Bratislava – Ani druhé kolo volby nerozhodlo o tom, kdo bude novým předsedou slovenského nejvyššího soudu. Potřebný počet hlasů nezískala žádná z trojice kandidátů Štefan Harabin, Jana Bajánková a Zuzana Ďurišová, přičemž posledně jmenovaná vypadla už v prvním kole. Tito kandidáti se už další volby zúčastnit nemohou, nové volby by měly být vyhlášeny do 120 dnů. Štefan Harabin tak svůj post neobhájil. Nový šéf nejvyyšího soudu se dnes volil v obci Sobrance 500 kilometrů od Bratislavy, což mělo zabránit protestům proti kontroverznímu současnému předsedovi Harabinovi, které provázely jeho volbu před pěti lety v metropoli.
Dnešní volba měla poznamenat další směřování slovenské justice, která je podle odborníků i politiků v nelichotivém stavu, na což v řadě případů doplácejí lidé a firmy zdlouhavým vedením sporů. V loňském průzkumu označila většina Slováků právě Harabina za osobu, která přispívá k nedůvěryhodnosti soudnictví. Velká část Slováků jej považuje za symbol korupce a justiční mafie, v Sobrancích proti němu ale dnes protestovalo jen minimum lidí. „Slovenská republika je na celém svém území velmi krásná i v Sobrancích,“ argumentoval Harabin, proč byla k volbě vybrána právě tato obec.
Nejvyšší soud rozhoduje coby poslední instance důležité spory a jeho předsedu volí soudní rada. Polovinu z jejích 18 členů nominuje podle ústavy vláda, parlament a prezident, dalších osm členů volí soudci. Předsedou soudní rady, která například předkládá hlavě státu návrhy na jmenování soudců, je rovněž šéf nejvyššího soudu. Nový předseda musí získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů rady. Jelikož Harabin ani Bajánková jako členové rady hlasovat nemohou, musí to být minimálně deset hlasů.
Harabinovi kritici z iniciativy Soudci „Za otevřenou justici“ postavili do voleb soudkyni nejvyššího soudu Zuzanu Ďurišovou, ministr spravedlnosti Tomáš Borec zase navrhl další soudkyni nejvyššího soudu Janu Bajánkovou, kterou média označují za blízkou spolupracovnici Harabina.
Napoprvé hlava soudu zvolena nebyla, do druhého kola postoupili první dva kandidáti, kteří dosáhli nejvyššího počtu hlasů. Harabin jich dostal sedm, Bajánková pět a Ďurišová tři. Ve druhém kole se mělo rozhodnout mezi Harabinem a Bajánkovou, ani jeden však nezískal potřebných 10 hlasů: Harabin jich dostal šest, Bajánková pět. Ani jeden z této trojice se už další volby zúčastnit nemůže, další termín volby zatím rada neoznámila. Už počátek dnešní volby připomínal spíše frašku, když se rada nedokázala dohodnout, kdy a zda vůbec mohou šéfa nejvyššího soudu volit.
Harabina řada Slováků považuje za symbol korupce a justiční mafie
Harabin byl zvolen do čela nejvyššího soudu v roce 2009 z pozice ministra spravedlnosti, kterou zastával za první vlády nynějšího premiéra Roberta Fica. Za člena kabinetu ho tehdy navrhla koaliční strana HZDS bývalého ministerského předsedy Vladimíra Mečiara. Nyní 57letý Harabin coby ministr odvolal několik šéfů okresních a krajských soudů a podle medií také zahájil disciplinární řízení vůči svým kritikům z řad soudců, v nichž pokračoval i z pozice šéfa nejvyššího soudu. Údajně aktivně bránil reformám soudnictví a vzniku protikorupčních zákonů. Podle aktivistů nehospodárně nakládal s veřejnými penězi, vystupuje arogantně, vulgárně a jeho kritici z řad soudců si stěžují na šikanu.
Ve sporech na ochranu osobnosti vysoudil Harabin za zveřejněné články kolem 150 000 eur (přes čtyři miliony korun). Podobnou sumu mu má uhradit také generální prokuratura za to, že v minulosti potvrdila existenci přepisu jeho údajného telefonátu s Albáncem Bakim Sadikim, jenž byl letos na Slovensku odsouzen k dlouholetému trestu vězení za pašování drog. O zvrácení verdiktu ohledně vyplacení vysokého odškodného Harabinovi prokuratura usiluje mimořádným opravným prostředkem, o němž rozhodne nejvyšší soud.
V kampani před nedávnými volbami nové hlavy slovenského státu se proti opětovné kandidatuře Harabina postavil i premiér a neúspěšný prezidentský kandidát Fico. „Je objektivním faktem, že předseda nejvyššího soudu rozděluje soudnictví,“ řekl tehdy. Nově zvolený prezident Andrej Kiska prohlásil, že by z pozice hlavy státu udělal všechno pro to, aby Harabina v případě jeho úspěšné kandidatury do čela nejvyššího soudu nejmenoval. Kdyby býval Harabin uspěl, mohl ho znovu jmenovat ještě dosluhující prezident Ivan Gašparovič, jehož funkční období skončí v polovině června. Gašparovič odmítl výzvy, aby důležitá rozhodnutí včetně personálních otázek přenechal svému nástupci.
