Asi 200 lidí v Roztokách u Křivoklátu protestovalo proti stavbě vodní nádrže na Berounce. Právě zde zamýšlí Povodí Vltavy postavit přehradu, která by měla výrazně pomoci během povodní. Odpůrci projektu ale argumentují hodnotou zdejší unikátní přírody, kterou by až 40 metrů vysoká hráz narušila.
Řeka Berounka u Roztok je oblíbená u vodáků, rybářů, cyklistů i turistů. Místní se obávají, že by nová hráz, ať už kamenná, nebo betonová, mohla libý pohled na zdejší krajinu pokazit. „Bojí se, že by to mohlo mít dopad na podnikání a že by mohly chybět peníze,“ tlumočí názor protestujících reportér ČT Pavel Pavlas.
Obec je situována na okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a zároveň jedné z šesti českých biosférických rezervací UNESCO. Údolí Berounky poblíž Křivoklátu je hodnotné i kulturně, nachází se zde mnoho staletí starých mlýnů nebo hospoda U rozvědčíka známá z knihy Smrt krásných srnců Oty Pavla.
Zástupci 25 obcí od Liblína po Nižbor ve středu předali středočeskému krajskému úřadu a ministerstvům zemědělství a životního prostředí nesouhlasné stanovisko svých zastupitelstev. Resortu zemědělství navíc doručili petici s podpisy více než 4500 lidí.
Hráz ochrání před stoletou vodou
Podle materiálu Povodí Vltavy by stavba vyšla asi na pět miliard korun. Ve studii jsou čtyři možnosti, kde by hráz mohla stát. Všechny jsou v okolí obce Roztoky u Křivoklátu. „Nádrž by jednoznačně pomohla obcím na dolním toku Berounky. Pod tímto vodním dílem až po soutok s Vltavou by bylo ochráněno přes 3300 obyvatel a majetek v hodnotě téměř 30 miliard korun,“ uvedl už dříve generální ředitel povodí Petr Kubala.
Suchá nádrž by měla přeměňovat povodně až do úrovně stoleté vody na neškodný průtok v objemu dvouleté vody. Rozloha nádrže by podle studie byla mezi 979 a 1006 hektary.
„Jménem občanů Srbska říkám ano. Tahle stavba by měla smysl. Mohla by pro nás znamenat skvělou a podle všeho i jedinou možnou ochranu proti povodním, které nás už několikrát tvrdě postihly,“ vyjádřila se v minulosti k plánu starostka obce Srbsko Svatava Biskupová. Stejný názor má také starosta Karlštejna Petr Rampas.
„Jde také o Prahu, protože Berounka se vlévá do Vltavy a není nijak korigovaná,“ dodává Pavlas s tím, že bezpečněji by se v případě vybudování přehrady mohli cítit i obyvatelé měst a obcí pod nejdelší českou řekou. Autoři studie navíc argumentují, že přehradou by voda pouze protékala a kromě samotné stavby by přírodu nijak nepoškodila ani nehyzdila. Místní tomu ale nevěří.
