Neurolog Martin Bareš převzal rektorský řetěz. Z Masarykovy univerzity chce vytvořit nejlepší školu v zemi

Neurolog Martin Bareš byl ve středu inaugurován do funkce rektora Masarykovy univerzity v Brně. Fakticky funkci převzal od předchůdce Mikuláše Beka již 1. září. Podle Bareše je důležité, aby se na univerzitě nevedly nekonečné diskuse a neodkládala se rozhodnutí, aby škola mohla naplnit ambici být nejlepší v Česku a hrát důležitou roli v Evropě i ve světě.

O prvenství v Česku usiloval už osm předchozích let Mikuláš Bek, který v projevu coby končící rektor vyjmenoval několik věcí, v nichž podle něj univerzita nepokročila příliš rychle, či dokonce selhala.

„Do mého nástupu rostl počet studentů, v roce 2011 činil 43 tisíc, aktuálně jich je mírně přes 30 tisíc, avšak pokles mohl být rychlejší a mohli jsme kvalitněji vzdělávat menší počet studentů za stejné množství peněz. Bohužel někdy fakulty postupovaly proti dohodám a moje snaha vyvolávala konflikty,“ řekl Bek. Vybídl představitele univerzity, aby směřovali ke kvalitě rychleji.

Podle Bareše může být čas mnohdy rozdílovou veličinou, proto je potřeba nevést nekonečné diskuse, nemají se odkládat rozhodnutí na nejpříhodnější dobu, protože ta často ani nenastane.

„Musíme se rozhodovat včas, ideálně správně a s předvídavostí vůči následnému sledu dalších kroků a událostí,“ uvedl. K jeho cílům patří větší propojení kvalitní vědy se vzděláváním. Přispět by k tomu měly nízké počty studentů na učitele, dobré platy akademiků a intenzivní spolupráce se zahraničními odborníky, řekl už dříve.

Nejen vzdělávací, ale i kritická instance ve společnosti

Jako nejbližší úkol si vytknul důstojně oslavit třicáté výročí sametové revoluce. „Byl a je důležitým milníkem našich životů a života celé společnosti. Zapomínat však nesmíme ani na osmdesáté výročí listopadu 1939 a temných a tragických let následujících,“ uvedl Bareš.

Univerzita podle něj nemá být jen institucí vzdělávací, která posouvá hranice poznání a vědění, ale zároveň má být ve společnosti kritickou instancí, která pomáhá hledat odpovědi na důležité otázky.

Barešův předchůdce Bek je od loňského října senátorem za hnutí Starostové a nezávislí. Jeho funkční období poznamenal konflikt s prezidentem Milošem Zemanem, jehož nenechal vystoupit na univerzitě na podzim roku 2013 před sněmovními volbami. Hrad pak přestal Beka zvát na oslavy 28. října spojené s předáváním státních vyznamenání.

Rodák z Brna Martin Bareš vystudoval Všeobecné lékařství na LF MU, v roce 2002 získal titul Ph.D v oboru neurologie, v roce 2005 byl jmenován docentem v oboru neurologie a od roku 2009 je profesorem. Postgraduálně také studoval například na Minnesotské univerzitě, kde působil i několik let jako profesor.

Jako neurolog se zaměřuje na léčbu a výzkum neurodegenerativních nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a další, nebo klinickou neurofyziologii. Jako pedagog se kromě neurologie věnuje i výuce magisterských studentů všeobecného lékařství nebo zubního lékařství.

Martin Bareš je členem řady českých i zahraničních odborných společností a vědeckých rad, recenzentem odborných periodik a autorem či spoluautorem desítek odborných publikací.

Děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) byl jmenován v únoru 2018. Do té doby byl od roku 2015 prorektorem pro akademické záležitosti MU a od roku 2012 statutárním zástupcem rektora.

V letech 2012–2018 byl také zástupcem přednosty pro vědu a výzkum I. neurologické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, od roku 2018 je místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult a v letech 2011–2018 působil jako prorektor MU pro rozvoj.

Martin Bareš
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoLanovka v Moravském krasu znovu vozí turisty

Nejstrmější lanovka v Česku – v Moravském krasu – nyní znovu vozí turisty. Provozovatel ji přes zimu vybavil novým elektrickým zařízením, má výkonnější motor a je napojená na centrální dispečink v Rakousku. Rekonstrukce navázala na třicetileté výročí provozu. Kabiny překonají 130 výškových metrů u propasti Machocha za dvě minuty. Pro některé návštěvníky je to šance stihnout prohlídku Punkevních jeskyní. Pro jiné zkouška odvahy, pokud mají strach z výšek. Na strmou dráhu budou vzpomínat také montéři, kteří ji po třiceti letech provozu přes zimu zmodernizovali. Změnily se hlavně takzvané vnitřnosti lanovky ukryté ve strojovně. Od počátku svého provozu v devadesátých letech svezla lanovka přes čtyři a půl milionu cestujících.
před 13 hhodinami

Jihomoravský radní Podzimek rezignoval

Radní Jihomoravského kraje Karel Podzimek (ODS) rezignoval na funkci. Na síti X to uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podzimek v polovině března přišel o řidičský průkaz, protože řídil pod vlivem alkoholu, upozornily v minulých dnech Seznam Zprávy. Podzimek ČT řekl, že ho situace mrzí. Krajský předseda ODS Jiří Crha rozhodnutí radního přivítal jako jediné možné.
31. 3. 2026Aktualizováno31. 3. 2026

Města na jihu Moravy si chválí úsekové radary. O peníze z pokut přijít nechtějí

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.
31. 3. 2026

Jihomoravský radní přišel kvůli alkoholu o řidičský průkaz, zvažuje rezignaci

Jihomoravský radní a znojemský zastupitel Karel Podzimek (ODS) přišel o řidičský průkaz. Řídil totiž pod vlivem alkoholu. Informovaly o tom Seznam Zprávy a Regionální týdeník Znojemsko. Podzimek ČT řekl, že nadýchal 0,6 promile alkoholu. Zvažuje rezignaci na své funkce. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ho vyzval k vyvození osobní odpovědnosti.
30. 3. 2026

Povodí Moravy opraví přelivy na Novomlýnských nádržích, práce potrvají tři roky

Povodí Moravy začalo s rekonstrukcí přelivů na hrázi Novomlýnských nádrží na jihu Moravy. Původní zařízení slouží od vzniku nádrží a technicky už nedostačuje. V případě extrémních podmínek by nemuselo fungovat tak, jak má. Práce vyjdou na více než osmdesát milionů korun a potrvají zhruba tři roky. Dopravy na přilehlé silnici I/52 se ale nedotknou. Omezení se očekávají až v souvislosti s dostavbou D52, která by měla začít v příštím roce.
30. 3. 2026

Od čtrnácti jsem zarytý antikomunista, říká syn Dubčekova blízkého spolupracovníka

Petr Špaček se po roce 1989 podílel na budování kontrarozvědky, v bezpečnostních službách celkem strávil více než třicet let. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na svého otce Josefa Špačka, který byl vysokým funkcionářem KSČ a blízkým spolupracovníkem Alexandra Dubčeka. Jako jeden z představitelů reformních sil přišel po okupaci v srpnu 1968 o postavení a byl ze strany vyloučen.
30. 3. 2026

Církev vyzvedla urnu s ostatky kněze Drboly, připravuje oslavy blahořečení

Zástupci církve, notářka, soudní lékař a archeolog na hřbitově ve Starovičkách na Břeclavsku vyzvedli urnu s předpokládanými ostatky Václava Drboly, který byl spolu s Janem Bulou zavražděn po vykonstruovaném procesu v 50. letech. Drbolův popel bude uložen v relikviáři spolu s částí Bulova primičního ornátu. Jeho ostatky totiž dosud nebyly nalezeny. Slavnost blahořečení obou kněží se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti.
26. 3. 2026
Načítání...