Kodaň – Dánsko hodlá získat část Arktidy. Kodaň žádá po zvláštní komisi OSN dvacetkrát větší území, než je rozloha Dánska. Zahrnovalo by i severní pól. Podobné žádosti už dříve podaly také Kanada, Norsko, Rusko a Spojené státy. Žádají o různé části téže oblasti.
Země se dohadují o milion čtverečních kilometrů. Mapy mořského dna v Arktidě jsou neúplné a hranice tudíž sporné. Pod ledovci by se měla nacházet štědrá naleziště nerostného bohatství. Podle průzkumu amerických vědců to může být až 13 procent dosud neobjevených světových zásob ropy a 30 procent zemního plynu. Zatím jsou sice nedostupné, klimatické změny ale nejspíše přispějí k jejich odhalení.
U komise OSN pro vymezení kontinentálního šelfu podaly nově žádost o přidělení území Dánsko s Grónskem. Chtějí tak dosáhnout rozšíření svého podmořského území v Arktidě i za vzdálenost standardních 200 námořních mil od základních linií pobřežního moře. Dánsko by mělo získat území zhruba 895 tisíc čtverečních kilometrů Severního ledového oceánu severně od Grónska.
Dánský ministr zahraničí hovoří o „historické události“. „Může se tak zvětšit dánské království, které by pak mělo silnější hlas ve světě,“ konstatoval ministr. Podle Jona Rahbek-Clemmensena z dánské Univerzity Syddansk se vláda snaží dokázat, že nehodlá stát mimo, ale také chce ukázat obyvatelům Grónska, že je Kodaň ochotná vzít v potaz jejich požadavky. „Existuje značný tlak na nezávislost Grónska,“ upozornil Rahbek-Clemmensen. „Tímto krokem vyslala Kodaň Grónsku signál, že je součástí týmu,“ dodal.
Rusko usilovně shromažďuje důkazy
Ruští vědci mezitím chystají důkazy, že je dno Severního ledového oceánu geologicky přímo spojené s ruským územím. Prvně se to Rusko snažilo dokázat v roce 2001, OSN ale žádost zamítla. Od letošního července proto oblast proto brázdila loď Akademik Fjodorov, aby získala přesvědčivější důkazy.
Pokud by příslušná komise OSN uznala, že má Moskva pravdu, mohlo by Rusko získat
právo využívat přírodní, nerostné, energetické a biologické zdroje až do 350 námořních mil (skoro 650 kilometrů) od svých břehů, oproti dosavadním 200 mílím (370 kilometrů).
Už v srpnu 2007 se ruská expedice jako první dostala na dno pod severním pólem. V hloubce přesahující čtyři tisíce metrů umístila ruskou vlajku z titanu.
Ottawa proti Moskvě
Vlastní kartografický průzkum zahájila také Kanada – s opačným cílem než Moskva.
Kanadská vláda hodlá najít důkazy, že Lomonosovův hřbet je součástí amerického
kontinentálního šelfu, a tudíž na něj Rusové nemají nárok.
Příslušná komise OSN sestává z 21 geologů, geofyziků a dalších expertů. Nejdříve mají podle TASS posoudit ruskou žádost. Rozhodnutí komise ovšem nelze čekat v nejbližší době.
Pravděpodobně budou nutné další průzkumy mořského dna, které zaberou i několik let. Případná těžba v nepřístupné oblasti bude navíc finančně velice náročná.
Kanadu i ostatní země mezitím silně znervózňují vojenské plány Ruska – kvůli strategicky výhodné poloze Arktidy a ochraně své těžby tam chce vybudovat několik základen.
