Bobrů na jižní Moravě přibývá. Přesouvají se blíže městům a zaplňují potoky, přehrady, rybníky i řeky. Nemají přirozeného predátora, který by je lovil, a tak se populace chráněných zvířat zvětšuje. Nejvíce jich žije právě v povodí Moravy. Až čtyři tisíce bobrů působí škody, lidé si na ně však zvykají a následkům se učí předcházet.
Ohryzané kmeny, popadané stromy a piliny připomínají řádění chráněného bobra podél řek na Brněnsku. Při své službě, ale i rybaření si škod všímá i strážník Miroslav Hloušek. „Stromy jsou okousané. Co jsem si všiml, jsou zhruba od Obřan až do Adamova, takže předpokládám, že tu minimálně tři nebo čtyři bobři budou,“ popsal Hloušek.
Některým škodí, jiní si ho pro zábavu fotí a natáčí. Fotopasti pořídila třeba skupina nadšenců v Brně-Obřanech. Na bobry ale lidé líčí i jiné pasti než ty fotografické. „Najednou jsme mezi listím zahlédli nějaké jablko, tak jsem si říkala, jak je to možné, co dělá tady jablko. Nakonec pod tím byla velká past. Kdyby napadl sníh, tak si toho rozhodně nikdo nemusí všimnout,“ popsala kolemjdoucí.
Nástrahy si všimla při procházce podél Svratky u Veverské Bítýšky. Štáb České televize už ale v místě past neobjevil, stejný typ zakázaného pytláckého železa se mu ale podařilo najít u plotu tamního chataře. Čeká ho tak výslech policie.
Lidé se učí vedle bobrů žít
Zkušenosti se škodami způsobenými vodním hlodavcem mají obyvatelé Březolup na Zlínsku. Před šesti lety u místního rybníka žila bobří rodina. Zvířata poškozovala hráz, a proto hrozilo, že při silných lijácích by voda mohla zaplavit blízkou ves.
Březolupy se tak staly první obcí, která získala výjimku, na základě které mohla přísně chráněné bobry zlikvidovat. Odchytit a následně utratit se jich podařilo celkem pět. Výjimka stále platí, nejspíš ale nebude znovu využitá. Obec plánuje opravy rybníka s využitím materiálů, které by zvířatům měly odolat.
Soužití se zvířaty se učí i v Tvrdonicích na Břeclavsku, kde bobr ničí hospodářské dřeviny, mezi nimi hlavně dub. Odborníci z Mendelovy univerzity tak zkusí novou metodu, vysadí třeba vrbu a topol. Právě ty mají bobři podle výzkumníků raději. Mohli by tak přestat poškozovat pro lesníky důležité duby. To ale ukáže až výsledek experimentu.
Na jižní Moravu se vrátil po více než století
Území, na kterém chránění hlodavci žijí, se rozrůstá. „Mláďata jsou s rodinou přibližně do věku dvou let, a pak je rodina vyžene. Nový jedinec putuje krajinou, putuje po řekách a hledá si nové teritorium. Bobr je silně teritoriální, takže všude, kde najde obsazenou noru nebo obsazený břeh, musí pokračovat dál, a tak se šíří celou Českou republikou,“ vysvětlil Roman Zajíček z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Kromě povodí řeky Moravy, kde byl více než sto let vyhubený, se tito velcí hlodavci nejčastěji vyskytují ještě v severních Čechách, západních Čechách, v oblasti Orlických hor a ve Slezsku. V Česku momentálně probíhá sčítání bobrů, podle posledních dostupných údajů ochránců přírody jich ale v republice žije přes šest tisíc, z toho zhruba čtyři tisíce na jihu Moravy.
Stromy hlodavec poškozuje hlavně kvůli hnízdění. „Bobr potřebuje k životu břehové porosty a vodu. Důležité pro něj je, pokud si má udělat noru, aby byl vstup do ní pod hladinou. Tam, kde je vody dostatek, si udělá vstup přímo. Tam, kde dostatek není, si staví bobří hráze. Tam, kde se nedá udělat nora, si staví bobří hrady, kdy udělá obrovskou hromadu nakácených větví,“ popsal Zajíček.
