Zlínské kino nebude jen Velké, ale i otevřené a multifunkční. Radní schválili jeho novou podobu

Vítězný projekt na obnovu Velkého kina schválili zlínští radní. Je z dílny pražského architektonického ateliéru re:architekti. Velké kino, které postavila v roce 1932 firma Baťa, je od roku 2016 kvůli problémům se statikou zavřené, město ho chce opravit. Náklady se odhadují na 250 milionů korun, vítězný návrh počítá s asi 270 miliony. Podle zlínského primátora Jiřího Korce (ANO) se však bude návrh možná ještě mírně upravovat.

Vnějšek budovy zůstane podobný, objekt je památkově chráněný. Změnou budou částečně prosklené fasády z čela i boku objektu. „Objekt tak bude velmi otevřený, vnitřní prostor bude navazovat na své okolí,“ uvedl vedoucí městského oddělení prostorového plánování Ivo Tuček. Návrh počítá s podkopáním objektu kvůli vytvoření prostoru pro zázemí, sklady, šatny, sociální zařízení či kanceláře.

Také kvůli požadavkům památkářů bude zachována nosná ocelová konstrukce. „Historická kvalita objektu je právě v konstrukci, naše ambice byla najít formát, jak historickou konstrukci, která nesplňuje současné normy, udržet a ukázat ji. Navrhli jsme, že nad kinem bude superkonstrukce, velký ocelový nosník, na který je stávající konstrukce zavěšená,“ uvedl jednatel ateliéru re:architekti Ondřej Synek. Zevnitř lidé uvidí historickou konstrukci, zvenčí bude na střeše objektu pás nové konstrukce.

Do velkého sálu, který měl dosud kapacitu přes tisíc míst, návrh vložil malý sál, a prostor se tak rozdělí na velký a malý sál a foyer. Ve velkém sále bude kapacita 800 míst, sedadla bude možné zasunout a vznikne prostor s rovnou podlahou pro různé akce. Kapacita stojících návštěvníků má být asi tisíc lidí. V čele objektu vznikne nově kavárna. Malý sál pojme asi 200 lidí.

Do soutěže se přihlásily tři desítky kanceláří z různých zemí, z nich bylo loni na podzim do finále vybráno šest týmů, a to z Česka, Francie, Slovenska a Maďarska. Město poprvé dělalo soutěž formou takzvaného soutěžního dialogu, kdy mohlo do podob návrhů zasahovat a návrhy připomínkovat.

„Pomohlo nám to srovnat si zadání celé rekonstrukce Velkého kina,“ uvedl primátor Jiří Korec. Podle něj bylo na začátku jasné, že v objektu má zůstat kino, ale provoz by měl být co nejvíce ekonomicky soběstačný. „Prioritní bylo celoroční fungování kina, a aby prostory byly důstojné,“ uvedl Korec. Objekt tradičně využíval také zlínský filmový festival pro děti a mládež. Nyní by se v něm mohly konat koncerty, divadelní představení nebo konference či veletrhy.

Návrh obsahuje také možné úpravy okolí a náměstí Práce, v místě nynějšího parkoviště, kam směřuje navrhovaná kavárna, by mohla být volná plocha. Vítěz soutěže zhotoví projekt, což by mělo trvat minimálně rok, poté se bude vybírat zhotovitel, práce by tak mohly začít nejdříve za dva roky, stavba by měla trvat přes rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Zlínský kraj

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026

Kubáník vyhořel a napsal o tom hru. Na Terapii chodí k Boudové

Svou nejnovější inscenaci odehraje Slovácké divadlo na uherskohradišťské poliklinice. Diváky tak ještě více vtáhne do děje hry z terapeutického prostředí a s prvky thrilleru. Novinku Terapie napsal Josef Kubáník, který v ní zároveň hraje klienta terapeutky v podání Nely Boudové. Oba – a jediní – herci představení mají s tématem i svou mimodivadelní zkušenost.
20. 4. 2026

VideoPřed pěti lety vyšla najevo ruská stopa ve Vrběticích

Před pěti lety došlo k vyostření diplomatických vztahů mezi Českem a Ruskem – odstartovalo ho oznámení o zapojení agentů GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Protože Moskva při vyšetřování nespolupracovala, musela česká policie kauzu odložit. Důkazy ale podle ní jasně ukázaly na záškodnickou operaci vojenské rozvědky. Česko vyhostilo osmnáct pracovníků ruské ambasády, které označilo za agenty tajných služeb. Výzvu k náhradě škody Rusové odmítli.
17. 4. 2026

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
3. 4. 2026

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Zlín si připomíná 150. výročí narození Tomáše Bati

Zlín si připomíná 150 let od narození Tomáše Bati. Ten založil obuvnickou firmu, která zaměstnávala tisíce lidí nejen v tehdejším Československu. Památník Tomáše Bati ve Zlíně otevřel novou expozici Vysněné město, vzpomínkové akce se konaly u Baťovy sochy v Otrokovicích i u hrobu na zlínském Lesním hřbitově. Program připravila také Nadace Tomáše Bati v Baťově vile. Výročí Baťova narození je zařazeno i do Kalendáře výročí UNESCO.
1. 4. 2026
Načítání...