Testy v neděli odhalily nejméně nakažených covidem za posledních pět týdnů. Přibývá očkovacích center

Denní počty nových případů koronaviru zpomalují v mezitýdenním srovnání jedenáct dní v řadě. Za celý minulý týden odhalily laboratoře v zemi celkem 91 038 nakažených, nejhorším dnem bylo úterý s více než 19 tisíci pozitivními testy. O týden dříve se potvrdila nákaza více než 114 tisíc lidí, dva dny byl přírůstek více než dvacetitisícový.

Laboratoře v neděli provedly zhruba 33 a půl tisíce testů, asi o 14 a půl tisíce méně než před týdnem. U preventivních testů bylo pozitivních 8,22 procenta vzorků, před týdnem to bylo 9,31 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, se naopak podíl pozitivních mírně zvýšil z 13,27 na 13,51 procenta. V případě diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, klesla pozitivita z 28,1 na 24,24 procenta.

Další kolo testování žáků proběhlo v pondělí ve školách. Menší počet nakažených ve srovnání s předchozím obdobím potvrdily testy v brněnské škole v Arménské. Právě tam přitom chodí žák, u něhož se minulý týden potvrdila potenciálně nakažlivější varianta omikron. „Vždy se to pohybuje mezi deseti a patnáct žáky, takže je to méně – jenom tři záchyty,“ řekl ředitel Petr Holánek.

Letos naposledy se děti otestují příští pondělí. Ministr školství v demisi Robert Plaga (za ANO) na schůzi vlády uspěl s požadavkem, aby to alespoň někde mohlo být i později. „Aby školy, které testují PCR testy, mohly testovat v úterý nebo ve středu,“ zdůvodnil.

Epidemie slábne z pohledu absolutních počtů nově nakažených i z pohledu incidenčního čísla. Za poslední den kleslo o dvacet na 851 nakažených na sto tisíc obyvatel za sedm dní, ve dvoutýdenní retrospektivě činí 1919. Z krajů je nejlépe v Karlovarském s 406 případy na sto tisíc obyvatel za sedm dní, nejhůře na Vysočině a ve Zlínském kraji s 1002, respektive 1001 nakaženými na sto tisíc obyvatel za poslední týden. Z okresů je relativně nejvíce pozitivních na Uherskohradišťsku, a to 1192 na sto tisíc obyvatel v sedmi dnech.

V Brně potvrdili další případ omikronu

V neděli laboratoř oficiálně potvrdila šest případů varianty koronaviru omikron na jižní Moravě. Tři z nakažených mají mírné příznaky, ostatní bezpříznakový průběh. V pondělí pak Fakultní nemocnice Brno sekvenací potvrdila sedmý případ v kraji, je jím dítě z Adamova, kde už jsou dvě děti s omikronem v základní škole. Nakažené variantou jsou dále dvě zdravotní sestry z Fakultní nemocnice Brno a dvě děti jedné z nich. Mezi případy z Brna a Adamova není souvislost.

Dosud tak bylo v Česku prokázáno devět případů varianty omikron, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli potenciálně vyšší nakažlivosti zařadila mezi znepokojivé typy koronaviru.

Za týden se uvolnilo tisíc lůžek v nemocnicích

Po počtech nově infikovaných začal klesat i počet lidí, kteří kvůli nákaze covidem-19 skončili v nemocnici. Je jich 5561, méně ve srovnání s předchozím dnem, ale především výrazně méně oproti minulému týdnu. Předchozí neděli bylo hospitalizovaných o tisíc více, v pondělí se jejich počet ještě dostal nad sedm tisíc. V těžkém stavu je 984 pacientů. Pod tisíc klesl jejich počet v sobotu, nad touto hranicí předtím byl od 27. listopadu.

Některé nemocnice však stále mají kapacitní problémy. Podle koordinátora intenzivní péče v Ústeckém kraji Josefa Školy nelze ani vyloučit převozy pacientů do jiného regionu. V celém Ústeckém kraji není podle něj momentálně volný přístroj ECMO na podporu mimotělního oběhu.

„Museli bychom převézt pacienty nejspíš někam do Prahy,“ řekl Škola k možnosti, že by další hospitalizovaní potřebovali mimotělní podporu života. Poslední dva až tři dny se ale počet těch, kteří potřebují intenzivní péči, výrazně nezvyšuje.

Z necelých dvou stovek lidí, kteří v neděli nově skončili s covidem-19 v nemocnici, bylo proti němu plně očkováno 34 procent. Jedno procento hospitalizovaných pacientů nemělo dokončené očkování, téměř dvě třetiny nebyly očkovány vůbec. Z covidových pacientů nově přijatých na jednotky intenzivní péče bylo očkováno 31 procent a nedokončené očkování měla dvě procenta. Více než dvě třetiny pacientů vyžadujících kvůli covidu intenzivní péči očkováno nebylo.

V nemocnicích, ale také v sociálních zařízeních a při testování budou moci až do června příštího roku pomáhat vojáci. Končící vláda prodloužila opatření, jehož platnost původně měla vypršet na konci letošního roku, řekla vicepremiérka v demisi Alena Schillerová (ANO). 

Začala registrace na očkování menších dětí

O víkendu dostalo dávku vakcíny 53 tisíc lidí, z nich 41 tisíc přišlo pro posilující dávku, očkování nově zahájily necelé tři tisíce zájemců. V celém týdnu mezi očkovanými převažovali lidé s posilující dávkou, bylo jich většinou mezi 70 a 80 tisíci z celkových 90 až 100 tisíc.

Rodiče mohou nově k očkování ve vakcinačních centrech registrovat své děti ve věku od pěti do jedenácti let, vakcína s třetinovým množstvím účinné dávky určená pro ně bude k dispozici od úterý. Půjde o 300 tisíc dávek, řekl po pondělním jednání vlády v demisi končící ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dodal, že distributor Avenier je rozveze do 16. prosince. Objednalo si je 120 ordinací. Dosud se mohly očkovat děti starší dvanácti let.

Očkovat děti bude podle Vojtěcha kromě pediatrů také asi padesát center. Kolem 17:00 bylo podle webu ministerstva 28 míst, která registrací dětí umožňovala, chyběla v Královéhradeckém, Olomouckém, Středočeském, Libereckém a Plzeňském kraji. V Ústeckém kraji, který patří rozlohou mezi největší, bylo jen v Kadani na Chomutovsku. Podle Vojtěcha navíc mohou děti očkovat i jiní dětští lékaři než jejich registrující.

Současně se otevírá možnost očkování posilující dávkou už po pěti měsících pro lidi starší 55 let. I když registrace pro menší děti a pro zájemce o posilující dávku od 55 let měla začít oficiálně v pondělí, stejně jako v minulosti u jiných věkových skupin bylo možné se do systému přihlásit už večer předtím.

Tým Chytré karantény, který provozuje registrační systém, připustil, že přihlašování dětí k vakcinaci mělo nedostatek spočívající v tom, že rodiče museli vybrat typ vakcíny, i když je k očkování dětí schválen pouze přípravek od Pfizeru. Kvůli tomu měli někteří s registrací problém.

„Nyní jsme tento krok zjednodušili. Všem, kterým systém vygeneroval zařazení do špatné skupiny zavoláme a najdeme nový termín,“ oznámila Chytrá karanténa na Twitteru.

Česká vakcinologická společnost, Česká pediatrická společnost, Odborná společnost praktických dětských lékařů, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost a Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii vydaly společné prohlášení, ve kterém očkování dětí podpořily. Ve svém stanovisku mimo jiné upozornily, že „během klinických studií 3. fáze, na jejichž základě byla očkovací látka podmínečně registrována, nebyly zjištěny žádné závažné nežádoucí účinky u adolescentů a mladistvých (ve věku 12 let a více), ani u dětí ve věku 5–11 let“.

Místopředsedkyně České vakcinologické společnosti a dětská lékařka Hana Cabrnochová avizovala, že odborná společnost očkování dětí doporučuje, i když připouští, aby děti, které covid-19 prodělaly, počkaly tři až šest měsíců. „Doporučujeme, aby si ti, kdo váhají nebo se chtějí přesvědčit, přečetli odborná stanoviska, která vychází v zahraničí, nově i v České republice. Stanovisko podporující očkování podpořilo několik odborných společností,“ podotkla.

Děti by se podle ní měly očkovat hlavně proto, že se „zásadním způsobem podílejí na šíření infekce“. Vakcinované děti by měly i v případě, že se koronavirem nakazí, být infekční kratší dobu a vylučovat menší množství viru. Účinnost očkování u dětí nicméně podle stanoviska odborných společností přesahuje 90 procent.

Nicméně podle ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Zdeňka Hostomského připustil, že z klinických studií sice vyplývá, že vakcíny nejsou pro děti škodlivé, ale zapochyboval o tom, zda jim budou opravdu k užitku. „Imunitní systém těchto dětí se rodí. Je připraven setkat se s patogenem,“ podotkl.

Za důležitější považuje dokončit očkování rizikových skupin. „Očkování dětí je potenciálně prospěšné, jsou těžké případy. (…) Ale v žádném případě bych nebral, že musíme proočkovat děti, abychom zachránili seniory, kteří se z nějakého důvodu očkovat nenechají,“ ozřejmil své výhrady.

Jan Lebl z motolské Pediatrické kliniky naproti tomu považuje covid-19 za riziko i pro děti. Problém podle něj nepředstavuje onemocnění jako takové, na které od začátku pandemie zemřelo v Česku devět dětí, ale multisystémové zánětlivé onemocnění PIMS-TS, které může děti ohrozit na životě. „Vzniká asi u jednoho z tisíce až z 1100 dětí, které se dostanou do kontaktu s koronavirem. Vůbec nedokážeme předpovědět, které z nich to bude,“ upozornil. Kvůli tomuto problému je podle něj očkování dětí vhodné.

Podle Cabrnochové budou děti od pěti let očkovány hlavně v ordinacích u jejich pediatra, ten případně může rodiče odkázat na některou jinou ordinaci nebo očkovací místo, pokud sám proti covidu neočkuje.

Nová očkovací centra

Zatímco koncem léta velkokapacitní očkovací centra zanikala, nyní, kdy přicházejí desetitisíce lidí pro posilující dávku, se zase otevírají. Od pondělí se mohou lidé ve Znojmě chodit očkovat proti koronaviru do budovy VZP, v provozu zůstává i vakcinační místo v nemocnici. Denní kapacita vzrostla o tři sta dávek.

Měla by se tak zkrátit čekací doba, na očkování se na Znojemsku po registraci nyní čeká několik dnů. Nové očkovací centrum navíc předchozí registraci nevyžaduje.

Další nové očkovací místo vzniklo v Praze v obchodním domě Kotva. Zájemci o vakcínu i do něj mohou přicházet bez registrace. Zdravotníci ze Všeobecné fakultní nemocnice dokážou v Kotvě naočkovat až patnáct set lidí denně. Přijít tam ale mohou jen lidé starší 16 let.

V Praze je i dalších 82 očkovacích míst a na šestnácti z nich není potřeba se předem registrovat. Očkuje se také v ordinacích praktických lékařů, kde si lidé vakcínu objednávají přímo u svého lékaře.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) dosud povolil dovézt do Česka přes 18 milionů dávek vakcín proti covidu-19. Nejvíce dávek, a to 14,2 milionu, připadlo na vakcínu Comirnaty od firem Pfizer/BioNTech. Zhruba dva miliony dávek byly vakcíny Spikevax od společnosti Moderna, následovala očkovací látka Vaxzeria od AstraZenecy s 1,1 milionu dodaných dávek. Nejméně, a to asi 721 600, bylo dávek vakcíny Janssen od společnosti Johnson & Johnson. Sdělila to ředitelka ústavu Irena Storová.

Vláda podpořila Vojtěchovu novelu, očkovat by mohli i lékárníci

Vláda v demisi bude požadovat, aby sněmovna projednala změnu zákona umožňující očkovat proti covidu-19 lékárníkům a zubařům, a to ve zrychleném režimu. Řekl to Vojtěch. Vzhledem k tomu, že nejde o vyhlášku, totiž bude muset návrh projít parlamentem, kde ovšem končící vláda nemá většinu.

S tím, že by se do očkování mohli zapojit i zubní lékaři, přišla iniciativa Lékaři pomáhají Česku. Vyzvala lékaře se soukromými ordinacemi, aby se přihlásili do očkovacích center nebo nabídli zájemcům o očkování vyhrazený čas ve svých ordinacích.

Končící kabinet zároveň podle Vojtěcha na pondělním jednání rozhodl o úpravě, podle které žádanky na PCR test po pozitivním antigenním testu ve škole budou dětem od 3. ledna vystavovat hygienici. „V současné době ji musí vypsat praktičtí lékaři, jsou tím poměrně zavalení,“ řekl už dříve ministr.