Jsem živ a brzo se vrátím na Ukrajinu, oznámil Janukovyč z Ruska

Rostov na Donu – Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč znovu předstoupil před novináře. Popřel zvěsti o svém špatném zdravotním stavu, některá média dokonce v předchozích dnech uvedla, že je mrtev. Janukovyč prohlásil, že je stále platným ukrajinským prezidentem a do země se v blízké době vrátí. O vyhrocené situaci na Krymu se nezmínil.

SOUHRN DNE

Krym je po dnešku opět o krok blíže k Ruskutamní parlament přijal deklaraci o nezávislosti celého poloostrova. Pro nezávislost autonomní republiky hlasovalo 78 z 81 krymských zákonodárců. Přijetí deklarace je akt předcházející nedělnímu referendu.

Parlament v Kyjevě reagoval ultimátem: Krym má prý do středy plánované referendum odvolat, jinak bude tamní sněm rozpuštěn. K tomu by Kyjev potřeboval stanovisko Ústavního soudu, podle úřadujícího prezidenta by v takovém případě justice nijak neotálela.

Sesazený Viktor Janukovyč mezitím podruhé vystoupil před novináři v ruském Rostově na Donu. Prohlásil, že je nadále jediným regulérním prezidentem Ukrajiny a plánuje návrat na Ukrajinu. Z převratu v zemi opět obvinil „extremisty a neonacisty“ a v této souvislosti kritizoval i záměr Spojených států finančně pomoci ukrajině.

Evropská unie začne v rámci hospodářské pomoci na Ukrajině jednostranně naplňovat části obchodní dohody, kterou Brusel s Kyjevem vyjednal v rámci zatím nepodepsané dohody o přidružení.

„Jsem naživu. Nemohu tvrdit, že se cítím dobře, protože nemohu bez nejhlubších obav sledovat to, co se děje na Ukrajině,“ prohlásil Janukovyč hned na začátku brífinku, po kterém nedal – na rozdíl od vystoupení před jedenácti dny - novinářům prostor klást žádné otázky. „Brzy se na Ukrajinu vrátím,“ ujistil. V pátek se v ruských médiích objevily zprávy, že Janukovyč prý leží na moskevské klinice s podezřením na infarkt. O několik dní dříve ruský bulvár exprezidenta „pohřbil“, ale zprávy o údajné Janukovyčově smrti dementoval sám ruský prezident Vladimir Putin.

Janukovyč se stále považuje za legitimního ukrajinského prezidenta - sám neodstoupil a o moc nepřišel v souladu s ústavou, ale ozbrojeným převratem. „Nadále jsem prezidentem Ukrajiny a vrchním velitelem ozbrojených sil (…) Ve dnech, kdy došlo k převratu, jsem neopustil území Ukrajiny. Nepodařilo se jim mě vypudit.“ Janukovyč věří, že armáda neuposlechne „zločinné rozkazy“.

K moci se dostali „bandité“

Podle Janukovyče se vlády nad Ukrajinou zmocnili „bandité a neonacisté“. Předčasné prezidentské volby, vyhlášené novým režimem na 25. května, budou „naprosto nezákonné a nelegitimní“ a stejně tak i představitelé, kteří z nich vzejdou.

Janukovyč vyčetl USA, že nemají žádné právo udělovat finanční pomoc „banditskému režimu“ v Kyjevu. Hodlá se také obrátit na Kongres a nejvyšší soud USA, aby posoudily, nakolik vláda Baracka Obamy postupuje vůči Ukrajině v souladu s americkými zákony. Podobně se dnes vyjádřilo také ruské ministerstvo zahraničí. I podle něj je plánovaná pomoc ze strany USA v rozporu s vlastními zákony, „konkrétně s částkou 22, oddílem 8422 sbírky zákonů USA“ o nepřípustnosti finanční pomoci zemím ohroženým násilnou změnou vlády.

Z prohlášení ruské diplomacie:

„Washington by se měl zamyslet nad následky bezohledné podpory ukrajinských radikálních elementů nacistického zabarvení a jejich financování.“

Viktor Janukovyč
Zdroj: Matytsin Valery/ČTK/ITAR-TASS

Reakce na Janukovyčovo vystoupení:

Podle jednoho z Janukovyčových protivníků, kandidáta na prezidenta Vitalije Klička, nelze Janukovyče pokládat za „samostatnou figuru“ na politické šachovnici. „Předvedl to ještě jako prezident, pak to potvrdily jeho paláce a auta a brzy se najde hromada dalších důkazů,“ řekl Kličko.

„První poselství znělo, že je naživu, druhé, že se vrátí a bude zle. Bylo by to směšné, kdyby to nebylo tak smutné. Janukovyč se stal loutkou, s jejíž pomocí se Rusové snaží legitimizovat svou politiku na Ukrajině. To, že tuto politickou mrtvolu pořad tahají ze skříně s naftalínem, svědčí jen o selhání ruské politiky,“ citovala gazeta.ru kyjevského analytika Jurije Romaněnka.

Ještě před brífinkem se kritizované státy znovu ozvaly. Francie a Německo znovu zahrozily Moskvě kvůli jejímu postoji k ukrajinské krizi sankcemi. Připravený chce být i Kyjev. Úřadující prezident Turčynov rozhodl vytvořit novou národní gardu a mobilizovat dobrovolníky. Přihlásit se mohou ti, kteří za sebou mají vojenskou službu. Ministerstvo obrany taky spustilo manévry, zásah na Krymu ale v minulých dnech politici vyloučili. 

Janukovyč po únorovém krveprolití v kyjevských ulicích uprchl na poloostrov Krym a odtud do ruského Rostova na Donu. Na veřejnosti byl naposled spatřen poslední únorový den právě při tiskové konferenci v Rostově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila sloučení dvou nejvýznamnějších vysokých škol v zemi. Toto překvapivé rozhodnutí vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů, kteří se obávají o budoucnost obou institucí. Sloučení univerzit zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě v minulém roce – zahrnuje například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn mluví o zvýšení státní kontroly spojené se snížením počtu profesorů kritických vůči vládě.
před 10 mminutami

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise dosud předběžné výsledky nezveřejnila. Vítězem hlasování se už podle agentury Reuters prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Hongkongu uložil aktivistovi Laiovi dvacet let vězení

Soud v Hongkongu odsoudil bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. V prosinci soud rozhodl, že se prodemokratický aktivista údajně dopustil „spiknutí se zahraničními silami a šíření štvavých materiálů“. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. Spojené státy či Velká Británie označily jeho případ za politický a vyzvaly k jeho okamžitému propuštění.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuba zastaví dodávky paliva pro civilní lety

Kuba oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. S odkazem na své zdroje to uvedly v noci na dnešek agentury EFE a AFP. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z dneška na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.
před 2 hhodinami

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení 95 procent lístků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal 66 procent hlasů, uvedla agentura AFP. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
před 10 hhodinami

Německo řeší nedostatek zdravotníků náborem ze zahraničí

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.
před 10 hhodinami
Načítání...