataři zažili během druhé světové války krušné časy
Násilná deportace krymských Tatarů byla zahájena 18. května 1944 kvůli jejich údajné kolaboraci s nacistickým Německem. Celkem bylo z Krymského poloostrova odsunuto na 220 tisíc osob, kromě Tatarů také Němci, Arméni, Řekové a Bulhaři.
V roce 1967 byla obvinění vůči občanům tatarské národnosti odvolána a v roce 1988 jim byl povolen návrat do vlasti.
Proruští kozáci ve správním středisku autonomního Krymu, Simferopolu, zadrželi dvě aktivistky hnutí Femen. Ženy se totiž před sídlem místního sněmu pokusily s obnaženým poprsím narušit shromáždění přívrženců připojení poloostrova k Rusku.
