Masakr v Pákistánu: První záběry ze školy po útoku a hromadné pohřby

Islámábád – V Pákistánu si třídenním smutkem připomínají včerejší masakr na škole v Péšávaru. Ozbrojenci z hnutí Taliban tam zabili 141 lidí a 124 jich zranili. Většinou šlo o děti. Příbuzní pohřbívají své blízké, muslimové v ulicích zapalují svíčky a žádají vládu o tvrdý zásah proti radikálům. Země už v reakci na útok zrušila moratorium na trest smrti za terorismus. A novináři zveřejnili první záběry z budovy školy, kde k masakru došlo. Školáci v Péšávaru zůstali doma.

Taliban se obhajuje tím, že zabíjel jen chlapce starší 12 let, navíc potomky vojáků. Média dnes dostala povolení dostat se na místo útoku. Rozstřílené zdi a zničený nábytek připomínají tragický osud 120 dětí.

Podívejte se: První záběry ze školy po masakru

Příbuzní a blízcí začali v Péšávaru pohřbívat mrtvé. „Protestujeme proti útoku Talibanu v Péšávaru, kde přišli o život studenti. Jsme smutní, protože o život přišli naši vrstevníci. Alespoň takto pak sdílíme bolest a zármutek,“ prohlásil jeden ze studentů Rahul Sharma. „Odsuzujeme to. Ty děti byly budoucností Pákistánu, byli to studenti. Proč je do toho někdo zatáhl, co s tím měli společného?“ konstatoval příbuzný jedné z obětí Iqbal Afridi. 

V největším pákistánském městě Káráčí lidé vyrazili do ulic a zapálili svíčky. Smutek a lítost přítomných vystřídal hněv. „Chceme po našem státu, aby po zfanatizovaných teroristech Talibanu tvrdě šel. Oni zabíjejí naše děti, my bychom měli zabíjet je,“ konstatoval lídr opozičního hnutí Faisal Sabzwari. 

Ohlasy na útok přicházejí z celého světa. Turecko včera vyhlásilo den smutku a stáhlo vlajky na půl žerdi. Čin talibanských teroristů ostře odsoudil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Nic nemůže ospravedlnit takovou brutalitu. Žádné rozhořčení nemůže omluvit takovou hrůzu. Je to akt hrůzy a zbabělosti,“ prohlásil Pan Ki-mun.

Popravy znovu na pořadu dne

Pákistán v reakci na útok zrušil moratorium na výkon trestu smrti za terorismus. Někteří vysocí pákistánští činitelé už včera upozornili, že moratorium na popravy povzbuzuje teroristy a limituje protiteroristické akce v zemi.

„Jen příbuzní obětí mají právo omilostnit vraha, buď s žádostí na vyplacení odškodného, nebo bez ní. Tak to stojí v islámském právu,“ konstatoval generální tajemník fundamentalistické strany Džamíjate ulemáe islám (Společenství islámských duchovních) a vládní ministr Maulána Haidrí. Podle Haidrího se teroristé ani v nejmenším nebojí důsledků tak ohavných zločinů, jakými jsou vraždy, protože je za ně čeká bezvýznamný trest. „Pachatelé teroristických činů musejí být oběšeni,“ dodal.
  
V Pákistánu je trest smrti udělován relativně často, od roku 2008 ale nejsou popravy vykonávány. Výjimkou byl případ člena armády odsouzeného vojenským soudem, který byl oběšen v listopadu 2012. Premiér Šaríf po svém nástupu k moci v roce 2013 oznámil záměr zrušit moratorium na výkon trestu smrti, ani za jeho vlády se ale zatím v Pákistánu nepopravovalo.

Masakr v Péšávaru je nejkrvavějším teroristickým útokem v dějinách státu. Mezi oběťmi jsou hlavně studenti ze školy pro děti pákistánských vojáků. Pákistánská armáda už včera oznámila, že zahájila odvetné operace proti teroristům na severu země. Útok podle agentury Reuters odsoudil i afghánský Taliban.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...