Medvědici Emu sledují vědci už tři měsíce. Pohybuje se na neobvykle velkém území, pochutnává si na mravencích

Horami na pomezí Česka a Slovenska se poslední tři měsíce prochází medvědice Ema. Vědci z Mendelovy univerzity její pohyb sledují díky telemetrickému obojku, který má nasazený od dubna. Území, na kterém se za tu dobu vyskytovala, zabírá více než 1300 kilometrů čtverečních. Vědci také sledují, čím se medvědice nejčastěji živí.

Video Vědci sledovali pohyb medvědice Emy
video

Vědci sledovali pohyb medvědice Emy

Nejčastěji se šelma pohybuje ve slovenské části Javorníků. Na základě získaných dat vědci zjistili, že primárně, z 93 procent polohových dat, využívala lesní prostředí. Dalším preferovaným biotopem byly louky a pastviny nebo zemědělské oblasti s přirozenou vegetací.

„Za dobu jejího sledování víme, že se pravidelně pohybuje ve Vsetínských Beskydech, Javorníkách i Moravskoslezských Beskydech. Ve srovnání s telemetrickými daty jiných medvědů v Karpatech se Ema pohybuje na několikanásobně větším území. Vzhledem k tomu že jde o mladé zvíře, další období přinese více informací o tom, jestli se bude její prostorová aktivita zvětšovat, nebo dojde k postupné stabilizaci domovského okrsku,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Koncem června zachytila fotopast v okolí Smrku dalšího medvěda
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Koncem června zachytila fotopast v okolí Smrku dalšího medvěda
Zdroj: Mendelova univerzita v Brně

Podle něj šelma při přesunech z jednotlivých pohoří musí překonat také hustěji osídlené části hor, přičemž občas neunikne pozornosti místních obyvatel, kteří vědcům poznatky z pozorování hlásí. V obydlených místech se medvědice zdržuje jen nezbytně nutnou dobu, kterou potřebuje k přesunu mezi horskými celky. Nebylo ji tedy potřeba nějakým způsobem aktivně plašit. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce.

Potravu hledá ve ztrouchnivělých pařezech 

Zoologové také stále průběžně vyhodnocují, jaké prostředí medvědice využívá a čím se živí. „Preferuje staré smíšené lesy, ale také zarůstající holiny, což se ukazuje hlavně v posledním měsíci. Souvisí to s výběrem potravy, kterou aktuálně tvoří hlavně různý hmyz a dřevokazní mravenci, jež aktivně vyhrabává z trouchnivějících pařezů. Na zarůstajících holinách si jídelníček zpestřuje malinami a borůvkami,“ uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.

Podle něj také jako většina medvědů nepohrdne i mysliveckými vnadišti, které jsou jednoduše dostupným zdrojem potravy. Odpočinek tráví medvědice v hustých smrkových nebo bukových mlazinách.

Včelaři úspěšně chrání úly ohradníky

Za dobu sledování způsobila Ema škody na několika nezabezpečených stanovištích včel, od počátku června však zatím k žádné další škodě nedošlo. Stále ale platí, že je třeba předcházet možným konfliktům a nenechávat volně přístupné odpadky. Tam, kde je to technicky možné, by místní chovatelé měli chránit zejména svá včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky.

Tento způsob zabezpečení je v zemích s výskytem medvědů běžný a účinný. Také v Beskydech někteří včelaři instalovali kolem včelínů elektrické ohradníky a prokázalo se, že opatření fungují. „Včelař, kterému jsme zapůjčili síťové elektrické ohradníky, a také další včelař, jenž si vybudoval elektrický ohradník sám, nás informovali, že i když kolem jejich včelínů medvědi prošli, tentokrát zůstaly úly nepoškozené,“ řekl František Šulgan z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy. 

Podle Šulgana se tak prokázalo v praxi, že tato poměrně jednoduchá opatření mají smysl a fungují. Upozorňuje také, že v Chráněné krajinné oblasti Beskydy se nepohybuje pouze medvědice Ema, ale i další medvědi.