Téma Senátní volby 2026

Na letošní říjnové volby do senátu a do zastupitelstev obcí půjde ze státního rozpočtu přes miliardu korun. To je zhruba o dvě stě milionů více než před čtyřmi lety. Informoval o tom mluvčí ministerstva financí Filip Běhal. Nárůst souvisí s vyššími náklady na tisk a distribuci volebních materiálů, ale třeba taky se zvýšením odměny pro členy okrskových volebních komisí.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali kampaň politických subjektů a kandidátů před nadcházejícími komunálními a senátními volbami. Pozvání přijali novinář z Deníku N Filip Titlbach, generální ředitelka Czech Expert Media Libuše Šmuclerová, ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek, bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer a hudebník a přírodovědec Dan Bárta. Tématem byla také prohlášení poslance Filipa Turka (za Motoristy) o možném výskytu nebezpečných látek na Šumavě nebo využívání umělé inteligence jako důvěrníka nebo partnera. Pořadem provázela Klára Radilová.

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.