Kanada chce Abramovičovi zabavit miliony dolarů. Použít by se měly na obnovu Ukrajiny

Po únorové ruské invazi na Ukrajinu západní země pátrají po ruském majetku, na který byly uvaleny sankce postihující politiky a byznysmeny blízké Kremlu. Od té doby Spojené státy, Evropská unie a Spojené království sankcionovaly mimo jiné tisíce Rusů. Toto pondělí pak kanadská federální vláda uvedla, že plánuje zabavit 26 milionů dolarů společnosti Granite Capital Holdings, vlastněné ruským oligarchou Romanem Abramovičem. Již na konci listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EK navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit k náhradě válečných škod a poválečné obnově Ukrajiny.

Zmrazení majetku znamená jeho dočasné zadržení až do konečného rozhodnutí ve věci. Vlastník do té doby nemůže se svým jměním nakládat. Konfiskace pak je konečné opatření, jehož cílem je zabránit dotyčnému v přístupu k majetku, většinou získanému porušením zákona. Majetek je odebrán natrvalo.

Současné západní zákony neumožňují, aby majetek zmrazený v rámci protiruských sankcí bylo možné ihned zabavit a nakládat s ním. Jsou k tomu potřeba složité právní úpravy.

Stíhání Abramovičovy společnosti Granite Capital Holdings nicméně představuje první pokus Ottawy o zabavení majetku patřícího sankcionované osobě a odráží širší strategii potrestání Ruska a jeho bohaté elity za invazi na Ukrajinu. Abramovič, bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea, je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

K obnově Ukrajiny

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová nyní bude muset podat žádost o zabavení majetku k soudu. Pokud vláda se svou žádostí uspěje, výtěžek by mohl být použit na obnovu Ukrajiny a odškodnění obětí „nezákonné a neospravedlnitelné“ ruské invaze, uvedl kabinet.

Kanada koncem jara poprvé přijala zákon, který jí umožňuje zabavit majetek sankcionovaných oligarchů a jejich společností, ale úředníci od té doby mají potíže s využitím rozsáhlých pravomocí, zejména kvůli nejasné povaze způsobu držení majetku. V říjnu se kabinet rozhodl tyto obtíže s účinným sankcionováním překonat a oznámil financování nového specializovaného úřadu ve výši 76 milionů dolarů, který má vládě pomoci rychleji a přesněji zaměřit a zabavit majetek.

Kanadská ministryně financí a místopředsedkyně vlády Chrystia Freelandová v pondělí uvedla, že ruští oligarchové, kteří vlastní miliardové majetky roztroušené po celém světě, budou čelit důsledkům za svou podporu Putinovy války. Minulý týden Freelandová také oznámila, že použije 115 milionů kanadských dolarů vybraných z 35procentního cla na dovoz z Ruska a Běloruska na pomoc při financování obnovy elektrické sítě v Kyjevě. Od invaze na konci února Kanada uvalila sankce na více než patnáct set osob a subjektů.

Unie podle von der Leyenové díky sankcím už zablokovala ke konci listopadu 300 miliard eur (v přepočtu zhruba 7,3 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky a zmrazila 19 miliard eur z majetku ruských oligarchů. Unie by podle von der Leyenové také chtěla spolu s partnery vytvořit strukturu, která by peníze investovala a zisky využívala k pomoci Ukrajině. Zabavování majetku by mělo otevřít cestu rovněž rozhodnutí sedmadvacítky, že zařadí obcházení sankcí mezi celounijní zločiny.

Jako boj proti italské mafii

Na jiný přístup upozornil server The Telegraph s odkazem na výzkumníky britského Královského institutu spojených služeb (RUSI), podle nichž by pravomoci v italském stylu boje proti mafii umožnily britským prokurátorům zabavit oligarchům majetek v hodnotě až jedné miliardy liber.

Podle spolupracovnice RUSI a odbornice na finanční kriminalitu Marii Nizzerové by zákon měl být změněn tak, aby uznal hrozbu, kterou kleptokracie a korupce představují pro demokracii, a zajistil, že státní zástupci budou mít při soudním stíhání podezřelého majetku pevnější základy.

Expertka podotkla, že mechanismy, jako jsou příkazy k prokázání nevysvětleného majetku zavedené ve Spojeném království, se neukázaly tak úspěšné, jak se očekávalo, protože často závisí na prokázání konkrétních případů korupce. Z nich se mnohé mohly odehrát v zahraničí a ve státech, které nemusí plně spolupracovat s orgány Spojeného království.

Přísnější pravidla – podobně jako v italském zákoníku proti mafii – by však mohla policii a státním zástupcům umožnit zmrazení a konfiskaci majetku, pokud se jim místo toho podaří prokázat, že vlastník představuje „nebezpečí pro společnost“ v širším smyslu, a to skrze spojení se zkorumpovanými režimy nebo osobami, na které byly uvaleny sankce. To by mohlo dát úřadům důvod zaměřit se na spojence Vladimira Putina.

Jachty a vily

V některých případech už bylo původní zajištění majetku zvráceno. Francouzský soud v prosinci nařídil celnímu úřadu, aby uvolnil jachtu ruského miliardáře Alexeje Kuzmičeva, na kterého dopadly evropské sankce. Učinil tak s odvoláním na procesní chyby. Celníci zajistili sedmnáctimetrovou jachtu La Petite Ourse II 21. března poté, co na jejího majitele, jednoho z hlavních akcionářů ruské Alfa-Bank, uvalila EU sankce za jeho vazby na šéfa Kremlu Putina. 

Naopak ruský miliardář Alexander Ponomarenko neuspěl se svou žádostí o uvolnění zmrazeného majetku v podobě vily, kterou koupil před více než deseti lety za 83,5 milionu eur. Ponomarenkův prohraný soudní spor přišel téměř deset měsíců poté, co se stal jedním z prvních ruských magnátů vlastnících luxusní nemovitosti na jihu Francie, na které byly uvaleny sankce.

Letos v létě zase záhadně zmizela z přístavu na italském ostrově Sardinie luxusní jachta ruského oligarchy, na kterou se měly také vztahovat sankce EU. Dvaadvacetimetrová Aldabra patří Dmitriji Mazepinovi, miliardáři a majiteli společnosti vyrábějící minerální hnojiva a otci bývalého jezdce formule 1 Nikity Mazepina.

Plavidlo, jehož hodnota se údajně pohybuje mezi 700 tisíci a milionem eur, bylo zakotveno v přístavu Olbia. Zajištěno bylo v březnu, když byl Mazepin v týdnech po zahájení ruské invaze na Ukrajinu uveden na sankčním seznamu. Jachta tam zůstala až do června, kdy zmizela několik hodin předtím, než bylo oficiálně potvrzeno, že patří Mazepinovi. Policie uvedla, že Mazepin si najal zahraniční společnost, která najala sardinského kapitána, aby plavidlo z Itálie odvezl.

Janukovyč napomáhal Rusku, přišel o majetek

Zabavování pak provádějí i přímo na Ukrajině. Server Euromaidan minulou středu informoval, že ukrajinský nejvyšší protikorupční soud zabavil veškerý majetek bývalého prezidenta Viktora Janukovyče.

Důvodem konfiskace je skutečnost, že Janukovyč napomáhal Ruské federaci při provádění podvratné a teroristické činnosti proti Ukrajině a vedení agresivní války. Mimo jiné se veřejně obracel na prezidenta Volodymyra Zelenského s dopisy o ukončení války přijetím podmínek agresorské země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý podle agentury Reuters v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 11 mminutami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 1 hhodinou

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 2 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy EU a europarlament se neshodly na prodloužení „chat control“

Členské státy EU a Evropský parlament se nedohodly na prodloužení prozatímního nařízení, které má umožnit platformám dál dobrovolně skenovat komunikaci uživatelů kvůli dětské pornografii. Druhé kolo takzvaného trialogu se odehrálo v pondělí v Bruselu. Prozatímní nařízení přitom platí jen do 3. dubna a podle české europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je tak pravděpodobné, že takzvaná „chat control“ vyprší bez náhrady a žádné skenování už nebude moci probíhat.
před 5 hhodinami
Načítání...