EU nezvládne dodat Ukrajině do března milion kusů munice, jak slíbila, oznámil Pistorius

Evropské unii se nepodaří splnit plán dodat Ukrajině do března příštího roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. V Bruselu to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na jednání se svými kolegy z ostatních členských zemí EU. O tom, že EU plán nesplní, už dříve informovala agentura Bloomberg a potvrdil to i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

EU letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině během dvanácti měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Již před časem se ale začínaly objevovat zprávy, že dosud bylo dodáno jen asi tři sta tisíc kusů a že se cíl nejspíš nepodaří splnit.

Německý ministr obrany nyní ale zdůraznil, že členské státy EU se i nadále snaží spolupracovat s průmyslem, aby byla výroba munice navýšena.

„Musíme zjistit, jak na tom jednotlivé členské země jsou,“ řekl k dodávkám munice šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Úterní schůzka by podle něj měla sloužit k celkovému vyhodnocení situace a zjištění, jak a zda je možné podporu Ukrajině navýšit.

Schůzka ministrů začíná snídaní s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Jejím tématem má být ochrana kritické infrastruktury NATO v reakci na říjnové poškození plynovodu, který spojuje Finsko a Estonsko.

Ministři by ale s šéfem NATO měli debatovat také právě o další podpoře Ukrajiny. „Boje pokračují, situace na bojišti je obtížná, je potřeba posílit naši podporu, nemůžeme nechat vyhrát prezidenta Putina,“ řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. 

Kuleba: Příčinou je stav obranného průmyslu a byrokracie

Jak napsala nedávno agentura Bloomberg, dodávky od Evropské unie jsou zásadní pro to, aby Ukrajina dokázala co do množství munice držet tempo s Ruskem. Podle agentury totiž někteří experti odhadují, že Rusko dokáže v příštím roce vyprodukovat dva miliony nábojů. Moskva kromě toho podle Bílého domu dostává dodávky munice od Severní Koreje.

Právě v reakci na zprávu agentury Bloomberg, podle které EU informovala členské státy, že závazek poskytnout Ukrajině milion dělostřeleckých nábojů do března 2024 pravděpodobně nebude splněn, potvrdil nedodržení plánu i šéf ukrajinské diplomacie Kuleba.

„Bohužel, Bloomberg mluví pravdu,“ řekl podle webu Ukrajinska pravda ukrajinský ministr a dodal, že příčinou problému není nedostatek politické vůle v EU, ale „žalostný stav obranného průmyslu“ a také „spousta nesynchronizovaných věcí, spousta byrokracie“.

„Evropská unie pracuje na nápravě těchto problémů, a proto jsem v Berlíně vyzval Evropskou unii, aby vytvořila koherentní politiku v oblasti obranného průmyslu,“ zdůraznil Kuleba s tím, že EU již začala podnikat určité kroky k nápravě situace.

8 minut
Zpravodaj Obrovský k jednání ministrů obrany zemí Evropské unie
Zdroj: ČT24

Média: Spojenci navrhují Kyjevu jednání s Ruskem

V posledních dnech se v médiích objevily také informace o tom, že američtí i evropští představitelé před ukrajinskou vládou začínají zmiňovat otázku možných mírových jednání s Ruskem a nástin toho, čeho by se možná Ukrajina musela vzdát. Informovala o tom televizní stanice NBC News s odvoláním na dva vysoké americké představitele, jednoho současného a jednoho bývalého.

Některé z těchto velmi citlivých debat se měly uskutečnit již v říjnu v Bruselu při setkání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců pěti desítek zemí, které dodávkami zbraní bránící se Kyjev podporují.

Podle amerických zdrojů NBC přišla taková diskuse v souvislosti s obavami amerických a evropských představitelů, že „válka dospěla do patové situace“, ani jedna strana nedělá velké pokroky na bojišti a rovněž schopnosti nadále poskytovat pomoc Ukrajině nejsou nekonečné.

Generální tajemník NATO na dotaz, co říká právě na tyto informace o možných mírových jednáních, reagoval slovy, že „je na Ukrajině, aby se rozhodla, jaké jsou pro ni přijatelné podmínky pro jednání a jaké jsou přijatelné podmínky pro jakoukoli dohodu“. „Zodpovědností spojenců z NATO je podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 47 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 4 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...