Válka na Ukrajině je pro Rusko totální katastrofa, sledujeme konec Putina, míní Šír

10 minut
Jan Šír z FSV UK: Válka vrhne Rusko o několik desetiletí zpět
Zdroj: ČT24

Válka, kterou rozpoutalo na Ukrajině, je pro Rusko totální katastrofa, i když řadě tamních obyvatel to stále nedochází. Ve vysílání ČT24 to uvedl odborník na postsovětský prostor Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Válka podle něj nedává s ohledem na ruské zájmy vůbec žádný smysl a zemi vrhne o několik dekád nazpátek. Je pravděpodobné, že sledujeme konec Vladimira Putina, řekl také Šír s tím, že by mohlo dojít ke zhroucení ruského státu. Současné situace by podle něj mohla využít Čína.

„Za poslední týden vidíme určité ustrnutí pozic, nevidíme nějaké přesuny, ať už na jednu, či druhou stranu. Rusové určitě věří, že jsou schopni zničit, co se dá, zabrat, co se dá, a bohužel i zabít, koho se dá,“ shrnul Šír aktuální situaci na bojišti.

Odhadnout politický výsledek ruské agrese podle něj s jistotou nelze. „Situace nasvědčuje tomu, že i kdyby Rusové zabrali část nového území, tak si nejsem jist, že toho budou schopni dále využít pro nastolení nějakého nového politického nebo strategického stavu. A Ukrajinci se brání a hodlají bránit, co se dá.“

„Ta válka je totální katastrofa pro Rusko a vyjadřuji ohromnou lítost, že řadě lidí v Rusku to ještě nedochází,“ konstatoval Šír a dodal, že velmi pravděpodobně sledujeme konec Vladimira Putina. „Otázka je, koho všeho Vladimir Putin stáhne s sebou do toho nebytí, protože válka z pohledu ruských zájmů nedává absolutně žádný smysl. A už jen kvůli sankcím, Rusko bude navráceno, bude vrženo zpět o několik desetiletí, pokud jde o hospodářský a společenský vývoj či reputaci.“

Případná změna režimu by podle něj byla pravděpodobně spojena s určitým zhroucením ruského státu. „A změny, které nastanou, budou do velké míry důsledkem toho, že stát nebude schopen plnit své základní funkce. Může to s sebou nést i oslabování vztahu mezi centrem a periferií včetně finančních toků a (to může vést) v důsledku k nějakým odstředivým tendencím spojeným s nárůstem separatismu, autonomizačních hnutí a tak dále,“ uvedl Šír.

Čína může situace využít

Ruská agrese probíhá ve srozumění s Čínou, podotkl s odkazem na informace, že Čína věděla o invazi předem a žádala Putina, aby ji nezahajoval před skončením olympijských her v Pekingu. Podle Šíra také hrozí, že Čína podpoří Rusko dodávkami zbraní.

„Čína je aspirující supervelmocí, která má svoje vlastní zájmy. To, že Západ momentálně bude vázán ve východní Evropě proti Rusku – a Rusko ta válka evidentně vyčerpává a pošle nazpátek o několik desítek let – může být v dlouhodobém čínském uvažování pouze ku prospěchu Číny,“ vysvětluje Šír. „Oslabení obou aktérů budou schopni Číňané přetvořit v příležitost pro to, aby sami mohli využít situace k prosazování vlastních zájmů třeba v Pacifiku.“

Na otázku, zda by se Čína neměla obávat, že ji kvůli spojení s Ruskem také mohou potkat sankce a mezinárodní izolace, Šír odvětil, že Čína je v jiné pozici než Rusko. Tak jednoduše jako Rusko ji izolovat nepůjde. Peking je podle něj rád, že Rusové dělají „špinavou práci“ a bourají stávající mezinárodní systém, který by Čína ráda viděla přepsaný ku svému prospěchu.

„Tím, že se Vladimir Putin zahnal do izolace, bude muset vycházet čím dál více Číňanům vstříc, což v dlouhodobém horizontu nevěstí pro Rusko nic dobrého.“

Pokud jde o zapojení Běloruska, Šír dříve připomněl, že Lukašenkův režim se ruské agrese už účastní, i když zatím ne přímo. Poskytuje však ruské armádě logistickou a další podporu. Přímé zapojení Běloruska do bojů by podle něj byl pro Ukrajince problém, ale není jisté, že by se projevilo na strategickém poli. Bělorusové nemají motivaci bojovat proti Ukrajině a v zemi roste odpor proti de facto ruské okupaci země, dodal odborník na postsovětský prostor.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...