Irský prezident na historické návštěvě Británie, zapomenout prý nelze

Londýn – Irský prezident je na historické návštěvě Británie. Irská hlava státu tak učinila poprvé od osamostatnění státu na začátku 20. století. Michael Higgins se již setkal s královnou Alžbětou II. Jde o významný krok ke zlepšení vztahů obou zemí. Higgins ale před cestou prohlásil, že zapomenout na minulost by nebylo správné.

Ke zlepšení kontaktů mezi Británií a Irskem přispěla už přelomová cesta britské královny do Irské republiky před třemi lety. Alžběta II. nyní uspořádala pro Higginse slavnostní večeři ve svém Windsorském paláci. Pozvala na ni i někdejšího velitele Irské republikánské armády (IRA) Martina McGuinnesse, jehož organizace teroristickými prostředky léta bojovala za odtržení Severního Irska od Británie. Britové a severoirští unionisté separatisty tvrdě potírali.

Higgins před odletem konstatoval, že zapomenout na minulé útrapy nelze a nebylo by to ani správné. „Nemohu říci nějaké rodině, jejíž člen je na invalidním křesle nebo mrtvý, aby to hodila za hlavu,“ vysvětlil prezident. Za násilí v Severním Irsku, které si v letech 1969 až 1998 vyžádalo přes 3 600 mrtvých, by se měly omluvit podle něj obě znesvářené strany. Podle Higginse stále chybí lidem v této otázce dost pokory.

Během dnešního prvního dne státní návštěvy Higgins vystoupí v britském parlamentu. V dalších dnech bude jednat s premiérem Davidem Cameronem a zúčastní se několika kulturních akcí. V pátek před návratem do Dublinu se podívá do Stratfordu nad Avonou, rodiště anglického dramatika Williama Shakespeara.

Irsko bylo po staletí pod britskou či anglickou nadvládou. Irové získali samostatnost v roce 1921 po občanské válce a ozbrojené vzpouře proti britským silám. Poté ale zůstalo šest hrabství pod kontrolou Londýna, který z nich vytvořil britskou provincii Severní Irsko. I po uzavření mírové dohody v roce 1998 zde trvá napětí mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky.

Usmiřování mezi Londýnem a severoirskými separatisty vidí severoirští unionisté s nelibostí. „Přítomnost McGuinnesse (u královny) je poslední ranou nevinným obětem terorismu,“ řekl dnes stanici BBC Stephen Gault, jehož otec zahynul při pumovém atentátu, při kterém IRA v roce 1987 v Severním Irsku zabila 11 lidí.

Alžběta II. se Irům nepřímo omluvila

Britská královna při své návštěvě Irska v roce 2011 uznala „smutné a politováníhodné“ problémy v historii vztahů s Irskem. „Všem, kdo trpěli v důsledku naší neklidné minulosti, věnuji upřímné myšlenky a hluboký soucit,“ prohlásila. „Při pohledu zpět všichni vidíme věci, které bychom bývali chtěli, aby se udělaly jinak nebo vůbec ne,“ dodala. V roce 2012 se pak udál další historický okamžik - královna si potřásla rukou s bývalým velitelem Irské republikánské armády (IRA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...