Ministr spravedlnosti povolil prokurátorům zabývat se stížnostmi na průběh voleb v USA

Americký ministr spravedlnosti William Barr dovolil federálním prokurátorům, aby se zabývali stížnostmi, podle kterých se při hlasování v nedávných prezidentských volbách podvádělo. Vyšetřování přitom podle jeho pokynu mohou zahájit ještě před zveřejněním konečných výsledků, kvůli čemuž rezignoval šéf odboru pro trestné činy související s volbami. V Pensylvánii mezitím kampaň prezidenta Donalda Trumpa podala žalobu, kterou chce zveřejnění výsledku voleb v tomto státě zabránit. Pokračuje také sčítání, Joe Biden dál zvyšuje náskok nad Trumpem ve státě Georgia.

Ministr spravedlnosti USA William Barr
Zdroj: ČTK/AP Autor: Susan Walsh

Federální prokurátoři mohou podle Barra vyšetřování údajných volebních podvodů zahájit, pokud jsou k dispozici „jasná a věrohodná“ obvinění o volebních nesrovnalostech, které mohly ovlivnit výsledek v daném státě. Zabývat by se státní zástupci naopak neměli tvrzeními, která jsou „bizarní a přitažená za vlasy“.

Běžně se prokurátoři mohou začít stížnostmi na volby zabývat až po oznámení konečných výsledků. Do té doby by pro takové kroky potřebovali souhlas ministerského odboru pro trestné činy související s volbami, píše web stanice CNN.

Šéf tohoto odboru Richard Pilger po Barrově oznámení rezignoval. Pilger tvrdí, že Barrův krok ruší čtyřicet let starou politiku, která spočívala v nezasahování do vyšetřování údajných volebních podvodů v období předtím, než jsou oznámeny konečné výsledky.

CNN také uvádí, že účel Barrova sdělení není jasný, neboť prokurátoři své povinnosti ohledně vyšetřování údajných volebních podvodů znají. Mohlo by tak jít o náznak Trumpovi, že Barr a ministerstvo spravedlnosti se snaží najít důkazy, které Trumpův tým dosud neposkytl, dodává web. Bidenova kampaň mezitím uvedla, že Barr svým prohlášením přiživuje Trumpova nepřesvědčivá tvrzení o volebních podvodech.

Na konečné výsledy voleb by se letos mohlo čekat ještě několik dní či týdnů. Nejpozději musí státy nahlásit ověřený výsledek 8. prosince. O šest dní později se koná volba prezidenta sborem volitelů vyslaných z jednotlivých států.

Trump napadl pensylvánské korespondenční hlasování

Respektovaná americká média v sobotu na základě odhadu výsledků v Pensylvánii a Nevadě označila za vítěze letošního prezidentského klání demokrata Joea Bidena. Současný prezident Trump ale zatím porážku neuznal a několikrát prohlásil, že volby vyhrál on. Demokraty bez důkazů obvinil, že volby zfalšovali.

Trump avizoval sérii žalob na volby a jejich výsledky v jednotlivých státech. Některé z nich soudy již zamítly, například v Michiganu či Georgii.

Prezidentova kampaň v pondělí podala další žalobu, tentokrát ve státě Pensylvánie. Chce jejím prostřednictvím zabránit tomu, aby místní úřady oficiálně vyhlásily výsledek voleb, a tedy vítězství demokrata Bidena. Žaloba podle agentury Reuters napadá především systém pensylvánského korespondenčního hlasování, které podle ní nebylo na rozdíl od běžného hlasování ve volebních místnostech dostatečně hlídané.

Právě vítězství v Pensylvánii, která vysílá do sboru volitelů 20 zástupců, bylo rozhodující pro určení vítěze letošních prezidentských voleb.

Demokraté zvažují žalobu kvůli průtahům v přípravách na předání úřadu

Žalobu by mohli ale podat brzy také demokraté. Jejím cílem má být Správa obecných služeb (GSA). Tato vládní agentura musí formálně souhlasit se zahájením příprav na převzetí úřadu nově zvoleným prezidentem. Její šéfka Emily Murphynová, kterou jmenoval Trump, to ale zatím odmítá. Podle médií patrně proto, že prezident zatím neuznal svou volební porážku.

K otázce předání svého úřadu příští administrativě se v úterý vyslovil ministr zahraničí Mike Pompeo. „Bude to poklidné předání druhé Trumpově administrativě. Spočítáme všechny hlasy,“ prohlásil a dodal, že si politici v celém světě uvědomují, že jde o „legální proces, který si vyžádá čas“. S Bidenem coby zvoleným prezidentem v úterý telefonicky hovořili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Británie a Irska.

Běžně GSA přípravnému týmu zvoleného prezidenta umožní přístup k vládním úředníkům, financím a kancelářským prostorám brzy poté, co je jasné, kdo volby vyhrál. V aktuálním případě je vítěz voleb znám od soboty. Podle zástupce Bidenova týmu, který hovořil s agenturou Reuters, je tak možné, že bude třeba podat na GSA žalobu.

V roce 2000, kdy nebylo jasné, zda v klíčovém státě Florida zvítězil Al Gore či George W. Bush, souhlasila GSA se zahájením formálního přechodného procesu až pět týdnů po volbách, upozornila agentura Reuters.

Bidenův náskok v Georgii narůstá

Podle stanice CNN má nyní Biden k dispozici 279 volitelů, přičemž ke zvolení jich je zapotřebí jen 270. Prezident Trump získal zatím 214 volitelů. Agentura AP, která už Bidenovi přiřkla Arizonu, uvádí poměr 290:214. Mnohá média ale považují výsledek v Arizoně stále za nejasný, stejně jako v Severní Karolíně, Georgii, na Aljašce.

V Georgii podle sondážní agentury Edison Research Biden svůj náskok  zvýšil na 11 596 hlasů. Stát vysílá do sboru volitelů 16 zástupců, kteří naposledy pro demokrata hlasovali v roce 1992. Trump navzdory nepříznivému vývoji na Twitteru v pondělí uvedl, že „Georgia bude velkým prezidentským vítězstvím, jak tomu bylo o volební noci“. V případě, že oba kandidáty nakonec dělí méně než půl procentního bodu, umožňují zákony státu Georgie zažádat o přepočtení hlasů.

Také v Severní Karolíně podle Edison Research přibývá s pokračujícím sčítáním hlasů pro bývalého viceprezidenta. Trump nyní v tomto státě vede už jen s 50 procenty hlasů, Biden má 48,7 procenta.

V Arizoně se naopak snižuje Bidenův náskok. Po sečtení 98 procent hlasů má demokrat 49,4 procenta hlasů, republikán Trump rovných 49 procent. Na Aljašce začnou hlasy zaslané poštou sčítat až v úterý. Očekává se ale, že zde zvítězí Trump.

Odhad průběžných výsledků voleb podle AP: modře demokraté, červeně republikáni, světle vedení, tmavě vítěz. (AP odhaduje, jaká část hlasů byla sečtena. Účast odhaduje na základě minulých voleb, informací o předčasném hlasování a průzkumů u volebních místností. Odhad se může měnit na základě zpřesňujících se informací.)

Podle Bidena je proces předávání prezidentské moci v pohybu

Předání prezidentské moci je v chodu i přes neochotu Trumpa uznat volební výsledek. V úterý to řekl Joe Biden, podle něhož předání moci nic nezastaví. O složení aspoň části budoucí vlády chce Biden rozhodnout do Dne díkůvzdání, tedy do 26. listopadu.

Biden odpovídal na otázky novinářů krátce a velmi klidně. Padaly dotazy týkající se především Trumpa. To, že současný prezident výsledek voleb neuznal, je podle Bidena „nepříjemnost“. Trumpův ústup by byl podle Bidena dobrý, ale není nezbytný.

Biden řekl, že má brzo jednat s vůdcem senátní republikánské většiny Mitchem McConnellem. Ten zatím podporuje Trumpovy snahy objasnit údajné volební nesrovnalosti. V úterý McConnell řekl, že ze strany Trumpovy administrativy neočekává narušení předávání moci.

„Myslím, že ať bude v administrativě kdokoli, bude předání bez narušení. Domnívám se, že bychom měli skoncovat s handrkováním. Překonáme toto období a 20. ledna 2021 uvedeme do úřadu vítěze, tak jako jsme to dělali každé čtyři roky od roku 1793,“ řekl McConnell.

Biden, který před novináře spolu se zvolenou viceprezidentkou Kamalou Harrisovu předstoupil kvůli soudně projednávanému osudu zdravotního pojištění zvaného Obamacare, také řekl, že v úterý hovořil se šesti zahraničními politiky a sdělil jim, že „Amerika je zpět“ na světové scéně. Biden věří, že se mu podaří obnovit mezinárodní respekt vůči USA.

Politici Británie, Francie, Německa a Irska mluvili s Bidenem

S Bidenem v úterý jednali na dálku nejvyšší politici Německa, Británie, Francie a Irska. Německá kancléřka Angela Merkelová Bidenovi poblahopřála k vítězství a shodla se s ním na významu transatlantického partnerství. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce s Bidenem spolupracovat v otázkách klimatu, zdravotnictví i boje proti terorismu.

Britský premiér Boris Johnson předpověděl těsné americko-britské vztahy za Bidenova prezidentství. „Právě jsem s ním mluvil a pogratuloval jsem mu k vítězství. Těším se na posílení partnerství mezi našimi zeměmi v zajištění společných priorit od klimatických změn po prosazování demokracie a obnovu po pandemii,“ uvedl Johnson v tweetu.

S Bidenem se osobně nikdy nesetkal. Johnsonův úřad oznámil, že premiér Bidena také pozval na konferenci o klimatických změnách pořádanou OSN příští rok v Glasgow.

Podle agentury Reuters se oba vyhnuli tématu brexitových jednání, v nichž se Johnsonova vláda snaží vyjednat obchodní dohodu s Evropskou unií. Johnson prosadil zákon, který odporuje dohodě o vystoupení Británie z EU, jež počítá s tím, že nevznikne celní hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Návrh ale nedávno velkou většinou odmítla britská Sněmovna lordů.

Biden, který je irského původu, v minulosti poznamenal, že Británie musí při svém vystupování z EU ctít mírovou dohodu z roku 1998. Pohrozil, že jinak s ní USA nemusí vyjednat samostatnou obchodní smlouvu.

Macron při svém prvním osobním kontaktu s Bidenem řekl, že s ním chce spolupracovat ve všech důležitých mezinárodních tématech. „Pogratuloval Joeovi Bidenovi a viceprezidentce Kamale Harrisové a ujistil je, že s nimi chce spolupracovat v otázkách klimatu, zdravotnictví, boje proti terorismu a obrany základních práv,“ sdělil k jednání Elysejský palác.

Merkelová se nemůže dočkat, až Trump odejde z Bílého domu, píše Der Spiegel

Merkelová chce s Bidenem „široce spolupracovat na základě vzájemné důvěry“. „Shodli se na důležitosti transatlantické spolupráce v době mnoha světových potíží,“ řekl kancléřčin mluvčí Steffen Seibert. Merkelová je u moci od roku 2005 a Biden bude čtvrtý americký prezident, s nímž bude spolupracovat. Podle Der Spiegelu se Merkelová nemůže dočkat, až prezident Donald Trump z Bílého domu odejde. Její vztahy k němu byly napjaté.

K těm, kdo v úterý telefonicky s Bidenem hovořil, patří také irský premiér Micheál Martin. Vyjádřil se pro zachování Velkopáteční mírové dohody z roku 1998 při odchodu Británie z EU. „Měli jsme přátelský rozhovor se zvoleným prezidentem Bidenem, který mluvil o svých irských kořenech,“ řekl Martin.

Turecko zatím patřilo k několika zemím, které Bidenovo vítězství ještě neuznaly. Prezident Recep Tayyip Erdogan ale zřejmě změnil názor, protože v úterý Bidenovi pogratuloval a řekl, že chce s novou administrativou úzce spolupracovat.