Bělorusové a Rusové žijící na Ukrajině si někdy musí hledat nový domov. Ruší jim povolení k pobytu

Někteří Rusové a Bělorusové žijící na Ukrajině čelí problému –⁠ země je chce pomocí byrokratických pastí dostat pryč. Snaží se tak zbavit lidí, u nichž hrozí kolaborace s invazními silami, a ruší jim legálně získaná víza a povolení k pobytu. Část z nich se přitom postavila proti své zemi původu a pomáhala bránící se Ukrajině. Doma jim proto hrozí za jejich názory stíhání. Ukrajinští představitelé tvrdí, že postupují v souladu se zákonem. Roli mohou hrát i informace tajných služeb o jednotlivcích.

Zmanipulované volby v roce 2020 přiměly spoustu Bělorusů, kteří nesouhlasili s režimem Alexandra Lukašenka, opustit ze strachu z perzekuce svou zemi. Tehdy ukrajinská vláda vydala nařízení, které Bělorusům umožňovalo 180denní bezvízový pobyt, což je dvojnásobek pobytu pro ostatní cizince.

Jen v roce 2021 vydala Ukrajina 4,3 tisíce povolení k pobytu Bělorusům. V listopadu 2021 byl dekret prodloužen do roku 2022. V zemi žilo i dost ruských občanů.

Pak ale Rusko provedlo 24. února plnohodnotnou invazi, a to i z běloruského území. Ti, kteří prchali před Lukašenkovým represivním režimem, se na Ukrajině často stali nežádoucími. Od té doby vydal Kyjev rozhodnutí o zrušení práva pobytu 29 běloruským a 456 ruským občanům. V předchozích letech byla přitom takováto zrušení velmi vzácná.

Někteří běloruští a ruští občané, kterým končila platnost a chtěli si povolení k pobytu obnovit, se tak se začátkem války ocitli v pasti. Nejprve byly úřady zavřené a na telefonické otázky bylo uchazečům sděleno, ať počkají. Očekávali tedy, že jim nebudou hrozit žádné pokuty za propadnutí povolení a pozdní vyřizování. Po otevření úřadů se však setkali s nemilým překvapením. Jejich žádosti o pobyt, kterým bylo před válkou vyhověno bezproblémově, byly najednou zamítnuty. Pokutám se také nevyhnuli, ale nejtvrdší trest byl ještě jiný –⁠ přišly výzvy k deportaci. 

Migrační úřad v reakci uvedl, že postupuje v souladu se zákonem, a dodal, že těm, kteří během válečného stavu promeškali lhůtu, nabízí možnost podat žádost znovu. Také mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko popřel, že by měl nějaké zvláštní pokyny týkající se běloruských občanů.

Byrokratické limbo

Podobný scénář prožila jednatřicetiletá Karyna Pacjomkinová. Na konci roku 2021 uprchla z Běloruska, protože se obávala trestního stíhání kvůli svému odporu vůči Lukašenkovu režimu. Oznámení o vyhoštění z Ukrajiny jí bylo doručeno poté, co se o dvanáct dní opozdila s žádostí o povolení. Nemohla požádat o povolení ve Státní migrační službě (SMS), protože ta byla kvůli válce až do května zavřená a poté nikdo nereagoval na telefonáty. Když se jí na začátku července konečně podařilo do úřadu dostat, byla přijata chladně.

„Přinesla jsem do SMS všechny své dokumenty s doklady o své dobrovolnické činnosti,“ řekla. „Pracovnice se na ně ani nepodívala, prostě na mě napsala zprávu a argumentovala tím, že nejsem politický uprchlík. Nepodepsala jsem ji, protože to není pravda.“ O dva dny později dostala Pacjomkinová zpět svůj pas s razítkem, které oznamovalo, že má být vyhoštěna z Ukrajiny za překročení délky pobytu.

Napsala tedy stížnost vedoucímu Státní migrační služby. „Díky tomu, že jsem se neustále vracela do SMS a všem mým odvoláním, můj případ přezkoumali a zrušili razítko o vyhoštění,“ uvedla. Když se však Pacjomkinová znovu obrátila na SMS, aby požádala o povolení, bylo jí řečeno, že je nelegální migrantkou a že nebude moci žádat. Doufá, že jí SMS udělí dočasnou ochranu, ale proces je v současné době pozastaven, a ona se tedy nachází v jakémsi byrokratickém limbu –⁠ nemusí odejít, ale ani nesmí zůstat. 

Ukrajinský imigrační zákon stanovuje, že povolení k pobytu může být zrušeno, pokud „se ukáže, že povolení bylo uděleno na základě vědomě nepravdivých informací, padělaných dokumentů nebo dokumentů, které pozbyly platnosti“.

Takový byl i případ jednačtyřicetiletého Andreje Sidorkina, původem ruského občana, který žije na Ukrajině sedmnáct let s povolením k trvalému pobytu. Podle Natalije Naumenko, šéfky SMS, mohou občané Ruské federace, kteří již mají povolení k dočasnému nebo trvalému pobytu, nadále pobývat na Ukrajině, což znamená, že proces měl být jednoduchý. „Ale oni zrušení odůvodnili tím, že předložené informace neodpovídaly informacím vedeným v mém spisu. Namítali, že datum rozvodu je dřívější než datum získání migračního povolení –⁠ to mi řekla pracovnice SMS,“ říká Sidorkin.

Jedním z vysvětlení přístupu k Sidorkinovu případu může být květnové oznámení Naumenkové o revizi všech dočasných nebo trvalých povolení pro ruské občany „s cílem vyčlenit ty, kteří mohou provádět určité aktivity proti Ukrajině“. Sidorkin se mezitím odvolal proti rozhodnutí o povolení k pobytu, které půjde k soudu, a po tu dobu může na Ukrajině zůstat.

Laický pohled nestačí

Podle iniciativy Free Belarus Center (Centrum svobodného Běloruska) není postup, jakým Bělorusové žádají o právní status na Ukrajině, ani transparentní, ani předvídatelný. Deportovaní se tak mohou spoléhat pouze na medializaci svého případu a osobní obhajobu, jako to udělali Pacjomkinová a Sidorkin. V důsledku toho nedávno otevřená Kancelář Světlany Cichanouské v Kyjevě spolupracuje s právníky, kteří pomáhají Bělorusům získat legální status v zemi.

Podle jejího šéfa Valeryho Kavaleuského je pravda, že se od počátku války mnozí Bělorusové na Ukrajině potýkají s problémy, které souvisí se získáním nebo prodloužením povolení k dlouhodobému pobytu. „Částečně se to vysvětluje tím, že se Lukašenko připojil k ruské agresi a došlo ke změně vnímání Bělorusů, částečně tím, že ukrajinská vláda sleduje nyní jeden hlavní cíl, a to ubránit svou zemi a zvítězit ve válce,“ okomentoval situaci.

„Pomáháme proto ve spolupráci se státními institucemi Bělorusům, kteří de facto zůstali bez podpory státu, tyto problémy vyřešit. Spoléháme také na to, že kandidátský status Ukrajiny v EU vytvoří novou motivaci pro dosažení evropských standardů v oblasti migrační politiky,“ informuje Kavaleuski.

Kryścina Šyjanok, zástupkyně běloruské menšiny při pražském magistrátu, je daleka toho, aby postup ukrajinských úřadů automaticky odsuzovala. „Laický pohled v situaci války nestačí. Nám se to může zdát (a často se i zdá) nespravedlivé nebo až diskriminující, ale Služba bezpečnosti Ukrajiny může vědět o bezpečnostních rizicích, které my nevidíme,“ uvedla pro ČT24.

„I nějaká pasivní spolupráce s diktátorským režimem může být Ukrajinou vnímána jako riziková. Například u těch Bělorusů nebo Rusů, kteří sice uprchli před Lukašenkem nebo Putinem, ale v původních zemích zanechali fungující soukromé podniky. My to z Prahy těžko můžeme hodnotit,“ soudí Šyjanok. Dodává však, že „Ukrajina by se zcela určitě měla postarat o běloruské dobrovolníky, kteří ji brání spolu s Ukrajinci před ruským agresorem, a zajistit pro ně co nejdříve ukrajinské státní občanství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 8 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.
před 36 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl na 39, uvedla španělská veřejnoprávní stanice RTVE s odkazem na policejní zdroje. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 3 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 8 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 10 hhodinami
Načítání...