Od pondělí bude jednodušší návrat z Francie, Španělska či Nizozemska

Z Francie, Španělska, Nizozemska a Monaka bude od pondělí jednodušší návrat do České republiky. Na takzvané mapě cestovatele se přesunou z červené kategorie do oranžové, která značí vysokou míru rizika nákazy koronavirem. Testy ve čtvrtek odhalily v Česku 488 případů nákazy koronavirem, to je o 60 méně než před týdnem.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

K územím s nízkým rizikem nákazy budou v Evropě nadále patřit Maďarsko, Polsko a Vatikán. Z mimoevropských zemí pak Austrálie, Hongkong, Jižní Korea, Jordánsko, Kanada, Katar, Macao, Nový Zéland, Saúdská Arábie, Singapur a Tchaj-wan.

V oranžové kategorii budou Andorra, Dánsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Malta, Monako, Nizozemsko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Baleárské a Azorské ostrovy a Madeira.

U zeleně a oranžově označených zemí musí cestující vyplnit příjezdový formulář a být testován před vstupem do ČR nebo nejpozději pět dnů po příjezdu absolvovat antigenní nebo PCR test.

Mezi červená území s vysokým rizikem nákazy budou patřit Belgie, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Německo, Norsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, San Marino a Švýcarsko. Do tmavě červené kategorie značící velmi vysokou míru rizika pak náleží všechny nejmenované státy, nově přibude Litva.

Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději 14. den po příjezdu. Do té doby musí být dotyčná osoba v samoizolaci. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Také zde platí povinnost před příjezdem vyplnit příjezdový formulář.

Podmínky při návratu se netýkají osob, které mají dva týdny ukončené očkování nebo v posledních 180 dnech prodělaly onemocnění covid-19. Zůstává ale povinnost vyplnit příjezdový formulář.

Česko uznává očkování občanům třetích zemí, kteří mají dokončenou vakcinaci z mimounijní země látkou schválenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), nebo jí odpovídající vakcínou, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO) pro nouzové použití. Tyto osoby musejí mít vystavený ověřitelný certifikát, který je zveřejněn v seznamu certifikátů na webu ministerstva. Může jít také o očkování ze zemí, pro které byl uzavřen implementační akt a vydávají certifikát podle evropského nařízení.

Testy odhalily o 60 případů méně než před týdnem

Testy ve čtvrtek odhalily v Česku 488 případů nákazy, o 60 méně než před týdnem. Reprodukční číslo kleslo na hodnotu jedna, což je hranice mezi zpomalováním a zrychlováním epidemie.

Takzvané incidenční číslo, tedy počet nově potvrzených případů covidu za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, činí 28 případů, mezi regiony jsou ale značné rozdíly. Nejhůře na tom je stále Praha se 48 nakaženými na 100 tisíc obyvatel za poslední týden, následuje Moravskoslezský kraj, kde incidence stoupla na 47. Naopak relativně nejlepší stav je v Královéhradeckém a Libereckém kraji, kde mají incidenční čísla shodně hodnotu 11. Mezi okresy je nejméně příznivá epidemická situace na Opavsku s 86 nákazami v přepočtu na obyvatele. 

Tento týden přibylo nejvíc nakažených v úterý – bezmála 600, ve středu 524. V pondělí a čtvrtek laboratoře potvrdily méně než 500 pozitivních testů, minulý týden byl průměr pro všední dny 510 nakažených.

Pro vývoj epidemie a případné zpřísňování opatření je ale nyní spíš než počet zjištěných nákaz rozhodujícím ukazatelem, kolik lidí s koronavirem skončí v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče. Ve čtvrtek ministerstvo evidovalo 164 hospitalizovaných, to je stejně jako před týdnem a o několik méně než předchozí dny tohoto týdne. Odborníci očekávají, že díky očkování i díky tomu, kolik lidí už covid prodělalo, nebude zátěž nemocnic tak enormní jako loni na podzim nebo letos na jaře.

Tempo očkování ale už několik týdnů klesá. Ve čtvrtek podali zdravotníci necelých 9800 dávek vakcíny, před týdnem jich bylo asi 11 800. Ukončené očkování má v zemi víc než 5,9 milionu lidí, tedy asi 55 procent všech obyvatel. Očkovat se nyní mohou zájemci od 12 let. Lidé, kteří mají osm měsíců po ukončeném očkování, mají nárok na posilující dávku. Zatím této možnosti využilo téměř 1900 lidí ze zhruba deseti tisíc, kterých se zatím týká. Letos se bude moci nechat znovu očkovat více než milion obyvatel.

Od loňského března, kdy se v Česku objevily první prokázané nákazy koronavirem, eviduje ministerstvo zdravotnictví téměř 1,69 milionu případů covidu. Většina lidí se již z nemoci vyléčila, 30 451 lidí s covidem dosud zemřelo.

Naočkovat procento populace trvalo v červenci den, v září deset dní

Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že očkovat proti covidu-19 jedno procento populace trvá v září deset dní, zatímco v červenci na to stačil jeden den. Za posledních pět dní se pak míra proočkovanosti populace zvýšila jen o dvě desetiny procenta. K hranici 75 procent, kterou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stanovil jako cíl, kdy by bylo možné ve vnitřních prostorech a hromadné dopravě odložit respirátory, zbývá ještě skoro 20 procent.

Podle imunologa Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR ale u varianty delta nového typu koronaviru není možné s takzvanou kolektivní imunitou počítat. „Bohužel přišla varianta delta, která je taková, že i ty očkované infikuje. Nezpůsobí jim vážný průběh, ve valné většině si toho ani nevšimnou. Ale jsou infikovaní na nosních sliznicích a mohou virus šířit do svého okolí,“ uvedl.

Klasické kolektivní imunity proto podle něj nejde dosáhnout, ale odhaduje, že očkovaných spolu s lidmi, kteří už nákazu prodělali, může být až 90 procent. „Proto jsou současná čísla hospitalizovaných a lidí na JIP tak dobrá,“ dodal.

Na profilu informační kampaně Udělejme tečku za koronavirem na Facebooku se ve středu objevila výzva k doočkování ještě devíti procent populace, aby děti ve školách nemusely nosit roušky. Ty jsou v současné době povinné jen mimo výuku ve třídách, například ve společných prostorách školy.

Někteří zahraniční studenti se očkují podruhé, Česko neuznává jejich certifikáty

Někteří zahraniční studenti se v Česku nechávají opakovaně očkovat proti koronaviru, protože vakcinaci stejnou látkou z domovské země jim stát neuznává. Při ubytování na kolejích se musejí bez uznaného očkování každý týden testovat.

Podle brněnské Mendelovy univerzity stát u studentů z některých vybraných zemí neakceptuje certifikáty o očkování vakcínami, které jsou v Česku registrované. „Je to opravdu absurdní. Český stát studenty například z Gruzie nebo Zambie do České republiky pozve a dá jim stipendium s bydlením, na druhé straně jim pobyt značně komplikuje. Přitom, kdyby bydleli v soukromí, žádné problémy nemají. Udělené vízum je totiž podmíněné ubytováním na kolejích,“ popsala rektorka Danuše Nerudová.

Problémy má například devadesát studentů Mendelovy univerzity z Ghany. „Většina z nich má hluboko do kapsy. Pokud se nebudou každý týden testovat, tak jim hrozí vyloučení z kolejí a nám pokuta. Řada ze studentů tuto absurdní situaci řeší tím, že se nechají znovu očkovat i v České republice, takže už mají někteří třeba čtyři dávky Pfizeru,“ uvedla Nerudová. Vakcínou od společností Pfizer a BioNTech se podle ní nechávají očkovat také studenti z Číny, kteří by jinak nevyhověli českým regulím.

Ministerstvo zdravotnictví stanovilo seznam zemí, ze kterých certifikáty o očkování uznává. Kromě zemí EU a USA jsou na něm ještě asi čtyři desítky dalších států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta. Zůna bude v 18:28 hostem pořadu Interview ČT24.
15:48Aktualizovánopřed 1 mminutou

Policie při zásahu v příbramské nemocnici a na středočeském krajském úřadě zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Vyžádala si dokumenty. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Na zásah upozornil server Seznam Zprávy. Policie zadržela třináct lidí. Podle Deníku N je mezi nimi i ředitel nemocnice Stanislav Holobrada.
12:16Aktualizovánopřed 16 mminutami

ŽivěBrífink prezidenta Petra Pavla ze summitu Iniciativy Trojmoří

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
16:48Aktualizovánopřed 38 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Vyjádření provozovatele Počerad zatím není známé. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
před 1 hhodinou

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
13:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podnikatel s vazbami na Šebestyána chystá velkou drůbežárnu, zjistili Reportéři ČT

Na začátku dubna oznámil resort zemědělství, že chce nasměrovat dotace do zpracování drůbeže. Krok vyvolal pozornost zejména kvůli Agrofertu, který je největším tuzemským výrobcem drůbežího masa. Není to ale jediný velký příjemce peněz určených pro podporu zemědělců a potravinářů. Výstavbu velkých drůbežích výkrmen a jatek připravuje skupina Rhea Holding. Její majitel přitom působí ve vedení organizace sdružující velké zemědělské podniky, jejímž předsedou byl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). O tématu pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.
před 3 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 6 hhodinami
Načítání...