Jeruzalém - Po výjimečně suché zimě přišlo v Izraeli v plné síle léto. Normálně by hrozil vážný nedostatek vody, země je ale připravená a nemusí ani vyhlašovat přídělový systém. V polopoušti je voda nad zlato: Když jí je dostatek, daří se čemukoliv od zeleniny, květin až po vinnou révu. Díky rozvinutému programu na odsolování mořské vody je Izrael jednou z nejlépe zásobovaných zemí v regionu.
Izrael tradičně spoléhá na krátkou deštivou zimu, která doplní stav vodních zdrojů - Galilejského jezera, řeky Jordán a přírodních podzemních zásobáren. Uplynulou zimu ale spadlo jen asi 50 až 60 procent obvyklých srážek, ale přesto o vodu nouze není. Izraelské firmy pro zemědělce recyklují až 90 procent odpadních vod a pustily se do odsolování mořské vody. Jedna vodárna se staví, čtyři už běží.
Odsolovací zařízení v Soreku je největší a nejvyspělejší svého druhu na světě a má i nejpokročilejší technologie, jaké se k odsolování používají. Trubkami jde pod tlakem mořská voda na membrány. Ty ji rozdělí na jedné straně na sladkou vodu, na druhé zůstane hustá přesolená „polévka“, která míří zpět do Středozemního moře. Zařízení denně vyprodukuje hodně přes půl milionu kubíků pitné vody a na místní poměry levně. Velká rodina za rok za takovou vodu zaplatí v přepočtu šest až deset tisíc korun.
Zatímco Izrael kohoutky utahovat nemusí, palestinská území jsou na tom hůř - v domácnostech i v zemědělství. Dělení vodních zdrojů včetně spodních vod, které hranice nerespektují, je velké politické téma nedávno zkrachovalých mírových rozhovorů. Problém by mohla rostoucí odsolovací kapacita zmírnit. „Když budou mít všichni dost vody, ubude jeden zbytečný důvod ke konfliktu,“ domnívá se odborník na odsolování Jack Gilron.
Než se to stane, musí si Izrael odsolovací vodárny dobře hlídat. Letos dodávají do vodovodní sítě třetinu spotřeby, napřesrok to bude 40 procent a do roku 2050 to mají být více než dvě třetiny. Se stoupajícím výkonem roste strategický význam odsolovacích zařízení, která se mohou stát terčem nepřátelského útoku.
