Praha – Podle NATO na východě Ukrajiny operuje víc než tisíc ruských vojáků. Naopak ruský zástupce při OBSE Andrej Kelin nařčení z invaze odmítl, žádný ruský voják podle něj hranice s Ukrajinou nepřekročil, Moskva prý o vpád nestojí. Litva obvinila Rusko z vojenské invaze na Ukrajinu a požádala o naléhavou schůzku Rady bezpečnosti OSN. K situaci se ostře vyjádřil i polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Kroky Ruska na Ukrajině označil za agresi. Podle něj jde o největší bezpečnostní krizi za poslední desítky let.
NATO: Na Ukrajině operuje přes tisíc ruských vojáků, Rusové to odmítají
„Odhadujeme, že na Ukrajině nyní operuje přes 1 000 ruských vojáků,“ citovaly nejmenovaného vysokého představitele Severoatlantické aliance agentury Reuters a AFP. „Podporují separatisty a bojují po jejich boku,“ dodal. Rusové jsou prý přítomni zejména v okolí Novoazovsku.
Americký velvyslanec na Ukrajině Geoffrey Pyatt prohlásil, že ruští vojáci jsou přímo zapojeni do bojů na straně povstalců. „Tanky, ozbrojená vozidla i několik raketových systémů, které Rusové povstalcům poskytli, nestačilo k poražení ukrajinské armády, takže dnes do bojů na ukrajinském území přímo zasahuje rostoucí počet ruských jednotek,“ řekl velvyslanec. „Rusko také poslalo na východní Ukrajinu svůj nejnovější systém vzdušné obrany SA-22 a je teď přímo zapojeno do bojů,“ dodal.
Mapa území ovládaných separatisty
Mapa území ovládaných separatisty
Ruský senátor Jevgenij Serebrenikov označil poslední zprávy o zapojení ruských vojáků za nepravdivé. „Slyšeli jsme mnoho vyjádření ukrajinských politiků, která se nakonec ukázala jako lež. To, co vidíme teď, je jen další lež,“ řekl Serebrenikov ruské agentuře RIA Novosti.
„Bezpochyby jde o agresi,“ řekl polský ministr zahraničí Sikorski státnímu rádiu. "Postoj Polska budeme řešit v příštích několika hodinách. Nepotřebujeme silná slova, ale akce. Nejlepší bude, pokud půjde o akci celého mezinárodního společenství,„ sdělil Sikorski. Odpověď podle něj musí být “tvrdá, ale opatrná". Ministr varoval před následky.
Klíčové okamžiky ukrajinské krize si připomeňte ZDE.
Také Kelin všechna obvinění vůči Moskvě odmítl. „Jasně jsme řekli, že Rusko s výjimkou deseti pohraničních vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá,“ prohlásil Kelin s odkazem na skupinu příslušníků ruské armády, kterou tento týden zadrželi Ukrajinci. Moskva tvrdí, že překročili hranici omylem.
K situaci v pohraničním Novoazovsku, který podle Kyjeva ovládli separatisté za pomoci ruských vojáků, Kelin uvedl, že ukrajinské síly z města utekly po „deseti výstřelech z děl“ a území „bez boje“ přenechali separatistům.
-
Zpravodaj České televize Miroslav Karas upozornil, že vrcholní ruští politici se k současné situaci nevyjadřují. Ojedinělé hlasy ale už i v Rusku upozorňují na to, že na Ukrajině umírají ruští vojáci.
Litva žádá o o naléhavou schůzku Rady bezpečnosti OSN
„Litva ostře odsuzuje očividnou invazi ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny,“ oznámilo dnes litevské ministerstvo zahraničí. V prohlášení Litevci vyzývají, aby se RB OSN této záležitostí „okamžitě věnovala“. V dokumentu se rovněž uvádí, že akce Moskvy na Ukrajině jsou „otevřeným porušením suverenity a územní celistvosti Ukrajiny a podkopávají bezpečnost celého regionu“.
Hollande zkritizoval možnou přítomnost ruských vojáků na Ukrajině
Pokud se prokáže, že ruští vojáci skutečně operují na ukrajinské půdě, bylo by to nepřijatelné. Prohlásil to dnes během tradičního projevu k francouzským velvyslancům prezident Francois Hollande. „Evropa bude pokračovat v sankcích a ještě je rozšíří, jestliže dojde k vyhrocení situace. Nechci to, protože to není v zájmu Ruska, ani v našem zájmu,“ uvedl Hollande. „Rusko si nemůže myslet, že když je velmocí v 21. století, tak to znamená, že nemusí dodržovat pravidla,“ dodal.
O tom, že na Ukrajině operují ruské jednotky, hovořil ve středu v polském parlamentu i polský premiér Donald Tusk. „Nikdo nemůže brát vážně informace o separatistech na Ukrajině. Informace z posledních hodin svědčí o tom, že na východě Ukrajiny opět operují ruské jednotky,“ řekl Tusk s tím, že zprávy od NATO a polské rozvědky se v tomto shodují.
„Nyní jsme na východní Ukrajině svědky bojů mezi regulérními ruskými a regulérními ukrajinskými silami. Existuje pro to jedno slovo,“ uvedl pak na komunitní síti Twitter švédský ministr zahraničí Carl Bildt. Moskva takovou interpretaci odmítá a k pondělnímu zadržení deseti ruských výsadkářů na Ukrajině uvedla, že šlo o nedopatření.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun se domnívá, že rozšíření bojů by v případě potvrzení znamenalo „nebezpečnou eskalaci“ krize. Mezinárodní společenství prý nesmí dovolit, aby se situace dál vyhrocovala, ani nelze připustit pokračování násilí a ničení, které konflikt vyvolal na východní Ukrajině.
Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že sobotní summit EU bude projednávat i možnost dalších sankcí proti Rusku. „Dostáváme zprávy o zvýšené přítomnosti ruských vojáků a o nových nepokojích a novém postupu separatistů do oblastí, které dosud byly velmi klidné,“ řekla Merkelová.
Spojené státy v reakci na pronikání Rusů na východní Ukrajinu zvažují řadu možností, jak reagovat, přičemž za „nejefektivnější a nejlepší nástroj“ považují sankce, řekla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová. „Vojenské řešení podle nás není vhodným přístupem, takže zvažujeme všechny možné nástroje a posuzujeme, zda je můžeme použít při řešení diplomatickými prostředky,“ řekla Psakiová.
Britský premiér David Cameron vyzval Rusko, aby přestalo posílat tanky na Ukrajinu a varoval Moskvu, že bude „nepochybně“ čelit dalším následkům, pokud nedospěje k politickému řešení krize.
GALERIE
videogallery_467181
„Německá politika si teď, doufám, uvědomí, že politika Německa a Evropské unie vůči Rusku byla doposud chybná,“ myslí si politolog Petr Robejšek. Evropští politici podle něj neodhadli reakci Ruska na Západem uvalené sankce. „Od začátku měli přemýšlet spíše o tom, jak zákulisním vyjednáváním dojdou k dohodě s Ruskem,“ uvedl Robejšek. „Tady není nikdo dostatečně akceschopný, aby realizoval tato slova,“ dodal.