Bývalý starosta Ostraty zpronevěřil peníze. Za smyšlené faktury mu soud uložil peněžitý trest

Krajský soud ve Zlíně uložil bývalému starostovi Ostraty na Zlínsku Karlovi Krátkému (nez.) peněžitý trest 80 tisíc korun kvůli vystavování fiktivních faktur. Trestní senát ho uznal vinným také z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Muži hrozilo až osmileté vězení, Krátký ve většině bodů podané obžaloby vinu popíral. Rozsudek není pravomocný, Krátký si ponechal lhůtu pro případné odvolání, státní zástupce se práva na odvolání vzdal.

Případ se týká let 2011 až 2014. Podle obžaloby si starosta nechával u společnosti ve Zlíně vystavovat faktury na nákup zboží pro obec, následně je však stornoval. Přesto podle žalobce vyhotovené faktury zaváděl do účetnictví obce a peníze si nechával a použil je neznámým způsobem. Způsobenou škodu vyčíslil státní zástupce na více než 150 tisíc korun.

Podle předsedkyně trestního senátu Ivety Šperlichové si je obžalovaný vědom, že peníze obci Ostrata zkrátil. „Porušil povinnost spravovat majetek obce s péčí řádného hospodáře. Po dobu několika let zneužíval funkci starosty k vlastnímu obohacení,“ řekla v odůvodnění rozsudku Šperlichová.

Část peněz se nepodařilo najít, část šla na jiné služby, než uváděly faktury

Osmapadesátiletý Krátký u soudu popřel, že by peníze zpronevěřil. „Žádné peníze jsem neukradl,“ řekl. Uvedl ale, že dal přednost rozvoji obce před důslednou evidencí. Z výpovědí některých zastupitelů Ostraty v přípravném řízení však vyplynulo, že se na základě inventury v roce 2014 nepodařilo v obci dohledat část majetku, na který byly faktury vystaveny.

Státní zástupce Martin Malůš řekl, že plnění uvedené zhruba na 15 fakturách bylo mnohdy jiné než ve skutečnosti. Týkaly se například dodávky reklamních předmětů nebo vyhotovení informačních tabulí.

Podle obžaloby byly některé faktury také částečně uznány k proplacení v rámci tří projektů čerpajících evropské dotace. Šlo například o polep hasičského auta, který starosta objednal, ale na faktuře nechal uvést jinou činnost, což Krátký připustil.

Žalobce navrhoval pro Krátkého podmíněný trest na dva a půl až tři roky vězení s tříletou zkušební dobou. Jako alternativu navrhoval úhrnný peněžitý trest od 60 tisíc do 100 tisíc korun. Obhajoba žádala částečné zproštění obžaloby, v jejích dalších bodech nechala verdikt o vině a trestu na zvážení soudu.

Z rozsudku vyplývá, že pokud Krátký peněžitý trest nezaplatí, odpyká si náhradní trest šesti měsíců vězení. Soud muži uložil i tříletý zákaz činnosti ve funkci voleného činitele. Obci Ostrata navíc musí zaplatit náhradu škody 152 552 korun.