Obce Valašské Příkazy a Študlov zřejmě přejdou ze Vsetínska pod okres Zlín. Změna souvisí s plánovaným sjednocením územního členění republiky, které iniciovalo ministerstvo vnitra. Obyvatelé obou obcí si tak budou muset vyměnit občanské průkazy, školy a úřady zase razítka. Celý problém vznikl kvůli tomu, že kvůli dvěma souběžně existujícím zákonům některé obce patří do jiného okresu než obec s rozšířenou působností, pod kterou spadají.
Vyměnit občanky a razítka. Valašské Příkazy a Študlov mění okres
Valašské Příkazy i Študlov jsou dnes součástí okresu Vsetín. Valašské Klobouky, jejich obec s rozšířenou působností, přitom spadá do sousedního okresu Zlín. Kvůli plánovanému sjednocení územního členění Česka se ale zástupci obou vsí museli rozhodnout, k jaké obci s rozšířenou působností, a tedy i okresu, budou patřit. Do Vsetína to přitom mají obyvatelé zhruba o 20 kilometrů dál než do Valašských Klobouk, volba proto nebyla příliš složitá.
„Je tam matrika, úřad práce, katastrální úřad, finanční úřad, VZP. Cokoli naši občané potřebují, vyřídí to tam, takže není potřeba jezdit do Vsetína, kam je to přes 20 kilometrů,“ popsala starostka Valašských Příkaz Oldřiška Vaňková.
Jediné, co se podle ní přechodem z okresu Vsetín do okresu Zlín pro obyvatele obce změní, je popiska v občanském průkazu. „Všechno ostatní zůstane stejné. Původní okresy už stejně nemají takovou váhu, jako tomu bylo dříve,“ uvedla Vaňková.
Změně okresu před změnou obce s rozšířenou působností dali přednost také ve Študlově. „Neměli jsme jinou volbu, buď (Valašské) Klobouky, nebo Vsetín. Co se týká finančního úřadu, katastrálního úřadu a dalších věcí, které využíváme, je to pro nás samozřejmě lepší do osm kilometrů vzdálených Klobouk,“ řekla starostka Ladislava Šerá (Sdružení nezávislých kandidátů – Študlov).
Pro zhruba 800 obyvatel obou obcí to znamená výměnu občanských průkazů. „Budou se muset měnit i razítka, název školy a další věci, kde je uveden okres Vsetín. Ze začátku to bude nepříjemné, přesto si myslíme, že tato varianta bude pro nás lepší,“ vysvětlila Šerá.
Podle návrhu zákona, který by měla v pondělí projednat vláda, se má okres či obec s rozšířenou působností změnit 33 obcím, ve kterých bydlí asi 15,5 tisíce obyvatel.
Územní členění v Česku upravují dva zákony
V současnosti jsou v platnosti dvě právní úpravy členění státu. První zákon pochází z roku 1960 a dělí Česko na sedm krajů a hlavní město. Kraje tvoří 76 okresů a Prahu deset obvodů. V roce 1997 byl ale přijat ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Podle něj má Česká republika 13 krajů a Prahu.
Později skončily okresní úřady, které od roku 2003 nahradily úřady obcí s rozšířenou působností. Vznikly tak správní obvody obcí s rozšířenou působností, ale území okresů nebyla zrušena. Dodnes je podle vnitra využívají například justice, správy sociálního zabezpečení nebo krajské hygienické stanice.
Ministerstvo vnitra teď chce ponechat jen členění na kraje, okresy i obce s rozšířenou působností. Chce ale, aby byly takzvaně skladebné, tedy aby obce s rozšířenou působností nemohly spadat do dvou okresů, ale vždy celé jen do jednoho. Ministerstvo podle materiálu jednalo s dotčenými obcemi a doporučilo jim, aby změnily okres a ponechaly si stávající obec s rozšířenou působností. Například čtveřice obcí ve Středočeském kraji si však vybrala radši ponechání okresní příslušnosti.
