Rok od Euromajdanu: Osud revoluce zůstává otevřený

Kyjev – Rok uplynul od okamžiku, kdy na kyjevském náměstí Nezávislosti začal protest za evropskou budoucnost Ukrajiny. Šlo o reakci na rozhodnutí tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat na summitu ve Vilniusu asociační dohodu s Evropskou unií. Masový protest, později známý jako hnutí Euromajdan, nakonec změnil dějiny země i celé Evropy a výrazně ovlivnil i globální politiku.

Náměstí Nezávislosti se stalo symbolem protivládních nepokojů, které vyvrcholily v únoru po Janukovyčově pádu. Původně šlo o malý protest, svolaný do centra Kyjeva novinářem Mustafou Najomem. Z demonstrace pár stovek lidí na Majdanu nakonec vznikla nová ukrajinská revoluce. Řada Ukrajinců po roce slaví vítězství prozápadních sil, organizátoři Euromajdanu ale tvrdí, že osud revoluce je pořád otevřený. Napětí na Ukrajině je stejné jako před rokem, jen v jiném vydání. Promítá se i do mezinárodních vztahů - Evropa aktuálně prožívá nejhorší politickou krizi od konce studené války a její konec je zatím v nedohlednu.

Martin Riegl, politický geograf

„Bezpečnostní složky byly penetrované ruskými elementy. Byla to dlouhodobá strategie za prezidenta Janukovyče, proto není jednoduché ty události (smrt demonstrantů) vyšetřit. Je třeba vzít v potaz i ten fakt, že změna režimu nebyla konsenzuální. Je tam určitá touha po odvetě vůči bývalému režimu.“

Zpravodaj ČT: Co dnes dělají bývalí aktéři Euromajdanu?

Co se nyní děje v zemi, není výsledkem Majdanu, ale války s Ruskem, hodnotí dnes situaci zakladatel hnutí a ukrajinský poslanec Mustafa Najom. „Někteří oligarchové jsou pořád ve vysokých funkcích. Lidé spojení s minulým režimem dál ovlivňují dění,“ vysvětluje. Na novou ukrajinskou vládu tlačí také hospodářská krize, kvůli konfliktu na východě je minimálně 400 tisíc lidí na útěku a ve vzduchu pořád visí regulérní válka s Ruskem.

K nejtvrdším kritikům Janukovyčova režimu patřil i Dmytro Bulatov. Během Euromajdanu ho neznámí lidé unesli a brutálně mučili. Teď je z něj ukrajinský ministr sportu. Úřad maximálně otevřel lidem, podporuje sportovce i humanitární projekty. Budoucnost vidí dobře a říká, že má v rukou historickou šanci změnit v zemi věci k lepšímu.

Dmitrij Vasilec naopak Euromajdan nikdy neměl rád a dodnes ho považuje za státní převrat. Před rokem aktivně podporoval tehdejší policejní oddíly Berkut v postupu proti demonstrantům a kritikou nešetřil ani v rozhovoru pro ČT. „Co se vlastně změnilo? Co jsme získali? Nic. To si nemyslím jenom já. Stalo se, co jsem říkal: Země je rozdělená napůl. Není možné lidi dělit na dobré a zlé. Výsledkem toho jsou teď ozbrojené střety na východě země,“ říká.

Ukrajina je ve válce. Nevyhlášené, ale reálné. Rusko posílá na východ země zbraně, vojáky i techniku. Mnozí Ukrajinci vyrazili na frontu a patří k nim i Maxim Muzyka. Česká televize jej v lednu natáčela, když pořádal pro příznivce Euromajdanu kurzy sebeobrany, pak ho zastihla na barikádách. Necelý rok poté Maxim bojuje na východní frontě a často v první linii. Viděl tam strašlivé věci – chaos, nedisciplinovanost i smrt. Bojovat chce přesto dál. „Jednoho spolubojovníka zabili, druhý padl do zajetí, třetí leží v nemocnici. Mám prostě s nepřítelem nevyřízené osobní účty,“ zdůrazňuje.

Lidí jako Maxim Muzyka jsou na Ukrajině stovky, možná několik tisíc. Chtějí bojovat a tvrdě kritizují vládu, že Moskvě ustupuje. „V mnoha věcech buď chybí politická vůle, nebo je to rovnou zrada národních zájmů. A mnozí kluci na frontě říkají: Skončíme to tady a pak půjdem na Kyjev. Zeptat se, proč nepřišly příkazy,“ dodává.