Vyměnit občanky a razítka. Valašské Příkazy a Študlov mění okres

Obce Valašské Příkazy a Študlov zřejmě přejdou ze Vsetínska pod okres Zlín. Změna souvisí s plánovaným sjednocením územního členění republiky, které iniciovalo ministerstvo vnitra. Obyvatelé obou obcí si tak budou muset vyměnit občanské průkazy, školy a úřady zase razítka. Celý problém vznikl kvůli  tomu, že kvůli dvěma souběžně existujícím zákonům některé obce patří do jiného okresu než obec s rozšířenou působností, pod kterou spadají.

Valašské Příkazy i Študlov jsou dnes součástí okresu Vsetín. Valašské Klobouky, jejich obec s rozšířenou působností, přitom spadá do sousedního okresu Zlín. Kvůli plánovanému sjednocení územního členění Česka se ale zástupci obou vsí museli rozhodnout, k jaké obci s rozšířenou působností, a tedy i okresu, budou patřit. Do Vsetína to přitom mají obyvatelé zhruba o 20 kilometrů dál než do Valašských Klobouk, volba proto nebyla příliš složitá.

„Je tam matrika, úřad práce, katastrální úřad, finanční úřad, VZP. Cokoli naši občané potřebují, vyřídí to tam, takže není potřeba jezdit do Vsetína, kam je to přes 20 kilometrů,“ popsala starostka Valašských Příkaz Oldřiška Vaňková.

Jediné, co se podle ní přechodem z okresu Vsetín do okresu Zlín pro obyvatele obce změní, je popiska v občanském průkazu. „Všechno ostatní zůstane stejné. Původní okresy už stejně nemají takovou váhu, jako tomu bylo dříve,“ uvedla Vaňková.

Změně okresu před změnou obce s rozšířenou působností dali přednost také ve Študlově. „Neměli jsme jinou volbu, buď (Valašské) Klobouky, nebo Vsetín. Co se týká finančního úřadu, katastrálního úřadu a dalších věcí, které využíváme, je to pro nás samozřejmě lepší do osm kilometrů vzdálených Klobouk,“ řekla starostka Ladislava Šerá (Sdružení nezávislých kandidátů – Študlov).

Pro zhruba 800 obyvatel obou obcí to znamená výměnu občanských průkazů. „Budou se muset měnit i razítka, název školy a další věci, kde je uveden okres Vsetín. Ze začátku to bude nepříjemné, přesto si myslíme, že tato varianta bude pro nás lepší,“ vysvětlila Šerá.

Podle návrhu zákona, který by měla v pondělí projednat vláda, se má okres či obec s rozšířenou působností změnit 33 obcím, ve kterých bydlí asi 15,5 tisíce obyvatel.

Územní členění v Česku upravují dva zákony

V současnosti jsou v platnosti dvě právní úpravy členění státu. První zákon pochází z roku 1960 a dělí Česko na sedm krajů a hlavní město. Kraje tvoří 76 okresů a Prahu deset obvodů. V roce 1997 byl ale přijat ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Podle něj má Česká republika 13 krajů a Prahu.

Později skončily okresní úřady, které od roku 2003 nahradily úřady obcí s rozšířenou působností. Vznikly tak správní obvody obcí s rozšířenou působností, ale území okresů nebyla zrušena. Dodnes je podle vnitra využívají například justice, správy sociálního zabezpečení nebo krajské hygienické stanice.

Ministerstvo vnitra teď chce ponechat jen členění na kraje, okresy i obce s rozšířenou působností. Chce ale, aby byly takzvaně skladebné, tedy aby obce s rozšířenou působností nemohly spadat do dvou okresů, ale vždy celé jen do jednoho. Ministerstvo podle materiálu jednalo s dotčenými obcemi a doporučilo jim, aby změnily okres a ponechaly si stávající obec s rozšířenou působností. Například čtveřice obcí ve Středočeském kraji si však vybrala radši ponechání okresní příslušnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Zlínský kraj

Na severovýchodě bude ještě pršet, řeky to ale nezvedne

Ve Slezsku, na severní a východní Moravě bude ve středu trvale a místy i intenzivně pršet. Nejvíc srážek spadne v Beskydech, až kolem padesáti milimetrů. Povodňové stavy na řekách už ale nehrozí, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zrušil proto výstrahy na extrémní srážky i povodně a vydal jen varování před vydatným deštěm pro několik regionů na severovýchodě republiky. Večer a v noci na čtvrtek i tam srážky zeslábnou a přejdou do lokálních přeháněk.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Beskydech může do středečního večera napršet až 90 milimetrů, říká meteorolog

Řeky odvodňující Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty a Jeseníky se nejvíc zvednou v noci a ve středu, v povodí Olše mohou překročit 3. stupeň, uvedl v úterý Český hydrometeorologický ústav. Meteorolog ČT Michal Žák okolo 20:30 sdělil, že úhrny srážek a vzestupy řek by zejména v Jeseníkách nakonec nemusely být tak výrazné. V Beskydech ale může do středečního večera napršet až 90 milimetrů, místy i víc, upozornil.
8. 7. 2025Aktualizovánovčera v 00:14

Bouřky na jihu Moravy trhaly střechy

Hasiči měli po nedělních večerních bouřkách na Moravě stovky výjezdů, přičemž většina se týkala popadaných stromů a větví. V Napajedlech na Zlínsku zasahovali ale i u poškozené střechy panelového domu. Ta po utržení větrem letěla několik desítek metrů a narazila do sousedního domu, kde zranila ženu. V Hustopečích na Břeclavsku zase vichr částečně strhnul střechu na budově gymnázia.
7. 7. 2025Aktualizováno7. 7. 2025

Bouřky na Moravě lámaly stromy a ničily střechy, hasiči měli desítky výjezdů

Silné bouřky, které od nedělních 19:30 přecházely od jihozápadu na severovýchod jižní Moravou, lámaly a vyvracely stromy, na některých místech silný vítr odnesl i plechy ze střech. Před 22. hodinou v regionu lidé nahlásili osmdesát případů, kde byla zapotřebí pomoc hasičů, informoval jejich mluvčí Štěpán Komosný. K desítkám událostí vyjížděli i hasiči ve Zlínském a Olomouckém kraji, kteří rovněž převážně zajišťovali větrem poškozené střechy a odstraňovali spadlé stromy.
6. 7. 2025Aktualizováno7. 7. 2025

Na Moravě hrozí večer silné bouřky

V jihovýchodní polovině Česka večer a v noci hrozí bouřky, na Moravě mohou být ojediněle silné. Doprovázet je mohou přívalové srážky a nárazový vítr. Během noci budou bouřky slábnout. Meteorologové rovněž rozšířili varování před vysokými teplotami, vedle Moravy a Slezska mohou odpoledne vystoupat teploty nad 31 stupňů Celsia i ve středních a východních Čechách.
6. 7. 2025

Česko získá méně peněz z EU. Vláda musí rozhodnout, kam půjdou

Česká republika bohatne a bude tak dostávat zhruba o polovinu méně unijních dotací. I tak v příštím programovém období získá přes 260 miliard korun. Vláda teď jedná o prioritách, na které peníze půjdou. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo dvě varianty, širší a užší. Která zvítězí, zatím není jasné.
6. 7. 2025

Dny lidí dobré vůle završila národní pouť na Velehradě

Dvoudenní Dny lidí dobré vůle v sobotu zakončila poutní mše před bazilikou na Velehradě. Sobotní národní pouť i páteční program jednoho z nejvýznamnějších církevních svátků v zemi přilákaly na padesát tisíc lidí z Česka i zahraničí.
5. 7. 2025

Poutní místo Velehrad hostí tradiční Dny lidí dobré vůle

V poutním místě Velehrad nedaleko Uherského Hradiště začala jedna z největších církevních událostí v zemi – Dny lidí dobré vůle. Každý rok se jich účastní desetitisíce poutníků. Akce, která připomíná příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, potrvá do soboty, kdy vyvrcholí národní poutí a bohoslužbou.
4. 7. 2025Aktualizováno4. 7. 2025
Načítání...